Kadaňské kaolinové závody

Kadaňské kaolinové závody
Základní údaje
Právní forma	akciová společnost
Datum založení	1885
Sídlo	Kadaň, Česko
Charakteristika firmy
Oblast činnosti	zpracování kaolinu
Služby	výroba kameniny a šamotu
Identifikátory
Oficiální web	REFRAMO KZK a.s. BRISPOL a.s.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kadaňské kaolinové závody se nacházejí na předměstí města Kadaně. Byly založeny v druhé polovině 19. století kadaňským podnikatelem Friedrichem Döllem. Ve více než stoleté tradici těchto závodů nyní pokračuje BRISPOL a.s. ve spolupráci s těžařským podnikem Kerakaolin Kadaň.

Historie

Již ve středověku se před tzv. Hrnčířskou brankou, která byla součástí předměstského opevnění města Kadaně, nacházelo tzv. Hliniště, odkud svou surovinu dobývali kadaňští hrnčíři. Nejstarší zprávy o systematické těžbě kaolinu na Kadaňsku však pocházejí teprve z roku 1780.

V roce 1878 dal podnikatel Friedrich Döll vzniknout novým kaolinovým dolům v Buškovicích u Podbořan. Do jejich provozu pak kapitálově vstoupila roku 1889 vídeňská firma Petzold & Comp.. Díky tomu mohl Döllův podnik dále expandovat a roku 1890 byla zahájena těžba na východním předpolí Kadaně ve zkaolinizované kadaňské rule. Tyto doly, významně rozšířené v roce 1913, byly tehdy společně s plavírnou a úpravnou surového kaolinu propojeny průmyslovou lanovou dráhou. Kadaňský kaolin se tehdy uplatňoval zejména v papírenském průmyslu, při výrobě užitkové a stavební keramiky a žáruvzdorných materiálů. Roku 1903 byla na železniční trati Kadaňských lokálních drah zbudována přímo naproti závodu nová železniční stanice Kadaň – Kaolinové závody (nyní železniční stanice Kadaň předměstí), která sehrála významnou roli při usnadnění distribuce výrobků zdejšího závodu.

Po rozpadu Rakouska-Uherska vznikl v roce 1922 samostatný podnik Petzold-Döll Werke Kaaden, jehož součástí byly kaolinové doly v Kadani, Hlubanech a Nepomyšli, vápenka v Buškovicích, a především kadaňská šamotárna. Centrála tohoto podniku úřadovala v Kadani, zatímco jeho generální ředitelství koordinující export sídlilo v Praze. Podnik tehdy produkoval zejména surový, plavený a kalcinovaný kaolin, šamotové kameny, ale též vápenec a křemencové písky. Továrník Friedrich Döll, stejnojmenný potomek zakladatele podniku, hledal v Kadani pro svou rodinu reprezentativní rezidenci, kterou se nakonec roku 1936 stala novorenesanční Villa Ehrler (čp. 581) na tehdejší Nádražní třídě (nyní třída Kpt. Jaroše) na Prunéřovském předměstí.

V průběhu druhé světové války, kdy se Kadaň stala součástí nacistického Německa, resp. Říšské župy Sudety, pracovali ve firmě také váleční zajatci a nuceně nasazení z Protektorátu Čechy a Morava. Rodina Döllových přišla o svůj majetek hned roku 1945, kdy jim byla vila i s kadaňským průmyslovým areálem zkonfiskována na základě dekretů prezidenta Edvarda Beneše.

Kadaňské provozovny původního závodu byly roku 1946 nejprve začleněny do Severočeských závodů kaolinových a hlinných Podbořany, ještě téhož roku se však staly součástí národního podniku Rakovnické keramické závody. Radikální změna nastala po roce 1948, za dob komunismu, v rámci plošného zestátnění průmyslu a jeho reorganizaci podle sovětského vzoru.

Novou transformací tak roku 1950 vznikly samostatné Kadaňské keramické závody (KKZ), které pod „budovatelským“ heslem: Pomáháme těžkému průmyslu, šířily povědomost o značce KKZ v celém tehdejším Československu. Mezi lety 1956 až 1961 patřil kadaňský podnik pod Podbořanské keramické závody, následně došlo k jeho připojení k Severočeským keramickým závodům Most, kdy se podnik specializoval zejména na výrobu žáruvzdorných materiálů.

Roku 1994 byl podnik přeměněn na akciovou společnost Keramost. Od tohoto podniku odkoupila Kadaňskou šamotárnu v roce 2005 společnost REFRAMO, s.r.o., která se roku 2009 stala součástí společnosti SEEIF Ceramic. Již v roce 2016 však došlo k odštěpení a ustavení nové akciové společnosti REFRAMO KZK a.s. (v současné době součást společnosti BRISPOL a.s.) , která v provozu kadaňské šamotárny nadále pokračuje a ve spolupráci s těžařskou společností Kerakaolin Kadaň tak následuje více než stoletou tradici průmyslu těžby a zpracování kaolinu v Kadani. Také proto je okolní předměstská čtvrť již po desítky let mezi místními obecně známa jako tzv. Kaolinka.

Literatura

• HLAVÁČEK, Petr. Kadaňský poutník. Kulturně-historický průvodce starou Kadaní. Kadaň: Město Kadaň, 2015.