Kakanj

Kakanj Какањ
Pohled na Kakanj
znak
Poloha
Souřadnice	44°7′41″ s. š., 18°7′5″ v. d.
Nadmořská výška	384 m n. m.
Časové pásmo	+1
Stát	Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
Entita	Federace Bosny a Hercegoviny
Kanton	Zenicko-dobojský
Administrativní dělení	116 sídel
Kakanj
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	377 km²
Počet obyvatel	38 937 (2013)
Hustota zalidnění	103,3 obyv./km²
Správa
Status	Město
Starosta	Aldin Šljivo
Vznik	1468
Oficiální web	kakanj.gov.ba/v5/
Telefonní předvolba	+387 32
PSČ	72 240
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kakanj (srbsky Какањ) je město a sídlo stejnojmenné opčiny v Bosně a Hercegovině v Zenicko-dobojském kantonu. Nachází se asi 22 km jihovýchodně od Zenice. V roce 2013 žilo v Kakanji 12 256 obyvatel, v celé opčině pak 38 937 obyvatel.

K městu připadají též vesnice Alagići, Bastašići, Bašići, Bičer, Bijele Vode, Bijelo Polje, Bilješevo, Bistrik-Crkvenjak, Bištrani, Bjelavići, Bosna, Brežani, Brnj, Brnjic, Bukovlje, Crnač, Čatići, Danci, Desetnik, Doboj, Donja Papratnica, Donji Banjevac, Donji Kakanj, Donji Lučani, Dračići, Drijen, Dubovo Brdo, Dumanac, Gora, Gornja Papratnica, Gornji Banjevac, Gornji Lučani, Govedovići, Gradac, Groce, Halinovići, Haljinići, Hausovići, Hodžići, Hrasno, Hrastovac, Ivnica, Javor, Jehovina, Jerevice, Jezero, Kakanj, Karaula, Karaulsko Polje, Klanac, Kondžilo, Koprivnica, Kraljeva Sutjeska, Krševac, Kučići, Kujavče, Lipnica, Lučići, Lukovo Brdo, Marijina Voda, Miljačići, Mioči, Modrinje, Mramor, Nažbilj, Obre, Papratno, Pavlovići, Pedići, Podbjelavići, Podborje, Poljani, Poljice, Pope, Popržena Gora, Ratanj, Ribnica, Ričica, Rojin Potok, Saranovići, Sebinje, Semetiš, Seoce, Slagoščići, Slapnica, Slivanj, Slivnice, Sopotnica, Starposle, Subotinje, Termoelektrana, Teševo, Tičići, Tršće, Turalići, Turbići, Varalići, Veliki Trnovci, Viduša, Vrtlište, Vukanovići, Zagrađe, Zgošća, Zlokuće, Željeznička Stanica Kakanj a Živalji.

Nachází se zde tepelná elektrárna, podle níž je také pojmenována jedna z vesnic (Termoelektrana). Jiná vesnice, Željeznička Stanica Kakanj, je pojmenována po železniční stanici v Kakanji.

Historie

Válka v Bosně

Situace v Kakanji na začátku bosenské války byla spíše klidná, konfrontována s frontovými liniemi v oblasti Zavidovići. Město bylo uprostřed území kontrolovaného bosenskou vládou, podél komunikační cesty se Zenicí. Většina srbské menšiny město brzy opustila, zatímco přišli bosenští uprchlíci z měst kontrolovaných Srby.

Mezi březnem a červnem 1994 podepsali Chorvati a Bosňáci Washingtonskou dohodu, která vytvořila Federaci Bosny a Hercegoviny. Situace v Kakanji se zlepšila, ale uprchlíci se nevrátili. Zdravotní a hygienické podmínky byly špatné; v roce 1994 byla zaznamenána epidemie hepatitidy. Potravinová bezpečnost byla díky humanitární pomoci pod kontrolou, i když celkové ceny zůstaly neúnosné a většina rodin přežila s distribucí organizovanou společností a zahrádkami. Téměř všechny výrobní činnosti byly zastaveny.

Obyvatelstvo

Město Kakanj, sčítání lidu v roce 1991; celkem: 12 008

     etničtí Muslimové 4 977 (41,44 %)

     Chorvati 2 387 (19,87 %)

     Srbové 2 053 (17,09 %)

     Jugoslávci 1 841 (15,33 %)

     ostatní 750 (6,24 %)

Město Kakanj, sčítání lidu v roce 2013; celkem: 11 796

     Bosňáci 9 408 (79,8 %)

     Chorvati 959 (8,1 %)

     Srbové 205 (1,7 %)

     ostatní 1 224 (10,4 %)

Při sčítání lidu v roce 1991 mělo samotné město Kakanj 12 008 obyvatel.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kakanj na bosenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kakanj na Wikimedia Commons