Kaloňovití

Kaloňovití
kaloň komorský
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	letouni (Chiroptera)
Podřád	kaloňotvaří (Yinpterochiroptera)
Nadčeleď	kaloni (Pteropopodoidea)
Čeleď	kaloňovití (Pteropodidae) Gray, 1821
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaloňovití (Pteropodidae) jsou čeleď letounů. Přes své velké rozměry jsou kaloni velmi lehcí, a i ti největší kaloni dosahují hmotnosti jen pod dva kilogramy. Kaloňovití se od netopýrů liší tím, že nehibernují a orientují se pomocí zraku, a nikoli díky echolokaci (až na výjimky).^[1]

Tělo kaloňů je podobné tělu netopýrů, ale jeho hlava se nápadně podobá liščí hlavě.

Kaloni zajišťují u několika stovek rostlin přenos pylu (zoogamie).

Tradiční systém považuje kaloňovité za jedinou čeleď samostatného podřádu letounů, odborně zvaného Megachiroptera. Zbylé čeledi letounů v takovém případě tvoří druhý podřád: netopýři, odb. Microchiroptera.^[2] Třebaže má tento systém stále svá praktická opodstatnění, pravděpodobně není monofyletický. Současná systematika proto spíše operuje s podřády Yinpterochiroptera (kaloňotvaří, syn. Pteropodiformes; spadají sem nadčeledi kaloni [Pteropopodoidea] + vrápencovci [Rhinolophoidea]) a Yangochiroptera (netopýrotvaří; syn. Vespertilioniformes). Pteropopodoidea svým vymezením odpovídá taxonu Megachiroptera.^[2][3][4]

Kaloni jsou především býložravci a živí se sladkými plody. Za potravou vyletují ve dne, v hejnech nebo osamoceně, pak se usadí na ovocném stromě a požírají plody. Stonky a semena opatrně vyplivují.

Někteří kaloni dali dokonce přednost požírání nektaru a pylu z tropických květin, které mají k dispozici po celý rok. Tito letouni létají v hejnech asi po dvaceti, poté krouží kolem rostliny a jednotlivě vystřelují dlouhý jazyk, aby ochutnali nektar. Jakmile je potrava vyčerpána, hejno se přemístí k další rostlině. Na rozdíl od jiných kaloňů tito nehibernují, ale létají celý rok a stále se krmí. Pomáhají tak opylovat rostliny a usnadňují tvorbu semen.

Kaloni využívají k orientaci svoje velké oči spolu s echolokací. Ultrazvuk vysílají pomocí jazyka, kterým klikají. Kaloni sekundárně ztratili laryngeální echolokaci.

Některé druhy kaloňů stojí pravděpodobně za původem obávaného viru Ebola, způsobující krvácivou horečku (nejsmrtelnější typy viru mají až 90% smrtnost). K přenosu na primáty došlo možná kontaminovaným ovocem. Také virus Marburg je s nimi spojován.

172 druhů kaloňů žije v tropických a subtropických oblastech Asie, Oceánie a Afriky. Mezi ně patří například:

• kaloň dlouhonosý (Eonycteris major) – kaloň-opylovač
• kaloň egyptský (Roussettus aegyptiacus)
• kaloň indický (Pteropus giganteus)
• kaloň kladivohlavý (Hypsignathus monstrosus)
• kaloň komorský (Pteropus livingstonii) – žije na Komorách, může mít rozpětí křídel až 1,7 m
• kaloň malajský (Pteropus vampyrus) – největší žijící aktivně létající savec na světě
• kaloň pobřežní (Pteropus hypomelanus)
• kaloň trubkonosý (Nyctimene robinsoni)
• kaloň vábivý (Pteropus alecto)
• kaloň Wahlbergův (Epomophorus wahlbergi)

• Letouni
• Netopýři

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kaloni na Wikimedia Commons
• Taxon Megachiroptera ve Wikidruzích
• Slovníkové heslo kaloň ve Wikislovníku