Kakaovník pravý

Kakaovník pravý
(c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0 Větev s plody a listy
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	slézotvaré (Malvales)
Čeleď	slézovité (Malvaceae)
Rod	kakaovník (Theobroma)
Binomické jméno
Theobroma cacao L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kakaovník pravý (Theobroma cacao) je stálezelený strom z čeledi slézovitých (Malvaceae), kde je zařazen v podčeledi Byttnerioideae. Původem pochází z tropické oblasti Jižní Ameriky, kde byl pěstován pravděpodobně již v 5. století. V dnešní době se pěstuje v tropech celého světa, ovšem největšími producenty kakaa jsou Pobřeží slonoviny, Ghana, Indonésie, Ekvádor, Kamerun a Nigérie.^[1]

Popis

Kakaovník pravý je stálezelený strom, který měří 5–8 m, má tlustý kmen s plstnatými větvemi. Listy jsou tmavě zelené, až 30 cm dlouhé, celokrajné a lesklé. Při rašení listů je jejich barva červená. Oboupohlavné květy, kde kalich je růžový a koruna bělavá, vyrůstají přímo na kmeni nebo na silných větvích, tato vlastnost se odborně nazývá kauliflorie neboli kmenokvětost.^[2] Květy mají deset tyčinek ve dvou kruzích. Kakaovník kvete ve dvou hlavních vlnách, ale květy se tvoří v menším množství po celý rok. Plod je až 30 cm dlouhá protáhlá bobule žluté, hnědavé až červené barvy. Povrch je jemně hrbolatý, rozdělený deseti podélnými brázdami.^[3] V různě tlustém perikarpu je obvykle pět komor a v každé z nich je 4–14 kulovitých až zploštělých semen, která jsou většinou obklopena bělavým míškem nakyslé chuti. Semena, tzv. kakaové boby, jsou asi 2 cm dlouhá. Kmen má průměr až 30 cm. Staré stromy mají kmen bílo-šedý a mladé stromy mají hnědavý kmen. Dřevo kakaovníku je žluté až červené. Strom se rozmnožuje převážně semeny.

Rozdělení druhu

Tento druh se z pěstitelského a komerčního hlediska rozděluje do tří skupin.

Forastero

Skupina, která je nejrozšířenější, představuje přes 90% světové produkce. Plody jsou elipsoidní, žluté; perikarp tlustý, tvrdý; semena zploštělá, trpké chuti. Roste planě v celém povodí Amazonky.

Criollo

Tato skupina má plody pouze na kmenu, žluté nebo červené, povrch s výraznými brázdami a špičkou; perikarp tenký a měkký; semena kulovitá, výborné kvality, na trh se dostávají zřídka. Pěstuje se ve Střední Americe, na pobřeží Venezuely, na Madagaskaru a v Indonésii.

Trinitario

Skupina, která vznikla v oblasti dolního Orinoka, pravděpodobně křížením dvou předchozích skupin, odtud se rozšířila na další ostrovy Karibské oblasti. Plody mají velkou variabilitu tvarů a zbarvení i kvality semen.

V hlavních pěstitelských oblastech kakaovníku pravého se pěstují různí kříženci výše uvedených skupin.

Využití

Gastronomie

Semena se po uvolnění z bobulí fermentují, což trvá podle skupiny a podmínek 1–6 dní.^[3] Fermentace probíhá působením vysoké teploty a kyseliny octové. Dále se za trvalého promíchávání suší při teplotách 80–130 °C. Následně se melou na kakaovou hmotu, která je výchozí surovinou pro výrobu čokolády a lisuje se z ní tuk (kakaové máslo). Zbylá hmota po vylisování kakaového másla poskytuje kakaový prášek. Kakao obsahuje alkaloid theobromin, je příbuzný s kofeinem, má podobně povzbuzující účinky. Vylisovaný tuk (kakaové máslo) je za běžné teploty tuhý, nažloutlý, se specifickou chutí a vůní. Používá se při výrobě čokolády a čokoládových cukrovinek. Semena jsou ceněna i jako koření, jimiž se ochucují některé masité a rybí pokrmy.^[4]

Jiné využití

Plody kakaovníku se využívají ve farmacii při výrobě čípků a v kosmetice.

Zajímavosti

V Mexiku sloužily kakaové boby dříve jako platidlo a staly se základem mincovního systému.^[5] Začátkem 17. století se kakao a čokoláda objevily v Evropě. Ludvík XIV. zavedl tyto pochutiny i do střední Evropy a v 18. století vznikly v Evropě první továrny na výrobu čokolády. Stromy kvetou bohatě, ale na jedné rostlině dozraje přibližně jen 5 % všech plodů. Čerstvě sklizené plody obsahují průměrně 8,5 % bílkovin, 53 % tuku, 10 % sacharidů, 1–2 % theobrominu a 0,8 % kofeinu.^[3]

Pro původní indiánské obyvatelstvo kmene Bribri v Kostarice na jihozápadě země má kakaovník velice zvláštní význam. Podle legendy chtěl stvořitel země Sibu pomoci nešťastnému lidstvu a obětoval mu svou milovanou dceru Iririu, které dal podobu kakaovníku. Ten měl přinést lidem lásku, blaho, zdraví a jednotu. Bribriové od té doby nesmějí používat větve kakaovníku na zátop a nápoj z kakaových bobů mohou připravovat pouze ženy^[6].

Galerie

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
  Theobroma cacao – Museum specimen

Odkazy

Reference

Literatura

• VALÍČEK, Pavel. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 1. vyd. Praha: Academia, 1989. 420 s. ISBN 80-200-0000-3. 
• NOVÁK, Jan. Plody našich i cizokrajných rostlin. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. 96 s. ISBN 80-247-1251-2. 
• LEHARI, Gabriele; COLDITZ, Peter. Exotické plody. 1. vyd. Praha: NS Svoboda, 2002. 95 s. ISBN 80-205-1032-X. 
• MICHALEC, Zdeněk. Člověk a rostliny. 1. vyd. Praha: Edice Kotva-Práce, 1977. 269 s. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kakaovník pravý na Wikimedia Commons
• Galerie kakaovník pravý na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo kakaovník pravý ve Wikislovníku
• Taxon Theobroma cacao ve Wikidruzích
• Kakaovník pravý na botanika.wendys.cz
• Kakaovník pravý na botany.cz
• Kakaovník pravý na biolib.cz