Kaiserštejnský palác

Kaiserštejnský palác
na Malostranském náměstí
Kaiserštejnský palác na Malostranském náměstí
Kaiserštejnský palác
na Malostranském náměstí
Základní informace
SlohBaroko
ArchitektGiovanni Battista Alliprandi
Výstavba1714
Přestavba1896 (přístavba balkónu), 1977
Materiálzdivo
StavebníkFrantišek Helfrýd svobodný pán z Kaisersteinu
Další majiteléRadečtí z Radče, Kaisersteinové
Současný majitelHelena Konstantinová,
Marie Davidová
Poloha
AdresaMalostranské náměstí 37/23
Praha 1, Malá Strana
118 00  Praha 011, Praha 1, Malá Strana, ČeskoČesko Česko
UliceMalostranské náměstí a Josefská
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky38990/1-533 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaiserštejnský palác (též dům U Petzoldů) je barokní budova na Malostranském náměstí čp. 37. Vznikl roku 1714 přestavbou dvou renesančních domů. V roce 1964 byl vyhlášen chráněnou památkou.[1] V současné době slouží jako prostor pro pořádání společenských akcí.

Stavba

Do dnešní podoby byl palác dostavěn v roce 1714 po přestavbě dvou renesančních domů. Skládá se ze dvou budov spojených úzkými bočními křídly, které vytvářejí menší nádvoří. V přízemí zadní budovy jsou dodnes dochovány renesanční klenby a pozdně renesanční trámové stropy zdobené malbami. Vchod do této budovy je z ulice Josefská 3.

Návrh je dílem Giovanniho Battisty Alliprandiho. (Dalším jeho dílem na Malostranském náměstí je Šternberský palác, čp. 7). Stavbu provedla dílna Kryštofa Dientzenhofera.

V průčelí hlavní budovy obrácené do Malostranského náměstí bývalo loubí, které bylo zazděno při přestavbě v roce 1896. Při této přestavbě byl rovněž přistavěn balkon.

Budova nemá obvyklý štít. Atika je však vyzdobena sochami Čtyř ročních období a dekorativními vázami. Sochařská výzdoba je dílem italského sochaře Ottavia Mosta.

Historie paláce

Prvním majitelem byl vojenský velitel Prahy František Helfrýd svobodný pán z Kaisersteinu. V dalších letech palác vystřídal několik majitelů. Byla mezi nimi i rodina Radeckých z Radče. Maršálu Radeckému, považovanému za jednoho z nejlepších vojevůdců 19. století, byl v roce 1859 odhalen pomník na Malostranském náměstí, které v té době také neslo jeho jméno.

Palác od Radeckých získal hoteliér Václav Petzold, který zde zřídil restauraci. Paláci se tak dalších sto let říkalo „U Petzoldů“. Petzoldova manželka, operní pěvkyně Marie Petzoldová-Sittová, se stala první představitelkou Smetanovy Prodané nevěsty.

Ve 40. letech 19. století získala budovu Česká spořitelna. Pro účely České spořitelny byl podle návrhu architekta Kašpara Předáka v roce 1845 upraven slavnostní sál v prvním patře ve slohu pozdního klasicismu.

V roce 1977 byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce pod vedením architektů ing. Zdeňka Pokorného a ing. arch. Jaroslava Bělského. Rekonstrukce vrátila palác do původní barokní podoby. Byl obnoven hlavní velký sál, loubí v přízemí a vchod posunut na původní místo.

Po dlouhou dobu byl sídlem Československé obchodní a průmyslové komory, později Hospodářské komory České republiky. Po vyřešení restitučních sporů zde dnes sídlí mimo jiné Komerční banka. V letech 19081911 zde žila další česká operní hvězda – Ema Destinnová. V roce 1978 byla na domě odhalena pamětní deska s bronzovou bustou zpěvačky od sochaře Jana Simoty.

Současné využití

Kaiserštejnský palác v současné době slouží jako prostor pro pořádání konferencí, svateb, výstav, koncertů a dalších společenských akcí. Do devíti sálů se vejde až 400 návštěvníků.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Kaiserštejnský palác - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 

Literatura

  • František Žáček a František Stehlík: Historický a orientační průvodce Prahou, František Stehlík, 1929
  • Alois Kubíček: Pražské paláce, Václav Poláček, Praha 1946
  • Emanuel Poche, Pavel Preiss: Pražské paláce, Odeon Praha 1977
  • Hrubeš Josef, Hrubešová Eva: Pražské domy vyprávějí; Roztoky u Prahy: Orion, 1995, ISBN 80-900287-8-0
  • Pavel Vlček (edit.): Umělecké památky Prahy. Malá Strana, Academia, Praha 1999, ISBN 80-200-0771-7
  • Slavomír Ravik: Velká kniha o Praze, Regia, Praha, 2000, ISBN 80-86367-05-3

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Praha CoA CZ small.svg
Coat of arms of Prague
Kaiserstejn 1.png
Autor: GUARANT International, Licence: CC BY-SA 4.0
Interiér Kaiserštejnského paláce
Kaiserštejnský palác 1.JPG
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 3.0
Kaiserštejnský palác
Kaiserštejnský palác erb.JPG
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 3.0
Kaiserštejnský palác
Kaiserštejnský palác.jpg
Autor: Kaiserštejnský palác, Licence: CC BY-SA 4.0
Kaiserstein Palace
Kaiserstein atika.jpg
Atika Kaisersteinského paláce, Malostranské nám., Praha