Kakost smrdutý
Kakost smrdutý | |
---|---|
Kakost smrdutý (Geranium robertianum) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | kakostotvaré (Geraniales) |
Čeleď | kakostovité (Geraniaceae) |
Rod | kakost (Geranium) |
Binomické jméno | |
Geranium robertianum L., 1753 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kakost smrdutý (Geranium robertianum) je nižší až středně vysoká, jednoletá nebo ozimá, pronikavě páchnoucí bylina z čeledi kakostovitých. Rozmnožuje se pouze generativně semeny. Lidově je nazývána též čapí nůsek, čapina, kyčník nebo jako ostatní druhy tohoto rodu stinkovo koření a muškát.[1][2]
Popis
Kakost smrdutý má jednoduché, kůlovité a slabě větvené kořeny, přecházející v dlouhý hypokotyl.[3] Z kořene vyrůstá na jaře přízemní růžice listů. Na podzim vyrašené růžice listů přezimují a listy mají načervenalé zbarvení díky barvivu antokyanu.[4] Přízemní růžice listů záhy odumírají a zůstává suchá část ze zbytků řapíků a palistů.[3] Z růžic vyrůstají vystoupavé až poléhavé, větvené, listnaté lodyhy, dorůstající délek od 20 cm přes 40 cm.
Lodyha převážně poléhavá až vystoupavá s rozšířenými uzlinami, ve kterých se snadno láme.[3] Lodyžní listy jsou vstřícné, řapíkaté, dlanitě složené a až 8 cm dlouhé. V obrysu trojboké až pětiboké, zpravidla trojčetné, někdy až pětičetné a dvakrát peřeně členěné.[3]
Rostlina kvete od května do září.[5] Oboupohlavné, pětičetné květy jsou s průměrem 10–13 mm, karmínově červené až nachově růžové s červenohnědými až oranžovými prašníky.[6] Kalichy s krátkými žláznatými a dlouhými krycími chlupy.[5] Květenství jsou dvoukvěté vidlany. Vyrůstají z paždí listů, jež přesahují.[3]
Oplozený semeník dozrává v zobanitý plod.[7] Od ostatních druhů tohoto rodu se odlišuje podle typického zápachu.
Možnost záměny
Kakostu smrdutému je podobný kakost nachový (Geranium purpureum). Ten se v posledních letech šíří na železničních náspech v hrubém štěrku, ale lze očekávat, že bude obsazovat i jiná stanoviště. Kakost nachový má drobnější květy s průměrem 6–8 mm se žlutými prašníky.[6] Kališní lístky výhradně se žláznatými chlupy.[5]
Rozmnožování
Kakost se rozmnožuje pouze semeny. Semena zrají v zobanitých plodech od začátku července do konce podzimu. V době zralosti se uvolňují části zobanitého plodu od středního sloupku. Osina semen je prohnuta a napnuta. V určité chvíli je pak napětí naráz uvolněno a zobanitý plod puká na přední straně. Semena jsou vymrštěna do okolí do vzdálenosti často delší než dva metry. Semeno klíčí zejména až v dalších vegetačních obdobích a to zjara. Plody kakostu jsou poltivé a zobanité, obsahující pět plůdků. Na hřbetní straně jsou plody porostlé bílými trichomy. Semena jsou elipsoidní a v průměru 2 mm dlouhá a 1 mm široká. Kromě šíření vymršťováním semen z plodů na kratší vzdálenost je velmi zřídka a náhodně šířen trávicí soustavou zvířat.[7]
Využití
Kakost se využívá v lidovém léčitelství. Sbírá se kvetoucí nať, která se suší ve stínu. Droga má slabý pach a chutná hořce.[8] Nať obsahuje zejména hořčinu geraniin, silice a třísloviny.[3] Užívá se vnitřně v podobě bylinného čaje při střevních obtížích a působí mírně močopudně. Zevně se používá v podobě různých mastí při onemocněních kůže.[8]
Rozšíření
V Česku patří kakost smrdutý k hojným druhům, rozšířený je zejména ve stinných a polostinných listnatých nebo jehličnatých lesích, zahradách, parcích, zdích nebo skládkách. Osidluje vlhčí hlinité až kamenité půdy bohaté na dusík.[3] V České republice roste na celém území státu od nížin až po horské oblasti.[9] Areál druho zasahuje Evropu, Blízký východ, severní Afriku, pásem jižně od Himálaje až po Tichý oceán. Na Severoamerickém kontinentě se přirozeně vyskytuje v Kanadě a USA (na Aljašce je považován za introdukovaný a je zaznamenán na Kodiak Island). Introdukován byl na Kubu do Jižní Ameriky, Madagaskar, Japonsko a Nový Zéland.[10][11]
- Typická struktura listu
- Květ
- Poupata
- Plod
Reference
- ↑ HRON, ZEJBRLÍK, František, Otakar. Kapesní atlas, rostliny strání, skal, křovin a lesů. Praha: SPN, 1990. 14-606-88. S. 204.
