Kakariki novokaledonský

Jak číst taxoboxKakariki novokaledonský
alternativní popis obrázku chybí
Kakariki novokaledonský
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpapoušci (Psittaciformes)
Čeleďalexandrovití (Psittaculidae)
Rodkakariki (Cyanoramphus)
Binomické jméno
Cyanoramphus saisseti
Verreaux & Des Murs, 1860
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kakariki novokaledonský (Cyanoramphus saisseti) je papoušek z rodu kakariki (Cyanoramphus), který se endemicky vyskytuje na Nové Kaledonii.

Systematika

Druh poprvé popsali Jules Verreaux a Marc Athanase Parfait Œillet Des Murs v roce 1860.[1] Taxonomické zařazení druhu provázely dlouhá desetiletí neshody. Kakariki novokaledonský byl dlouhou dobu považován za poddruh či morfu kakarikiho rudočelého (Cyanoramphus novaezelandiae). Studie DNA z roku 2001 nicméně jednoznačně ukázala, že se jedná o samostatný druh. Ba co více, jedná se o bazálního představitele celého rodu kakariki (Cyanoramphus).[2]

Popis

Jedná se o středně velkého papouška s délkou těla kolem 26–32 cm; samci bývají o něco větší než samice. Dlouhý ocas dosahuje délky 13–17 cm. Opeření je převážně do zelena s občasným jemným modrozeleným odleskem na ocasu a fialovomodrým odleskem na letkách. Na stranách kostřece se nachází červené skvrny. Spodina je žlutozelená, spodní krovky ocasní zelené. Výrazné je karmínově zbarvení peří na hlavě; tlustý karmínový pruh se táhne od kořene horního zobáku na vrchol hlavy, tenčí proužky vybíhají od horního zobáku přes oči až k ušním otvorům. Opeření samců a samic je velmi podobné.[3]

Biologie

Papoušek obývá husté pralesní porosty nížinatých i horských oblastí. Je převážně zrnožravý, hlavní potravní složku tvoří semena a ovoce, potravu doplňuje bobulemi, ořechy a částmi rostlin jako jsou listy, květy nebo pupeny. Krmí se ve stromoví i na zemí.[3] Vyskytují se samostatně, v páru nebo malých, patrně rodinných skupinkách. K hnízdění dochází od listopadu fo ledna. Samice klade 2–5 vajec do hnízda v dutině stromu.[4]

Kakariki novokaledonský má na papouška poměrně jedinečný způsob rozmnožování, kterým je kooperativní polyandrie tzn. samice má více samců, kteří mezi sebou nesoupeří. V případě kakarikiho novozélandského má samice vždy dva samce, jednoho velikostně většího a druhého menšího, kteří kopulují se samicí a obstarávají krmení pro samici a ptáčata v době hnízdění.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ VERREAUX, Jules; O DES MURS. Description d'oiseaux nouveaux de la Novelle-Caledonie et indication dex especes deja connues de ce pays. Revue et magasin de zoologie pure et appliquée. 1860, s. 383–396. Dostupné online. (francouzsky) 
  2. ↑ BOON, Wee Ming; DAUGHERTY, Charles H.; CHAMBERS, Geoffrey K. The Norfolk Island Green Parrot and New Caledonian Red-crowned Parakeet are distinct species. S. 113–121. Emu - Austral Ornithology [online]. 2001-06 [cit. 2022-06-17]. Roč. 101, čís. 2, s. 113–121. DOI 10.1071/MU00001. (anglicky) 
  3. ↑ a b Legault 2012, s. 27.
  4. ↑ Legault 2012, s. 29.
  5. ↑ THEUERKAUF, Jörn; ROUYS, Sophie; MÉRIOT, Jean Marc. Cooperative breeding, mate guarding, and nest sharing in two parrot species of New Caledonia. Journal of Ornithology. 2009-10, roč. 150, čís. 4, s. 791–797. Dostupné online [cit. 2022-06-17]. ISSN 2193-7192. DOI 10.1007/s10336-009-0400-8. (anglicky) 

Literatura

  • LEGAULT, Andrew Justing. Spatial Ecology and Conservation of Parrots in New Caledonia. Hobart, Australia, 2012. Doctor of Philosophy. University of Tasmania. . Dostupné online.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
CyanorhamphusSaissetiSmit.jpg
Cyanoramphus saisseti