Kalužská oblast
Kalužská oblast Калужская область | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Kaluga |
Souřadnice | 54°26′ s. š., 35°26′ v. d. |
Rozloha | 29 800 km² |
Časové pásmo | UTC+3[1] |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 1 014 200 (2006) |
Hustota zalidnění | 34 obyv./km² |
Jazyk | ruština |
Národnostní složení | Rusové (93,5%), Ukrajinci (2,2%), Arméni (0,7%) |
Náboženství | pravoslaví |
Správa regionu | |
Stát | ![]() |
Nadřazený celek | ![]() |
Druh celku | oblast |
Podřízené celky | 2 městské okruhy, 24 rajónů |
Vznik | 5. července 1944 |
Gubernátor | Vladislav Šapša |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | RU-KLU |
Označení vozidel | 40 |
Oficiální web | admoblkaluga |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kalužská oblast (rusky Калужская область) je federální subjekt Ruské federace – oblast, která patří do Centrálního federálního okruhu. Nachází se jihozápadně od Moskvy a sousedí s Tulskou, Brjanskou, Smolenskou, Moskevskou a Orelskou oblastí.
Geografické podmínky
Kalužská oblast se nachází v centrální části Východoevropské roviny, zhruba 150–200 km jihozápadně od Moskvy. Z toho také vychází rovinatý ráz krajiny, který pouze výjimečně přechází do zvlněného reliéfu. Stejně jako v dalších oblastech evropské části Ruska se krajina vyznačuje poměrně hustou sítí vodních toků, z nichž nejvýznamnější je Oka. Oblast disponuje značným množstvím zásob vápence, písků, různých druhů jílů a křídy.
Historie
Historie Kalužské oblasti je obdobná jako u sousedních ruských oblastí. Díky historickému slovanskému osídlení byla od počátku součástí všech větších ruských státních celků. Poloha oblasti na jihozápad od Moskvy z ní činila hraniční oblast ruského státu s Polsko-litevským knížectvím. To mělo za následek bohatou vojenskou a válečnou historii regionu. Ke změně došlo až v roce 1654 po připojení Ukrajiny k Rusku a následným stanovením hranice s Polskem. Za vlády Kateřiny Veliké byla vytvořena Kalužská gubernie, která byla zrušena až v roce 1929, kdy její území bylo rozděleno mezi sousední oblasti (Moskevská, Tulská, Orelská, Smolenská). 5. července 1944 byla oficiálně vyhlášena Kalužská oblast v dnešních hranicích.
Hospodářství
Stejně jako ostatní oblasti Centrálního federálního okruhu má v hospodářství Kalužské oblasti největší význam průmysl a to především strojírenský a potravinářský.
Oblastí pracuje také ropná rafinerie Pjervyj zavod s roční kapacitou zpracování asi 1,2 milionu barelů ročně, na kterou provedly v březnu 2024 útok ukrajinské bezpilotní letouny v rámci obrany země před ruskou invazí na Ukrajinu.[2][3]
Obyvatelstvo
Velká většina obyvatelstva je ruské národnosti. Podíl městského obyvatelstva je přibližně 75%.
Národnost | Počet v roce 2002 (tis.) |
---|---|
Rusové | 973,6 |
Ukrajinci | 23,2 |
Arméni | 7,1 |
Bělorusové | 6,6 |
pouze národnosti s více než 5000 příslušníky |
Administrativní dělení
Kalužská oblast se dělí na 24 rajónů a 2 městské okruhy (Kaluga, Obninsk).
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Калужская область na ruské Wikipedii.
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ RUSSIAN OFFENSIVE CAMPAIGN ASSESSMENT, MARCH 15, 2024. ISW Press Releases [online]. ISW, 2024-03-15 [cit. 2024-03-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ukrainian drones attack Russian oil refinery in Kaluga region, source says. Reuters [online]. Reuters, 2024-03-15 [cit. 2024-03-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sčítání lidu v Ruské federaci 2002 (anglicky). www.perepis2002.ru [online]. [cit. 2008-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-24.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kalužská oblast na Wikimedia Commons
- Oficiální web Kalužské oblasti (rusky)
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Kaluga Oblast.svg
Coat of arms of Kaluga Oblast