Kalendář z Coligny
Kalendář z Coligny (francouzsky Le calendrier de Coligny) je keltský kalendář z 2. století nalezený roku 1897 v Coligny na východě Francie v departmentu Ain poblíž hranic se Švýcarskem.[1] Jedná se o lunisolární kalendář s pětiletým cyklem 62 měsíců. Jedná se o hlavní zdroj pro rekonstrukce starověkého keltského kalendáře. Kalendář je psaný keltským jazykem galštinou v písmu latince. Kalendář se dnes nachází v muzeu Lugdunum v Lyonu. Kalendář je mimořádně zachovaný, dodnes se zachovaly názvy všech měsíců a lze z něj přesně určit galský kalendářní systém.
Kalendář byl vyryt do bronzové desky, ze které se dodnes zachovalo 73 fragmentů. Deska byla původně široká 148 cm a vysoká 90 cm.[2][3] Podle analýzy stylu písma a doprovodných předmětů pochází z 2. století.[2][3]
Systém kalendáře
.jpg)
Kalendáři má 12 měsíců a 354 dní, ovšem první a poslední rok pětiletého cyklu měl 13 měsíců. Měsíc se skládá z šesti týdnů a 29 či 30 dní. Týden se skládá z pěti dní. Roky tvořily pětileté cykly skládající se z 60 klasických měsíců a dvou přestupných měsíců. Každých 30 let byl přestupný měsíc vynechán. Podle římského historika Plinia staršího začínal každý keltský kalendář šestým dnem lunárního cyklu. Keltové rozdělovali rok na 2 poloviny: letní polovinu (od května do října) a zimní polovinu (od listopadu do dubna).
Seznam měsíců
Každý rok měl 12 měsíců, které se nazývaly: Samonios, Dumannios, Rivros, Anagantios, Ogronios, Cutios, Giamonios, Simivisonnios, Equos, Elembivios, Edrinios, a Cantlos. Přestupný měsíc Quimonios se nacházel prvním roce pětiletého cyklu a přestupný měsíc Sonnocingos se nacházel v posledním roce kalendářního cyklu.
| Value | Měsíce | Dny | Etymologie | Výklad |
|---|---|---|---|---|
| I-1 | Quimonios | 30 | Neznámá | Přestupný v prvním roce cyklu. |
| 1 | Samonios | 30 | Samo znamená v galštině léto. Letní polovina roku začínala v květnu.[4] | Květen, 17. probíhaly slavnosti. |
| 2 | Dumannios | 29 | Podoba s latinským fūmus (kouř, dým). Podle Delamarreho Dumannios znamená měsíc fumigace, čímž se myslí náboženský oheň.[5] | Červen |
| 3 | Rivros | 30 | Podoba s prakeltským remros, staroirským remor (tlustý) a velšským rhef (tlustý). Podle Delamarreho Rivros znamená tlustý měsíc.[3] | Červenec |
| 4 | Anagantio | 29 | Dle Delamarreho název znamená něco ve smyslu nechodit, což se skládá z negující předpony an a agant (jít).[3] | Srpen |
| 5 | Ogronnios | 30 | Měsíc studené vody, viz. velšské oer (studený).[3] | Září |
| 6 | Cutios | 30 | Měsíc vzývání, viz Gutuater (galský kněz, který vzývá bohy).[3] | Říjen |
| I-2 | Sonnocingos | 30 | Měsíc Slunce.[3] | Přestupný v posledním roce cyklu. |
| 7 | Giamonios | 29 | Název je odvozen z galského slova giamos (zima). Zimní část roku začínala první ten tohoto měsíce. | Listopad |
| 8 | Simivisonnios | 30 | Simi znamená polovina, tudíž název může odkazovat na polovinu dráhy Slunce.[3] | Prosinec |
| 9 | Equos | 29 or 30 | Epos (galsky kůň), odvozené z řeckého Hippios.[6] | Leden |
| 10 | Elembivios | 29 | Elantia (galsky jelen), viz. elain (velšsky jelen) | Únor |
| 11 | Edrinios | 30 | Aidos (keltský kořen pro oheň), viz. aidd (velšsky oheň), oaz (bretonsky nepřátelství).[3] | Březen |
| 12 | Cantlos | 29 | Měsíc zpěvu, viz. píseň: cétal (staroirština), cathl (velština) keñtel (bretoština), též. cantare (zpívat, latina). | Duben |
Odkazy
Reference
- ↑ Lehoux, D.R. (2000). Parapegmata: or Astrology, Weather, and Calendars in the Ancient World (PDF) (Ph.D. thesis). Toronto, Canada: University of Toronto. Dostupné online: https://www.collectionscanada.ca/obj/s4/f2/dsk2/ftp03/NQ53766.pdf. (anglicky)
- ↑ a b Duval, Paul-Marie; Pinault, Georges, eds. (1986). Les calendriers de Coligny (73 fragments) et Villards d'Heria (8 fragments). Recueil des inscriptions gauloises. Vol. Tome 3. Paris, FR: Editions du CNRS. pp. 35–37. (francouzsky)
- ↑ a b c d e f g h i Delamarre, Xavier (2003). Dictionnaire de la langue gauloise: une approche linguistique du vieux-celtique continental (2nd ed.). Paris, FR: Editions Errance. ISBN 978-2877722377. (francouzsky).
- ↑ Delamarre (2003), s. 267
- ↑ Delamarre (2003), s. 154
- ↑ Delamarre (2003), s. 165
Literatura
- DELAMARRE, Xavier. Dictionnaire de la langue gauloise: une approche linguistique du vieux-celtique continental. 2. vyd. Paříž: Errance, 2003. 440 s. ISBN 978-2877722377. (francouzsky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kalendář z Coligny na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Fac-similé du calendrier de Coligny publié par Seymour de Ricci (1881-1942) en 1926