Kam, pánové, kam jdete?
Kam, pánové, kam jdete? | |
---|---|
Země původu | Československo |
Jazyk | čeština |
Délka | 84 min. |
Žánr | hořká komedie |
Scénář | Milan Ležák |
Režie | Karel Kachyňa |
Obsazení a filmový štáb | |
Hlavní role | Karel Heřmánek Miroslava Pleštilová Soňa Valentová Oldřich Vlach Zuzana Geislerová |
Produkce | Eliška Nejedlá |
Hudba | Milan Svoboda |
Kamera | Jan Čuřík |
Střih | Jan Chaloupek |
Výroba a distribuce | |
Premiéra | 1. srpna 1988 |
Distribuce | Ústřední půjčovna filmů |
Kam, pánové, kam jdete? na FP, ČSFD, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kam, pánové, kam jdete? je československý barevný film natočený režisérem Karlem Kachyňou v roce 1987 na námět Milana Ležáka ve Filmovém studiu Barrandov. V hlavní roli architekta procházejícího krizí středního věku se představí Karel Heřmánek.
Filmová alegorie reflektuje náladu v československé společnosti 80. let 20. století stižené tehdejší šedou realitou a bezútěšností.[1]
V úvodu filmu (a pak ještě dále v ději) hraje na koncertě skladba Co s tím sklem hudební skupiny Tango[1], ve filmu se objeví i část videoklipu Karel nese asi čaj od Jiřího Korna.
Děj
Architekt ve středních letech Jan Kolvara se potýká s krizí středního věku, odcizením od manželky a klade si otázku, jak naložit se životem, který jej nutí k mnoha kompromisům. Jeho nejbližší okolí ho považuje za dobráka a slušného člověka. Společně s mladším kolegou Robertem dostal před časem od svého šéfa Vladimíra Crhy nabídku na projekt rehabilitačního sanatoria. Oba na tom tvrdě pracovali, ale postupně zjišťovali, že odvést kvalitní práci, navíc ve výsledku nepředraženou, je z mnoha důvodů nemožné. Crha ani nemá zájem je nechat projekt dokončit podle jejich představ a za jejich zády ho svěří své milence a podřízené Šárce Vaňkové, která jde na ruku dodavatelům a investorům.
Kolvara se neshodne ani doma s manželkou Madlou. Jednoho dne se rozhodne vzepřít a vydá se v nevhodném oblečení a obuvi na stokilometrový dálkový pochod, kterého se účastní i Robert s přítelkyní Eliškou a Crha se svou milenkou a Kolvarovou kolegyní Vaňkovou.[1] Během pouti, která je metaforou jeho dosavadního života, se mu vynořují vzpomínky na rodinu, zaměstnání, dokončenou rekonstrukci vilky ke spokojenosti majitele i jeho invalidní paní. Na 85. kilometru mu docházejí síly. Srovnává své účty s Crhou, když si na něm vybije svou naštvanost. Během odpočinku v oné vilce, kde Kolvarova rekonstrukce napomohla k zotavení manželce majitele, která již ztrácela smysl života, Crha slíbí, že bude své architekty podporovat. Celá skupinka přítomných lidí se baví, když se Jan objeví v televizi, kde ho reportéři zachytili vysíleného během pochodu. Ten mezitím nepozorován odchází rozhodnutý dosáhnout svého cíle...
Obsazení
Karel Heřmánek | architekt Jan Kolvara |
Soňa Valentová | Madla, Kolvarova žena |
Miroslava Pleštilová | kreslička Eliška Roubová |
Zuzana Geislerová | Šárka Vaňková, Kolvarova kolegyně |
Alena Kreuzmannová | Marie Peštová |
Oldřich Vlach | Vladimír Crha, Kolvarův nadřízený |
Antonín Procházka | Robert, Kolvarův mladší kolega a přítel Elišky |
Ivan Vyskočil | starý turista |
Václav Babka | stavební mistr Pešta |
Dora Boková | Janička, dcera Kolvarových |
Michal Krb | Honzík, syn Kolvarových |
Blanka Lormanová | sestřička |
Adolf Kohuth | Ing. Líbal |
Lena Birková | uklízečka Švábová |
Petr Skarke | Ing. Bartek |
Ladislav Gerendáš | číšník |
Karel Hábl | lékař, kardiolog |
Vladimír Salač | lékař, kardiolog v televizi |
Ivan Řezáč | reportér |
Miroslav Imrich | zpěvák |
Šárka Štembergová | starší žena na rockovém koncertě |
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Kam, pánové, kam jdete?, Česká televize, cit. 27. 8. 2022
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“