Kalopanax pestrý
Kalopanax pestrý | |
---|---|
Kalopanax pestrý (Kalopanax septemlobus) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | miříkotvaré (Apiales) |
Čeleď | aralkovité (Araliaceae) |
Rod | kalopanax (Kalopanax) |
Binomické jméno | |
Kalopanax septemlobus Miq., 1863 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kalopanax pestrý (Kalopanax septemlobus), česky též dlanitec pestrý, je druh rostliny z čeledi aralkovité a jediný druh rodu kalopanax. Je to opadavý strom s trnitými větvemi, dlanitě členěnými listy a pětičetnými květy ve vrcholových květenstvích složených z okolíků. Plodem je peckovice. Druh se vyskytuje ve východní Asii. Je zdrojem kvalitního dřeva, má význam v asijské medicíně a pěstuje se jako okrasná dřevina. Lze se s ním setkat i ve sbírkách některých českých botanických zahrad a arboret.
Popis
Kalopanax pestrý je opadavý, jednodomý strom, dorůstající výšky až 30 metrů a průměru kmene až jeden metr. Větve jsou tuhé, poseté četnými ostrými, plochými trny. Borka je šedá, podélně odlupčivá. Listy jsou jednoduché, střídavé, papírovité, dlanitě laločnaté, dlouze řapíkaté, s 5 až 9 laloky, dlanitou žilnatinou a zubatým okrajem. Často jsou nahloučené na koncích větví. Vyrůstají na dlouhých i krátkých výhonech. Palisty jsou přirostlé k řapíku a mají objímavou bázi. Čepel listů je 9 až 25 cm široká, zašpičatělá, na bázi uťatá až srdčitá, řapík dosahuje délky 8 až 50 cm. Květy jsou drobné, pětičetné, uspořádané ve vrcholových chocholičnatých latách o průměru až 30 cm, složených z dlouze stopkatých, kulovitých okolíků o průměru asi 2 centimetrů. Stopky květů nejsou článkované. Kalich je zakončen 5 drobnými zuby. Koruna je bělavá až nažloutle zelená. Tyčinek je pět a mají fialové prašníky. Semeník je srostlý ze dvou plodolistů. Čnělky jsou na bázi srostlé, na vrcholu dvouklané. Plodem je tmavě modrá, téměř kulovitá, 3 až 5 mm velká dvoupeckovice s dužnatým exokarpem a papírovitým endokarpem (peckou), obsahující dvě plochá semena.[1][2][3]
Rozšíření
Druh se přirozeně vyskytuje ve východní Asii. Areál zahrnuje Čínu, Japonsko, Koreu a ruský Dálný východ (Přímořský kraj, Sachalin, Kurilské ostrovy). Roste jako složka listnatých a smíšených lesů v nadmořských výškách od hladiny moře po 2500 metrů.[1][4][2] V Japonsku tvoří běžnou součást horských lesů na ostrovech Hokkaidó, Honšú, Kjúšú i Šikoku.[3]
Obsahové látky
Hlavními účinnými látkami jsou saponiny. Některé tyto látky jsou identické se saponiny izolovanými z eleuterokoku ostnitého nebo akébie pětičetné.[5][6]
Taxonomie
Rod Kalopanax je v rámci čeledi Araliaceae řazen do podčeledi Aralioideae a tribu Schefflerae.[7] V minulosti byl spojován s rodem Acanthopanax, který je v současné taxonomii součástí rodu Eleutherococcus.
Význam
Kalopanax je pěstován jako okrasná dřevina. V České republice mívá spíše keřovitý vzrůst. Vysazuje se poměrně zřídka a lze se s ním setkat zejména ve sbírkách botanických zahrad a arboret. Je uváděn např. ze sbírek Dendrologické zahrady v Průhonicích, Pražské botanické zahrady v Tróji, Průhonického parku a Arboreta Žampach.[8] Vyžaduje slunné až polostinné stanoviště a výživnou, vlhkou, ale dobře propustnou půdu. Množí se letními bylinnými řízky.[9]
Dřevo kalopanaxu je zlatožluté, měkké a lehké, s jemnou strukturou. Dobře se leští. Používá se zejména na dýhy a k soustružení. Má dobré rezonanční vlastnosti a proto slouží také k výrobě hudebních nástrojů.[2] Kůra a listy kalopanaxu jsou v Asii používány k léčení kožních chorob a vředů a mají insekticidní účinky.[10]
Odkazy
Reference
- ↑ a b XIANG, Qibai; LOWRY, Porter P. Flora of China: Kalopanax [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c SHISKIN, B.K. (ed.). Flora of USSR. Vol. XVI. Moskva - Leningrad: Izdatel'stvo Akademii Nauk SSSR, 1950. (anglicky)
- ↑ a b OHWI, Jisaburo. Flora of Japan. Washington: Smithsonian Institution, 1965. (anglicky)
- ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GLASBY, John S. Dictionary of plants containing secondary metabolites. [s.l.]: Taylor & Francis, 2005. ISBN 0-203-16537-3. (anglicky)
- ↑ SHAO, Chun-Jie et al. Saponins from leaves of Kalopanax septemlobus (Thunb.) Koidz.: Structures of Kalopax-saponins La, Lb a Lc. Chemical and Pharmaceutical Bulletin. Dec. 1989, čís. 37(12).
- ↑ TAKHTAJAN, Armen. Flowering plants. [s.l.]: Springer, 2009. ISBN 978-1-4020-9608-2. (anglicky)
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
- ↑ BRICKELL, Christopher (ed.). Encyclopedia of plants & flowers. [s.l.]: American Horticultural Society, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-7566-6857-0. (anglicky)
- ↑ QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kalopanax na Wikimedia Commons
- Taxon Kalopanax septemlobus ve Wikidruzích
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Krzysztof Ziarnek, Kenraiz, Licence: CC BY-SA 4.0
Kalopanax pictus in arboretum in Glinna
Autor: Qwert1234, Licence: CC BY-SA 3.0
Kalopanax septemlobus, Aizu area, Fukushima pref., Japan
Autor: Dalgial, Licence: CC BY-SA 3.0
Kalopanax septemlobus's leaf in Bupyung, Korea. 부평역 근처 주택가에 사는 음나무의 잎
Autor: Philipp Zinger, Licence: CC BY-SA 3.0
gemesserte Furnier des Senbaums, geölt, nicht geschliffen
Autor: Karlostachys, Licence: CC BY-SA 3.0
Kalopanax septemlobus maximowiczii
Autor: Krzysztof Ziarnek, Kenraiz, Licence: CC BY-SA 4.0
Kalopanax septemlobus at Botanical Garden in Zielona Góra
Autor: Keith Edkins, Licence: CC BY 2.5
Specimen labelled: "Kalopanax septemlobus Haragiri. Araliaceae. Japan."