Kaledonské vrásnění

Lokality různých částí kaledonských/akádských horských pásem na konci kaledonského vrásnění (spodní devon). Pro orientaci jsou znázorněna dnešní pobřeží. Později během geologické historie se otevřel Atlantský oceán a jednotlivé části horského pásma se od sebe oddělily.[1]

Kaledonské vrásnění probíhalo v období prvohor od svrchního kambria (asi 520 Ma) až po spodní devon (asi 400 Ma). Bylo způsobeno srážkou tehdejších kontinentů Laurentie, Baltiky a Avalonie.

Horská pásma vzniklá kaledonským vrásněním se nazývají kaledonidy. Leží po obou stranách Atlantského oceánu, který vznikl později a rozdělil je na dvě části. Na americké straně je najdeme v pásu od Pensylvánie přes východní Kanadu až do Grónska. V Evropě sem patří hory na Britských ostrovech s výjimkou jižní Anglie, Skandinávské pohoří a Špicberky. Většina těchto pohoří získávala výšku i během pozdějších pohybů podle starých zlomů, jejich materiál se ale dostal na povrch v kaledonském období.

V širším smyslu se pojem kaledonské vrásnění a kaledonidy používá pro všechny horotvorné procesy, které jsou kaledonského stáří, i v jiných částech světa. Kaledonské stáří zahrnuje geologická období kambrium, ordovik, silur a spodní devon. Starší útvary jsou prekambrického stáří, mladší mohou být hercynského nebo alpinského stáří.

Reference

  1. ↑ Rekonstrukce postavena na dílech: Matte (2001); Stampfli et al. (2002); Torsvik et al. (1996) and Ziegler (1990)

Externí odkazy

Autoritní data: PSH: 4567

Média použitá na této stránce

Caledonides CS.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 1.0
Umístění kaledonských a akádských horských pásem ve spodním Devonu. Současná pobřeží jsou znázorněna pro lepší orientaci. Červené čáry jsou sutury, názvy velkými písmeny značí kontinenty nebo super-terány, které byly spojeny kaledonským vrásněním. Literatura použitá k vytvoření mapky: * Cocks, L.R.M. & Torsvik, T.H.; 2006: European geography in a global context from the Vendian to the end of the Palaeozoic, in: Gee, D.G. & Stephenson, R.A. (eds.): European Lithosphere Dynamics, Geological Society of London Memoirs 32, pp. 83–95. * Matte, P.; 2001: The Variscan collage and orogeny (480±290 Ma) and the tectonic de®nition of the Armorica microplate: a review, Terra Nova 13, 122-128. * Stampfli, G.M.; Raumer, J.F. von & Borel, G.D.; 2002: Paleozoic evolution of pre-Variscan terranes: From Gondwana to the Variscan collision, Geological Society of America Special Paper 364, pp. 263-280. * Torsvik, T.H.; Smethurst, M.A.; Meert, J.G.; Van der Voo, R.; McKerrow, W.S.; Brasier, M.D.; Sturt, B.A. & Walderhaug, H.J.; 1996: Continental break-up and collision in the Neoproterozoic and Palaeozoic - A tale of Baltica and Laurentia, Earth-Science Reviews 40, p. 229-258. * Ziegler, P.A.; 1990: Geological Atlas of Western and Central Europe, Shell Internationale Petroleum Maatschappij BV (2nd ed.), ISBN 90-6644-125-9.