Kadampa

Atíša

Kadampa (tibetsky བཀའ་གདམས་པ་, ve Wylieho transkipci Bka'-gdams-pa) je první historicky doložená škola tibetského buddhismu.[1]

Vznik

Kadampa vznikla někdy v polovině 11. století a založil ji Atíšův žák Domtön Gjalwä Džugnä. Své hlavní poslání po úpadku buddhismu v Tibetu v 10. století spatřovala v zajištění správného výkladu dharmy.[2] Celibát, důsledné odříkání se opojných látek, omezení nebo i zákaz cestování a přijímání peněz byly požadavky, na nichž škola trvala a jež do té doby nebyly obecně respektovány.[3]

Učení

Nejznámější a nejdůležitější učení školy se nazývá lodžong, jež představuje speciální metodu dosahování bódhičitty. Dnes sice škola Kadampa jako taková neexistuje, ale její učení a tradice převzala škola Gelugpa. Dva nejznámější texty kadampovské školy jsou Čištění mysli v osmiverších a Sedmero významů čištění mysli. Nejen ve svých výkladech se zaměřuje především na ideál bódhisattvy.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ WERNER, Karel. Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2978-1. S. 624. 
  2. ↑ FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0. S. 213. 
  3. ↑ WERNER, Karel. Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2978-1. S. 624. 
  4. ↑ HRABAL, F. R. Lexikon náboženských hnutí, sekt a duchovních společností. Bratislava: CAD PRESS, 1998. S. 184. 

Literatura

  • FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0. 
  • HRABAL, F. R. Lexikon náboženských hnutí, sekt a duchovních společností. Bratislava: CAD PRESS, 1998. 
  • WERNER, Karel. Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2978-1. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Portrait of the Indian Monk Atisha.jpg
Portrait of the Indian Monk Atisha. Tibet, Distemper and gold on cloth, Image: 19 1/2 x 13 15/16 in. (49.5 x 35.4 cm) Framed: 32 13/16 x 21 11/16 in. (83.3 x 55.1 cm). Atisha was the abbot of the great Vikramashila monastery in north India, one of the mahaviharas who granted the learned degree of pandita, here indicated by his yellow hat. In 1042 he traveled to Tibet at the invitation of the Western Tibetan king Yeshe ‘Od to help purify Buddhist practices there. Atisha’s authority was rooted in his lineage, an unbroken chain of pupil-guru relationships going back to the Buddha himself. This portrait of Atisha, among the oldest preserved, shows him as an enlightened being with golden skin and halo, seated on an elaborate jeweled throne. His right hand is held in the teaching gesture and he holds a bound palm-leaf manuscript in his left.