Kalota
Pojem kalota (z italského „calotta“ – víko) označuje různé věci, jejichž společným znakem může být kulovitý či polokulovitý tvar (nebo i tvar kotouče):
- v architektuře kupoli ve tvaru vrchlíku, tedy klenuté části povrchu úseče rotačního tělesa (koule, elipsoidu)[1]
- ve stavebnictví přístropní část klenby tunelu raženou po vyražení spodní a stropní štoly[1]
- v akustické technice klenutou část reproduktorové membrány
- ve 12. a 13. století přilba s vysokým polokulovitým zvonem, od 17. století část kyrysnické výzbroje[1]
- ve sfragistice druh kulového otočného pečetidla, obvyklého od 17. století
- v technice kotoučovitý kovový polotovar pro lisování (zejména pro protisměrné protlačování)
- v geografii je Severní Kalota název pro část Skandinávie ležící severně od polárního kruhu