Kadeř královny Bereniké
| Kadeř královny Bereniké | |
|---|---|
| Původní název | Kadeř královny Bereniké |
| Země původu |  Česko |
| Jazyk | čeština |
| Délka | 47 min |
| Žánr | filmové drama |
| Scénář | Oldřich Daněk |
| Režie | Oldřich Daněk |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Jiřina Jirásková Jiří Adamíra Hana Maciuchová Josef Vinklář František Němec … více na Wikidatech |
| Hudba | Jan Frank Fischer |
| Kamera | Alois Nožička |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 1993 |
| Kadeř královny Bereniké na ČSFD, Kinoboxu, FDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kadeř královny Bereniké je český televizní film z roku 1993, který režíroval Oldřich Daněk podle vlastního scénáře. Film je založen na skutečné historické události z období vlády faraóna Ptolemaia III.
Děj
Básník Kallimachos a jeho přítel matematik a astronom Konón právě společně oslavují v Alexandrijské knihovně nový astronomův objev. Konón totiž objevil nové, dosud nepopsané souhvězdí a zatím pro něj nemá jméno. V tu chvíli je vyruší Klió, velekněžka chrámu bohyně Arsinoé doprovázená kněžkou Erigoné. Přichází za Kallimachem, se kterým se zná už z mládí, ve velmi delikátní záležitosti. Král Ptolemaios odejel na tažení do Sýrie a královna Bereniké obětovala za jeho šťastný návrat svou kadeř. Kadeř však z jejího chrámu ukradl Kallimachův syn, který je královniným ctitelem. Velekněžka proto žádá básníka, aby zakročil, a obětina byla vrácena. Kallimachos po dlouhé diskusi s Klió nakonec navrhne Konónovi, aby nové souhvězdí, které připomíná cop vlasů, pojmenoval jako Kadeř královny Bereniké. Ztráta z chrámu se vysvětlí tím, že kadeř přemístili na oblohu sami bohové.
Obsazení
| Jiří Adamíra | Kallimachos z Kyrény |
| Jiřina Jirásková | velekněžka Klió |
| Josef Vinklář | Konón ze Samu |
| Hana Maciuchová | kněžka Erigoné |
| František Němec | strážce |
| Miriam Chytilová | otrokyně |
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“