- ↑ MRÁZ, SAMEK, Karel, Věroslav. Lesní rostliny. Praha: SZN, 1966. 07-001-66. S. 116.
- ↑ a b c d e f g Kvetena Ceské republiky = Flora of the Czech Republic / Hrsg.: Bohumil Slavík. Příprava vydání Slavomil Hejny. Praha: Academia 568 s. ISBN 978-80-200-0590-8.
- ↑ PILÁT, UŠÁK, Albert, Otto. Kapesní atlas rostlin. Praha: SPN, 1988. 14-158-86. S. 118.
- ↑ a b c Klíc ke kvetene Ceské republiky. Příprava vydání Zdenek Kaplan. 2. Ed. vyd. Praha: Academia 1168 s. ISBN 978-80-200-2660-6.
- ↑ a b RŮŽIČKA, Vladimír; KOBLÍŽEK, Jaroslav. Kakost nachový (Geranium purpureum), nový druh pro květenu České republiky. Zprávy české botanické společnosti [online]. Česká botanická společnost, 2009 [cit. 2024-02-20]. Dostupné online.
- ↑ a b LHOTSKÁ, KROPÁČ, Marie, Zdeněk. Kapesní atlas semen, plodů a klíčních rostlin. Praha: SPN, 1985. 14-120-85. S. 232.
- ↑ a b KORBELÁŘ, Jaroslav. Naše rostliny v lékařství. Praha: Avicenum, 1970. 08-006-70. S. 168.
- ↑ Geranium robertianum, Pladias [online]. [cit. 2024-02-20]. Dostupné online.
- ↑ Plants of the World Online [online]. Kew Botanical Gardens [cit. 2024-02-20]. Dostupné online.
- ↑ Geranium robertianum L. in GBIF Secretariat (2023) [online]. GBIF Backbone Taxonomy [cit. 2024-02-20]. Dostupné online.
Literatura
- KOLEKTIV. Květena České republiky 5. Academia, Praha, 2010
- KORBELÁŘ, J. Naše rostliny v lékařství. Avicenum, Praha, 1970.
- LHOTSKÁ, M. - KROPÁČ, Z. Kapesní atlas semen, plodů a klíčních rostlin. SPN, Praha, 1985.
- MRÁZ, K. - SAMEK, V. Lesní rostliny. SZN, Praha, 1966.
- PILÁT, K. - UŠÁK, O. Kapesní atlas rostlin. SPN, Praha, 1988.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kakost smrdutý na Wikimedia Commons
- Taxon Geranium robertianum ve Wikidruzích
- Kakost smrdutý na botanika.wendys
- Kakost smrdutý na BioLibu
- Kakost smrdutý na botany.cz
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Ivar Leidus, Licence: CC BY-SA 3.0
Herb Robert (Geranium robertianum), Pakri peninsula.
Autor: , Licence: CC BY-SA 4.0
Herb-Rober - fruit : The jug-shaped calyx is covered with 1-4 mm long glandless hairs and shorter glandular hairs. The sepals have a 1.5–2.5 mm long awn.
Autor: , Licence: CC BY-SA 4.0
Herb-Rober - leaves and buds