Kaitlyn Christianová

Kaitlyn Christianová
Kaitlyn Christianová na French Open 2019
Kaitlyn Christianová na French Open 2019
PřezdívkaKK[1]
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození13. ledna 1992 (32 let)
Místo narozeníOrange, Kalifornie, Spojené státy[2]
Výška180 cm[2]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek588 826 USD
Dvouhra
Poměr zápasů50–55
Tituly0 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění570. místo (25. září 2017)
Čtyřhra
Poměr zápasů183–197
Tituly1 WTA, 1 WTA 125K, 13 ITF
Nejvyšší umístění38. místo (25. února 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2019)
French Open2. kolo (2018, 2020, 2022)
Wimbledon2. kolo (2018, 2021)
US Open2. kolo (2022)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon1. kolo (2022)
US Open1. kolo (2013, 2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231031a31. října 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaitlyn Christianová (* 13. ledna 1992 Orange, Kalifornie) je americká profesionální tenistka, deblová specialistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden turnaj ve čtyřhře. Jednu deblovou trofej získala v sérii WTA 125K. V rámci okruhu ITF získala jeden titul ve dvouhře a třináct ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v září 2017 na 570. místě a ve čtyřhře pak v únoru 2019 na 38. místě.[1][2]

V letech 2010–2014 hrála univerzitní tenis na University of South Carolina se sídlem v Columbii, kde vystudovala sociologii. V roce 2013 vyhrála se spolužačkou Sabrinou Santamariovou čtyřhru na národním mistrovství NCAA.[4] Po absolvování roku 2014 se stala profesionálkou.[5][6] Ve sportovním filmu Souboj pohlaví z roku 2017 na dvorci dublovala Emmu Stoneovou v roli Billie Jean Kingové[7][6] a v titulcích byla uvedena také jako představitelka Australanky Kerry Melvilleové.

Tenisová kariéra

V rámci událostí okruhu ITF debutovala v únoru 2008, když na turnaj v kalifornské La Quintě s dotací 25 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. V úvodním kole podlehla Italce Antonelle Serre Zanettiové ze čtvrté světové stovky.[8][3]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala ve smíšené soutěži US Open 2013, do níž obdržela s krajanem Dennisem Novikovem divokou kartu. V úvodním kole však získali jen dva gamy na pozdější vítěze Andreu Hlaváčkovou s Bělorusem Maxem Mirným. Ženskou čtyřhru si poprvé zahrála po boku spoluhráčky z univerzity Sabriny Santamariové na US Open 2015, opět po zisku divoké karty. V zahajovacím zápase uhrály tři gamy na pozdější newyorské šampionky a členky prvního světového páru, Martinu Hingisovou se Saniou Mirzaovou. Společně se pak v roli náhradnic probojovaly až do semifinále Western & Southern Open 2018 v Cincinnati, kde je vyřadila belgicko-nizozemská dvojice Elise Mertensová a Demi Schuursová.[8][3]

Do premiérového finále na okruhu WTA Tour postoupila ve čtyřhře Abierto Mexicano Telcel 2018 v Acapulku, když ve finále se Santamariovou podlehly německo-britské dvojici Tatjana Mariová a Heather Watsonová po dvousetovém průběhu.[9] V páru s Chilankou Alexou Guarachiovou pak neuspěla v přímých bojích o deblový titul na lucemburském BGL Luxembourg Open 2019[10] a petrohradském St. Petersburg Ladies Trophy 2020.[11]

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (0–3 Č)
International / WTA 250 (1–2 Č)

Čtyřhra: 6 (1–5)

Stavč.datumturnajkategoriepovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka1.3. března 2018Acapulco, MexikoInternationaltvrdýUSA Sabrina SantamariováNěmecko Tatjana Mariová
Spojené království Heather Watsonová
5–7, 6–2, [2–10]
Finalistka2.20. října 2019Lucemburk, LucemburskoInternationaltvrdý (h)Chile Alexa GuarachiováUSA Coco Gauffová
USA Caty McNallyová
2–6, 2–6
Finalistka3.16. února 2020Petrohrad, RuskoPremiertvrdý (h)Chile Alexa GuarachiováJaponsko Šúko Aojamová
Japonsko Ena Šibaharaová
6–4, 0–6, [3–10]
Finalistka4.21. března 2021Petrohrad, RuskoWTA 500tvrdý (h)USA Sabrina SantamariováUkrajina Nadija Kičenoková
Rumunsko Ioana Raluca Olaruová
6–2, 3–6, [8–10]
Finalistka5.26. září 2021Ostrava, ČeskoWTA 500tvrdý (h)Nový Zéland Erin RoutliffeováIndie Sania Mirzaová
Čína Čang Šuaj
3–6, 2–6
Vítězka1.27. února 2022Guadalajara, MexikoWTA 250tvrdýBělorusko Lidzija MarozavováČína Wang Sin-jü
Čína Ču Lin
7–5, 6–3

