Kajnardža
Kajnardža Кайнарджа | |
---|---|
Místo s pamětní deskou podpisu mírové smlouvy | |
Poloha | |
Souřadnice | 43°59′35″ s. š., 27°30′23″ v. d. |
Nadmořská výška | 173 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
Stát | Bulharsko |
Oblast | Silisterská |
Obština | Kajnardža |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 44,871 km² |
Počet obyvatel | 552 (2024)[1] |
Hustota zalidnění | 12,3 obyv./km² |
Etnické složení | Bulhaři |
Náboženské složení | pravoslaví |
Správa | |
Telefonní předvolba | 08679 |
PSČ | 7550 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kajnardža (bulharsky Кайнарджа, turecky Küçük Kaynarca) je obec v severovýchodní části Bulharska. Je správním střediskem stejnojmenné obštiny a žije zde 552[1] obyvatel.
Historie
V obci byla 21. července 1774 podepsána smlouva z Küçük Kaynarca mezi Pjotrem Rumjancevem, zmocněncem Kateřiny Veliké a Musulem Zade Mehmedem Pašou, zmocněncem sultána Abdulhamida I. Smlouva ukončila rusko-tureckou válku (1768–1774).
Z osmanského područí byla dědina osvobozena během rusko-turecké války a stala se součástí Bulharského knížectví. V té době se nazývala Malka Kajnardža. V důsledku druhé balkánské války ji podle bukurešťského míru muselo Bulharsko odstoupit Rumunsku jako součást celé jižní Dobrudži. Tehdy nesla jméno Cainargeaua Mică. Pod bulharskou pravomoc se navrátila v roce 1940 v souladu s Craiovskou smlouvou. Současný název nese od roku 1942.
Obyvatelstvo
K 15. prosinci 2024 ve vsi žilo 542 obyvatel a bylo zde trvale hlášeno 577 obyvatel.[2] Podle sčítání z 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[3][p 1]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Deklarovat národnost nebylo při sčítání povinné.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kaynardzha na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ Таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.12.2024 г. (по области, общини и населени места). Обновява се тримесечно. [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2024-12-15 [cit. 2025-01-02]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2024-06-20]. Řádek 3720. soubor ve formátu xls. (bulharsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kajnardža na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
A transparent circle on a light-colored background (hex color code
#F9F9F9
), designed to be placed over content to show only that portion within the circle. The circle has a black border 0.5% as wide as its outside diameter. Autor: Darsie, Licence: CC BY-SA 3.0
The place where the Treaty of Küçük Kaynarca was signed.
Autor: Darsie, Licence: CC BY-SA 3.0
Commemorative plaque where the Treaty of Küçük Kaynarca was signed.
The Treaty of Küçük Kaynarca (also spelled Kuchuk Kainarji) was signed on 21 July 1774, at Küçük Kaynarca, Dobruja (today Kaynardzha, Silistra Province, Bulgaria) between the Russian Empire and the Ottoman Empire after the Ottoman Empire was defeated in the Russo-Turkish War of 1768-1774. The text is engraved in Italian and in Bulgarian.
- Translation: Here at 10–21 July 1774 was signed the Treaty of Küçük Kaynarca between the representative of Catherine the Great, Count Peter Rumyantsev and the representative of Sultan Abdul Hamid I, the Grand Vizier Musul Zade Mehmed Pasha. Clause 7 of this treaty reads as follows: The Sublime Porte promises permanent protection of the Christian religion and its churches.