Kajetánka
Kajetánka | |
---|---|
Zámeček po rekonstrukci | |
Základní informace | |
Výstavba | 1666 |
Přestavba | 2010 - 2014 |
Další majitelé | Bernard Ignác z Martinic, řád theatinů (kajetáni) |
Poloha | |
Adresa | Radimova 10, Praha 6 - Břevnov, Česko |
Ulice | Radimova |
Souřadnice | 50°5′16,64″ s. š., 14°22′25,22″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 40401/1-1427 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kajetánka je pražská usedlost v Praze-Břevnově, původně dvorec, později klášter. V posledních pěti letech proběhla rozsáhlá rekonstrukce zchátralého areálu a přestavba budov na společenské centrum a bytový komplex.
Historie
Původní dvorec s vinicí byl v majetku rodu Martiniců. Roku 1666 zde nechal Bernard Ignác z Martinic postavit dvě malé kapličky, jednu větší kapli a menší budovu kláštera, kterou věnoval řádu theatinů, lidově kajetánů, tři italští řeholníci zde ještě téhož roku zřídili svůj noviciát. Součástí kláštera byla i kaple Panny Marie Altöttinské, postavený podle vzoru bavorského poutního kostela Panny Marie v Alt Oettingu. Kaple se brzy stala proslulým poutním místem, které například roku 1672 navštívil císař Leopold I. s manželkou a v roce 1680 císařovna-vdova Eleonora Mantovská. Klášter, jehož řeholníci dali místu současný název, byl v letech 1685–1721 přestavěn, ale po přesídlení theatinů na Hradčany chátral, až byl roku 1783 zrušen. Dochovala se pouze poutní mariánská kaple, která byla roku 1791 odsvěcena a prodána do soukromého majetku. Dnes je od objektu oddělena novodobou zástavbou, byla opravena a prohlášena za kulturní památku.
Koncem 18. století dal Kajetánku její tehdejší majitel Jan Hennet přestavět na malý zámeček. V první čtvrtině 19. století se stává majetkem rodu Kouniců, kteří na pozemcích zřídili rozlehlou anglickou zahradu. Ve 30. letech 20. století patřila Břevnovskému starostovi Janu Kolátorovi. Za minulého režimu pak sloužila jako Obvodní dům pionýrů a mládeže. Po sametové revoluci byla navrácena rodině Kolátorů ve velmi špatném stavu, dále chátrala, dokud nenašla nového majitele a investora rekonstrukce.
V letech 2010–2014 proběhla rozsáhlá rekonstrukce celého zchátralého areálu, jeho přestavba na luxusní obytný komplex s rozlehlou zahradou, terénní úpravy okolí včetně výsadby stromů v parku.[1]
Galerie
Chátrající zámeček, jedna z budov usedlosti, před rekonstrukcí,
Stav rekonstrukce zámečku v listopadu 2010
Park po rekonstrukci
Pohled na restauraci a novostavby v rámci parku Kajetánka
Odkazy
Reference
- ↑ Kajetánka.eu. Znovuzrození Kajetánky [online]. [cit. 2011-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-30.
Literatura
- PODLAHA, Antonín. Posvátná místa Království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl 5.. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1911. (Posvátná místa Království českého). Dostupné online. Kapitola Kaple navštívení Panny Marie, tak zvaná "Kajetánka", s. 8–10.
- FOLTÝN, Dušan – SOMMER, Petr – VLČEK Pavel: Encyklopedie českých klášterů. Praha : Libri 1997, s. 604 – 605.
- LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 125 – 128.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kajetánka na Wikimedia Commons
- https://web.archive.org/web/20110115045238/http://www.bonusgroup.cz/Novostavby/praha-kajetanka.aspx
- Luxusní bytový komplex Kajetánka Archivováno 30. 8. 2011 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Sefjo, Licence: CC BY-SA 3.0
Zámeček Kajetánka po rekonstrukci, Břevnov, Praha 6.
Autor: Sefjo, Licence: CC BY-SA 3.0
Park usedlosti Kajetánka po rekonstrukci, Břevonov, Praha 6.
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Praha, Břevnov, ulice Radimova, pohled na zámeček Kajetánka
Autor: ArchAlexandra, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled na restauraci a novostavby v rámci parku Kajetánka
Autor: Matěj Baťha, Licence: CC BY-SA 2.5
Chátrající usedlost Kajetánka v Praze-Břevnově.