Finále série WTA 125

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–0 Č)

Čtyřhra: 1 (1–0)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka1.květen 2021Saint-Malo, FrancieantukaUSA Sabrina SantamariováUSA Hayley Carterová
Brazílie Luisa Stefaniová
7–6(7–4), 4–6, [10–5]

Tituly na okruhu ITF

Legenda
Turnaje W100Turnaje W80
Turnaje W75/W60Turnaje W50
Turnaje W35/W25Turnaje W15/W10

Dvouhra (1 titul)

Č.datumturnajkategoriepovrchsoupeřkavýsledek
1.říjen 2016Tarakan, IndonésieW10tvrdý (h)Japonsko Haruka Kadžiová5–7, 6–3, 6–2

Čtyřhra (13 titulů)

Č.datumturnajkategoriepovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
1.červenec 2009Atlanta, Spojené státy americkéW10tvrdýUSA Lindsey NelsonováUSA Amanda Finková
USA Yasmin Schnacková
7–5, 7–6(2)
2.červen 2010Mt. Pleasant, Spojené státy americkéW10antukaUSA Caitlin WhoriskeyováSlovinsko Petra Rampreová
USA Shelby Rogersová
6–4, 6–2
3.červenec 2013Rimini, ItálieW10antukaUSA Sabrina SantamariováItálie Giulia Gasparriová
Švýcarsko Lisa Sabinová
6–2, 6–1
4.únor 2015Surprise, Spojené státy americkéW25tvrdýUSA Jacqueline CakováSpojené království Johanna Kontaová
USA Maria Sanchezová
6–4, 5–7, [10–7]
5.březen 2015Metepec, MexikoW10tvrdýBrazílie Maria Fernanda AlvesováMexiko Victoria Rodríguezová
Mexiko Marcela Zacaríasová
2–6, 6–1, [15–13]
6.listopad 2016Stellenbosch, Jihoafrická republikaW10tvrdýJižní Afrika Chanel SimmondsováZimbabwe Valeria Bhunuová
Švédsko Linnea Malmqvistová
6–0, 7–6(3)
7.červen 2017Sumter, Spojené státyW25tvrdýMexiko Giuliana OlmosováAustrálie Ellen Perezová
Brazílie Luisa Stefaniová
6–2, 3–6, [10–7]
8.říjen 2017Templeton, Spojené státyW60tvrdýMexiko Giuliana OlmosováŠvýcarsko Viktorija Golubicová
Švýcarsko Amra Sadikovicová
7–5, 6–3
9.říjen 2017Macon, Spojené státyW80tvrdýUSA Sabrina SantamariováUSA Paula Cristina Gonçalvesová
USA Sanaz Marandová
6–1, 6–0
10.únor 2018Midland, Spojené státyW100tvrdý (h)USA Sabrina SantamariováUSA Maria Sanchezová
USA Jessica Pegulaová
7–5, 4–6, [10–8]
11.únor 2018Rancho Santa Fe, Spojené státyW25tvrdýUSA Sabrina SantamariováČesko Eva Hrdinová
USA Taylor Townsendová
6–7(6), 6–1, [10–6]
12.květen 2018Cagnes-sur-Mer, FrancieW100antukaUSA Sabrina SantamariováBělorusko Věra Lapková
Kazachstán Galina Voskobojevová
2–6, 7–5, [10–7]
13.březen 2022Irapuato, MexikoW60tvrdý  Lidzija Marozavová  Anastasija Tichonovová
Lotyšsko Daniela Vismaneová
6–0, 6–2

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kaitlyn Christian na anglické Wikipedii.

  1. a b Kaitlyn Christian Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c Kaitlyn Christianová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20210320a20. března 2021
  3. a b c Kaitlyn Christianová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20210320a20. března 2021
  4. Kaitlyn Christian And Sabrina Santamaria Are NCAA Doubles Champions! [online]. USC Trojans, 2013-05-27 [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Kaitlyn Christian - Women's Tennis [online]. USC Trojans [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b KRAGEN, Aubrey. Kaitlyn Christian Goes Hollywood [online]. USC Trojans, 2017-09-26 [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. PANTIC, Nina. How Battle of the Sexes Made the Tennis Look Real [online]. Baseline, 26-09-2017 [cit. 2021-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 10-09-2018. 
  8. a b Kaitlyn Christian Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Pareja Maria-Watson gana el título de dobles en Abierto Mexicano [online]. La Crónica Diaria, 2018-03-03 [cit. 2018-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-04. (španělsky) 
  10. Gauff, McNally win second doubles title in Luxembourg [online]. WTA Tour, Inc., 2019-10-19 [cit. 2019-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Аояма и Сибахара выиграли турнир WTA в Петербурге в парах. РИА Новости [online]. 2020-02-16 [cit. 2020-02-18]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Christian RG19 (5) (48199373741).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Christian RG19 (5)