Kalofer

Kalofer
Калофер
Pametnik na Hristo Botev v gard Kalofer.JPG
Kalofer – znak
znak
Kalofer – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška666 m n. m.
StátBulharskoBulharsko Bulharsko
OblastPlovdivská
ObštinaKarlovo
Kalofer
Kalofer
Poloha města na mapě Bulharska
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha155,02 km²
Počet obyvatel3 057 (2018[1])
Hustota zalidnění19,7 obyv./km²
Etnické složeníBulhaři
Náboženské složenípravoslaví
Správa
Telefonní předvolba03133
PSČ4370
Označení vozidelPB
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kalofer (bulharsky Калофер) je město ležící ve středním Bulharsku na jižních svazích Staré planiny, na horním toku řeky Tundža. Nachází se 17 km od Karlova, správního střediska stejnojmenné obštiny, a má zhruba 3 tisíce obyvatel.

Historie

Traduje se, že sídlo bylo založeno v roce 1533 bulharskými zbojníky poté, co jim sultán dovolil se usadit pod podmínkou, že přestanou narušovat obchodní cesty. Postupně se rozrůstalo a přeměnilo se na významné kulturní a obchodní středisko. Město bylo obýváno téměř výhradně Bulhary. Poprvé se písemně připomíná v roce 1576 jako Kalufer Derbent. V roce 1640 zde byl založen mužský klášter a v roce 1700 ženský. Na přelomu 18. a 19. století bylo dvakrát vypáleno krdžaliji, což byli propuštění vojáci z osmanské armády. Nicméně město se záhy vzpamatovalo a v polovině 19. století bylo značně bohaté a nazývalo se Altın Kalofer, turecky Zlatý Kalofer. Američtí misionáři, kteří město navštívili v roce 1863, zde napočítali 7 500 obyvatel.

V průběhu rusko-turecké války byl Kalofer vypálen tureckou armádou, přičemž zemřelo 500 obyvatel, především starých, kteří nestačili utéct do hor.[2] Poté se stal součástí Východní Rumélie, která byla sjednocena s Bulharskem v roce 1908.

Obyvatelstvo

Ve městě žije 3 057 stálých obyvatel a je zde trvale hlášeno 2 633 obyvatel.[1] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[3][p 1]

Circle frame.svgBulhařiRomovéostatní: 4 (0.1 %)
  •   Bulhaři: 2 802 (98.4 %)
  •   Romové: 43 (1.5 %)
  •   ostatní: 4 (0.1 %)

Hospodářství

Je zde rozvinutá rukodělná výroba turistických suvenýrů, především textilu. V zemědělství hlavní podíl zaujímá pěstování růží, za účelem výroby růžového oleje.

Odkazy

Poznámky

  1. Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.

Reference

  1. a b Тримесечни таблици на населението по постоянен и настоящ адрес (по общини и населени места) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2018-12-15 [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (bulharsky) 
  2. Калофер [online]. Свети Места [cit. 2019-01-02]. Dostupné online. (bulharsky) 
  3. НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА url = http://www.nsi.bg/census2011/PDOCS2/Census2011_ethnos.xls [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2018-12-25]. (bulharsky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Circle frame.svg
A transparent circle on a light-colored background (hex color code #F9F9F9), designed to be placed over content to show only that portion within the circle. The circle has a black border 0.5% as wide as its outside diameter.
Pametnik na Hristo Botev v gard Kalofer.JPG
Паметникът на Христо Ботев в родния му град Калофер
Герб3.gif
Kalofer's coat of arms with a motto from Hristo Botev's poetry
Flag of Kalofer town.gif
Flag of Kalofer town