Kalmarská unie
Kalmarská unie Kalmarunionen Unio Calmariensis
| |||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||||
monarchie spojené personální unií | |||||||||||||||
marka, örtug, norský penning, švédský penning | |||||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||||
|
Kalmarská unie (dánsky, norsky a švédsky Kalmarunionen, latinsky Unio Calmariensis) je označení pro personální unii dánského, norského a švédského království v letech 1397 až 1523.
Dějiny
Vznik
Kalmarská unie vznikla 17. června 1397 rozhodnutím šlechtického sněmu v jihošvédském městě Kalmar, které podnítila královna Markéta I. Dánská. Královna, která spojila ve svých rukou vládu ve všech skandinávských zemích (součástí norského království byl Island, švédského království Finsko), neměla legitimního nástupce, a proto adoptovala svého synovce, pomořanského vévodu Erika. Kalmarský sněm ho uznal za svého panovníka a nechal korunovat králem.
Předpoklady pro sjednocení skandinávských zemí se vytvořily během 14. století. Patřila mezi ně etnická a jazyková blízkost obyvatel, příbuzenské a majetkové vztahy, kterými se propojily šlechtické rody, ekonomické vazby, a v neposlední řadě snaha čelit rostoucímu vlivu hanzy.
Kromě toho stavové doufali, že personální unie přispěje k zachování jejich privilegií, neboť panovník se zaváže zachovávat stávající zákony jednotlivých zemí.
Zánik Kalmarské unie
Kalmarská unie existovala formálně do roku 1523, fakticky se však již roku 1448 odtrhlo Švédsko. Švédové si zvolili vlastního panovníka Karla VIII. Knutssona, zatímco Norové přijali dánského krále Kristiána I. Oldenburského. Později se vytvořila ve Švédsku zvláštní situace: část unionistické šlechty sice uznala za svého panovníka dánského a norského krále Jana I., ale království fakticky spravovali regenti z dynastie Sture, kteří Janovi permanentně bránili ve vstupu do země. Král se marně snažil obnovit Kalmarskou unii. Za jeho nástupce Kristiána II. se Švédsko pod vedením Gustava Vasy osamostatnilo definitivně a Kalmarská unie se rozpadla. Norsko však zůstalo pod dánskou nadvládou až do roku 1814.
Panovníci Kalmarské unie
- 1387–1412 Markéta I. Dánská
- 1412–1439 Erik VII. Pomořanský
- 1439–1448 Kryštof Bavorský
- 1448–1481 Kristián Oldenburský
- 1481–1513 Jan I. Dánský
- 1513–1523 Kristián II. Dánský
Vlajka Kalmarské unie
Vlajka Kalmarské unie, nazývána též Vlajka severu zavedl v roce 1430 král Erik VII. Pomořanský pro slavnostní příležitosti. Měla reprezentovat jednotu království Dánska, Norska a Švédska.
Odkazy
Související články
- Stockholmská krvavá lázeň
- Dánsko-Norsko
- Dějiny Dánska
- Dějiny Finska
- Dějiny Islandu
- Dějiny Norska
- Dějiny Švédska
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kalmarská unie na Wikimedia Commons
- Kalmarer Union und andere Formen nordischer Zusammenarbeit, PDF (německy)
- Publikace HU v Berlíně (německy)
- Mapy Kalmarské unie (anglicky)
Média použitá na této stránce
Autor: Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape ., Licence: CC BY-SA 3.0
Royal Standard of Denmark, used from 1731 to 1819.
Swallow-tailed flag used between the reign of Gustav I of Sweden until c. 1650, when it was succeeded by a triple-tailed flag.
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Royal Arms of Norway, Denmark & Sweden (1460-1523), used by Kings: Christian I, John, Christian II.
Erik of Pommern (Pomerania) is crowned as king of the Nordic countries.
This is merely a recreation of what the flag is thought to have looked like. There are no surviving flags or pictorial evidence as to its appearance. See article at Flags of the World.
Autor: Samhanin, Licence: CC BY-SA 3.0
Royal Banner of Sweden (14th Century)
State Banner of Denmark or the Dannebrog, drawn from the Wapenboek Gelre.
Autor: Samhanin, Roede (tif file author), Licence: CC BY-SA 4.0
Royal Banner of Norway (14th Century) based on contemporary depictions of flags from Scandinavia and Scotland.