Kalininský front

Kalininský front
Země	SSSR
Existence	19. října 1941 – 20. října 1943
Velitelé	Ivan Stěpanovič Koněv Maxim Alexejevič Purkajev Andrej Ivanovič Jerjomenko
Účast
Války	Velká vlastenecká válka
Bitvy	Bitva před Moskvou Bitva o Ržev operace Mars Smolenská operace Bitva o Velikije Luki

Kalininský front (rusky Калининский фронт) byl název vojenské formace Rudé armády za druhé světové války.

Historie

Kalininský front vznikl 19. října 1941 podle rozkazu Hlavního stanu ze 17. října z pravého křídla Západního frontu.

Front v říjnu – prosinci 1941 bránil postupujícím německým vojskům obchvatu Moskvy ze severu. V prosinci 1941 – lednu 1942 v Moskevské útočné operaci osvobodil 16. prosince Kalinin, celkem postoupil o 100 km na západ. V bezprostředně následující Rževsko-vjazemské operaci se Kalininský front společně se Západním frontem pokusil o obklíčení a zničení skupiny armád Střed. Přes značné územní zisky cíle operace nebylo dosaženo.

V Rževsko-syčevské operaci od 30. července do 1. října 1942 se společně se Západním frontem pokusila vojska frontu porazit německou 9. armádu a zlikvidovat Rževsko-vjazemský výběžek fronty. Přes značné úsilí sovětských vojsk se Němci ubránili. Útok Rudá armáda zopakovala 25. listopadu – 20. prosince (druhá Rževsko-syčevská operace neboli operace Mars) opět s pouze lokálními územními zisky. V lednu 1943 v Velikolucké operaci Kalininský front osvobodil Velikije Luki. V březnu Němci Rževsko-vjazemský výběžek vyklidili.

V srpnu – říjnu 1943 ve Smolenské operaci levé křídlo frontu pomohlo Západnímu frontu osvobodit Smolenskou a zbytek Kalininské oblasti. Sovětská vojska tak postoupila k hranicím Běloruska.

20. října 1943 byl Kalininský front podle rozkazu Hlavního stanu z 16. října přejmenován na 1. pobaltský front.

Podřízené jednotky

• 22. armáda (19. října 1941 – 21. dubna 1943)
• 29. armáda (19. října 1941 – 31. srpna 1942)
• 30. armáda (19. října – 18. listopadu 1941 a 17. prosince 1941 – 31. srpna 1942)

• 31. armáda (21. října 1941 – 23. července 1942)
• 39. armáda (22. prosince 1941 – konec července 1942)
• 3. úderná armáda (21. ledna 1942 – 13. října 1943)
• 4. úderná armáda (22. ledna 1942 – 20. října 1943)
• 41. armáda (16. května 1942 – 20. března 1943)
• 3. letecká armáda (16. května 1942 – 20. října 1943)
• 58. (od 8. srpna 1942 39.) armáda (25. června 1942 – 20. října 1943)
• 43. armáda (1. října 1942 – 20. října 1943)
• 20. armáda (10. srpna – 1. září 1943)

Velení

Velitel

• 19. října 1941 – 26. srpna 1942 generálplukovník Ivan Stěpanovič Koněv
• 26. srpna 1942 – 25. dubna 1943 generálporučík (od 18. listopadu 1942 generálplukovník) Maxim Alexejevič Purkajev
• 25. dubna 1943 – 20. října 1943 generálplukovník (od 27. srpna 1943 armádní generál) Andrej Ivanovič Jerjomenko

Člen vojenské rady

• 19. října 1941 – 20. října 1943 sborový komisař (od 6. prosince 1942 generálporučík) Dmitrij Sergejevič Leonov

Náčelník štábu

• 19. října – listopad 1941 generálmajor Ivan Ivanovič Ivanov
• listopad 1941 – generálmajor Jevgenij Petrovič Žuravljov
• listopad – prosinec 1941 plukovník Anatolij Anisimovič Kacnelson
• leden 1942 – duben 1943 generálmajor (od 30. května 1942 generálporučík) Matvej Vasiljevič Zacharov
• duben 1943 – 20. října 1943 generálporučík Vladimír Vasiljevič Kurasov

Literatura

• GLANTZ, David M. Největší Žukovova porážka. Překlad Naďa Funioková. 1. vyd. Brno: Jota, 2005. 464 s. ISBN 80-7217-337-5. 

Externí odkazy

• 60 лет великой победе [online]. Moskva: Министерство обороны Российской Федерации, 2004-2005 [cit. 2008-12-18]. Kapitola Фронты. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-21. (rusky) 
• "Память" [online]. Voroněž: Военно-патриотический клуб "Память" при Воронежском государственном университете, 2000-10 [cit. 2008-12-18]. Kapitola Степной фронт. Dostupné online. (rusky)