Kaltenleutgeben

Kaltenleutgeben
Radnice v Kaltenleutgebenu
znak
Poloha
Souřadnice	48°7′ s. š., 16°11′ v. d.
Nadmořská výška	356 m n. m.
Časové pásmo	SEČ/SELČ
Stát	Rakousko Rakousko
Spolková země	Dolní Rakousy
Okres	Mödling
Kaltenleutgeben
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	17,5 km²
Počet obyvatel	3 112 (2005-12-31)
Hustota zalidnění	178 obyv./km²
Správa
Status	městys
Starosta	Josef Graf (SPÖ)
Oficiální web	www.kaltenleutgeben.gv.at
E-mail	gemeinde@kaltenleutgeben.gv.at
Adresa obecního úřadu	Hauptstraße 78 2391 Kaltenleutgeben
Telefonní předvolba	02238
PSČ	2391
Označení vozidel	MD
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaltenleutgeben je městys v okrese Mödling v Dolních Rakousích.

Geografie

Kaltenleutgeben leží v Industrieviertelu v Dolních Rakousích, v jižní části Vídeňského lesa. 73,41 % výměry katastru je zalesněna. Plocha městyse činí 17,5 čtverečních kilometrů. Obec sousedí s jihozápadním okrajem města Vídně a je oblíbenou příměstskou rekreační oblastí pro Vídeňany.

Zástavba Kaltenleutgebenu je v údolí Dürren Liesingu, které se táhne na východ do Perchtoldsdorfu. Úzké a až 80 metrů hluboké údolí má velmi svažitá úbočí. Kaltenleutgebenerský úval svými pasekami a čerstvým vzduchem prospívá vídeňskému jižnímu území.

Mimo Kaltenleutgebenu nejsou již další katastrální území.

Sousední obce

Severně leží Breitenfurt bei Wien, severovýchodně Vídeň, východně Perchtoldsdorf, jihovýchodně Gießhübl, jižně Hinterbrühl a západně je obec Wienerwald.

Historie

V dávnověku byla oblast součástí provincie Pannonia. Jádro Dolních Rakous má stejně proměnlivé dějiny jako celé Rakousko. Po "anšlusu" Rakouska v roce 1938 se stala obec součástí 24. okresu Vídně.

Teprve od roku 1954 se obec stala opět samostatnou v rámci země Dolní Rakousko. V důsledku obecních reforem došlo ke změně nových hranic. Tak přišla o část stepních pastvin u Gießhüblu, jako i "Rotte Wassergspreng", které přešlo pod sousední obec Weissenbach.

Vývoj počtu obyvatel

• 1971 2520
• 1981 2552
• 1991 2699
• 2001 2998
• 2006 3112 obyvatel.

Pamětihodnosti

• Farní kostel svatého Jakuba, plánovaný 1728-1729 a postavený v letech 1729-1732, je stěžejní dílo barokního stavitele Jakoba Oeckhla. Postavil a financoval stavbu po smrti své druhé ženy na základě příslibu za očekávaného narození syna. Oltářní obraz pochází ze školy kolem kláštera Heiligenkreuz od Martino Altomonte, sousoší Svaté Trojice vytvořené z lipového dřeva je přičítáno Giovanni Giulianimu.

Politika

Starostou obce je Josef Graf (SPÖ). Vedoucím úřadu a zástupcem starosty je Peter Fuchs (SPÖ), druhým zástupcem starosty je Elisabeth Beiglböck (ÖVP). V obecním zastupitelstvu je 21 křesel s rozdělením mandátů

• SPÖ 12
• ÖVP 9

Hospodářství a infrastruktura

Nezemědělských pracovišť bylo v roce 2001 124, zemědělských a lesnických pracovišť bylo v roce 1999 11. Počet výdělečně činných v místě bydlišti podle sčítání obyvatel 2001 bylo 1403, to představuje 48,93 %.

Hlavním provozem v Kaltenleutgebenu byla po desetiletí cementárna Perlmoser, která nyní patří pod koncern Lafarge v Taleingangu, kde jsou vyšší zásoby vápence. Dnešní provoz je jen udržovací, protože výroba se již odstěhovala. Pro továrnu se také stavěla Kaltenleutgebenerská dráha od Jižní dráhy z Liesingu.

Dnes je obec spíše sídlištěm pro bydlení. Mnoho vídeňanů si zde buduje přechodná bydliště, protože toto území je z Vídně snadno dostupné.

Slavné osobnosti

• Spisovatel Mark Twain (autor Toma Sawyera a Huckleberryho Finna) zde žil po 2 roky (1898)^[1] ve in der Vile Sonnhof.
• Joe Berger (1939-1991) - narodil se v Kaltenleutgebenu, byl básník, dramatik, vypravěč, novinář a aktivista.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaltenleutgeben na Wikimedia Commons

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kaltenleutgeben na německé Wikipedii.