Kamčatský kraj
| Kamčatský kraj Камчатский край Kamčatskij kraj | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Petropavlovsk-Kamčatskij |
| Souřadnice | 56° s. š., 159° v. d. |
| Rozloha | 472 300 km²[1] |
| Časové pásmo | UTC+12[2] |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 322 079 (2010[3] ▼) |
| Hustota zalidnění | 0,7 obyv./km² |
| Jazyk | ruština |
| Národnostní složení | Rusové 85,9 %, Ukrajinci 3,9 %, Korjaci 2,3 %, Evenkové, Tataři a další[4] |
| Náboženství | 32 % pravoslaví, 4 % ostatní křesťanství, 1 % islám, 1 % tradiční a rodnověří |
| Správa regionu | |
| Stát |  Rusko |
| Druh celku | kraj |
| Podřízené celky | 11 rajónů, 3 městské okruhy |
| Vznik | 2007 |
| Gubernátor | Vladimir Viktorovič Solodov |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | RU-KAM |
| Telefonní předvolba | 415 |
| Označení vozidel | 41 |
| Oficiální web | kamgov |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kamčatský kraj (rusky Камчатский край) je federální subjekt Ruské federace, jenž zaujímá především území Kamčatského poloostrova. Kraj je součástí Dálněvýchodního federálního okruhu.
Historie
V roce 1652 vybudovali kozáci pevnost v Anadyru (dnes administrativní centrum Čukotského autonomního okruhu). Ta se stala centrem ruské expanze na poloostrov Kamčatka, který se stal roku 1697 součástí carského Ruska. 2. prosince 1849 byla zřízena svébytná Kamčatská oblast. V roce 1856 byla oblast začleněna do Přímořské oblasti Východní Sibiře. V roce 1909 se oblast stala opět svébytnou. Na přelomu let 1920/21 byla součástí Dálněvýchodní republiky, v roce 1925 začleněna do Dálněvýchodního kraje. V roce 1932 byla, v rámci Dálněvýchodního kraje RSFSR, zřízena Kamčatská oblast, jejíž součástí se stal (až do roku 1993) i Korjacký národnostní okruh. V roce 1938 byl Dálněvýchodní kraj rozdělen na Přímořský a Chabarovský kraj, jehož se stala součástí. 23. ledna 1956 se Kamčatská oblast stala samostatnou oblastí RSFSR.
1. července 2007 vznikl sloučením Kamčatské oblasti (333 644 obyvatel v roce 2002) a Korjackého autonomního okruhu Kamčatský kraj (25 157 obyvatel), kde Korjaci tvořili 26,7 % obyvatelstva. Nový kraj tak měl v okamžiku sloučení přibližně 358 800 obyvatel, Korjaci v něm však dnes[kdy?] tvoří již jen 2,04 %. Sídlem zůstal Petropavlovsk-Kamčatskij, centrum dřívější Kamčatské oblasti.
Krajské symboly
Vlajka
Vlajka Kamčatského kraje je tvořena listem o poměru stran 2:3 se dvěma pruhy, bílým a světle modrým, v poměru šířek 2:1. V horním rohu je umístěn (stejně daleko od žerdě i horního okraje) emblém ze znaku kraje: Tři černé sopky s bílými vrcholky postupně se snižující k vlajícímu okraji, a s červenými, bíle lemovanými plameny. Dolní okraj je dvakrát zvlněný. Z krajních sopek vyrůstá kruhové, červené pole, lemované národním ornamentem. Ten je tvořen jedenácti červenými a dvanácti menšími, modrými rovnoramennými trojúhelníky. Ty jsou vzájemně i od kruhového pole odděleny bílým lemováním.[5]
Geografie
Většinu kraje tvoří Kamčatský poloostrov. Na severu sousedí s Magadanskou oblastí a Čukotským autonomním okruhem. Páteř tvoří středokamčatské pohoří s aktivní sopečnou činností. Ze 160 sopek je 28 činných. Mnoho teplých jezer, termálních pramenů a gejzírů. Nejvyšší hřbety a vrcholy sopek pokrývají ledovce, při úpatí tundra a lesotundra. Ložiska zlata, uhlí, rtuti aj. Řeky hlavně na východě, největší Kamčatka (délka 760 km). Čas se oproti moskevskému času předchází o 8 hodin.
Administrativní členění
Kamčatský kraj se člení (s účinností od 15. června 2020) na 3 městské a jeden obecní okruh a 10 rajónů (4 z nich: Karaginský, Oljutorský, Penžinský a Tigilský jsou zahrnuty do Korjackého okruhu (dříve Korjacký autonomní okruh) – správní a územní jednotky se zvláštním statutem se střediskem v obci Palana).
- Okruh města Petropavlovsk-Kamčatskij
- Okruh uzavřeného města Viljučinsk
- Okruh obce Palana
- Aleutský okruh (1)
- Bystrinský rajón (2)
- Jelizovský rajón (3)
- Karaginský rajón (4)
- Milkovský rajón (5)
- Oljutorský rajón (6)
- Penžinský rajón (7)
- Sobolevský rajón (8)
- Tigilský rajón (9)
- Usť-Bolšerecký rajón (10)
- Usť-Kamčatský rajón (11)
Hospodářství
Průmysl těžební (uhlí), rybný, loďařský, dřevařský, dřevozpracující, stavebních hmot. V oblasti je Paužetská geotermální elektrárna, což je v Rusku ojedinělé. Chov sobů, kožešinové zvěře, skotu a drůbeže. Pěstují se krmné plodiny, brambory a zelenina. Námořní doprava, přístav Petropavlovsk-Kamčatskij. Důležitým hospodářským odvětvím je rybolov a postupně se rozvíjející turismus.
Odkazy
Reference
- ↑ Административно-территориальное деление по субъектам Российской Федерации на 1 января 2010 года (xls). [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2010-07-14 [cit. 2012-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-18. (rusky)
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ Городскoe и сeльcкoe населениe пo субъектам Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2012-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-24. (rusky)
- ↑ Национальный состав населения пo субъектам Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2012-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-30. (rusky)
- ↑ Vlajka Kamčatského kraje na Flags of the World
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kamčatský kraj na Wikimedia Commons - Kamčatská komunita Archivováno 22. 4. 2016 na Wayback Machine. (rusky)
- Fotografie Kamčatky Archivováno 22. 4. 2016 na Wayback Machine. (rusky)
Média použitá na této stránce
The Kamchatka Peninsula of far eastern Russian was surrounded by life in late May 2013—at least the oceanic sort. Massive blooms of microscopic, plant-like organisms called phytoplankton spread green over the nearby waters. Phytoplankton typically support an abundance of other fish and marine life.
The Moderate Resolution Imaging Spectroradiometer (MODIS) on NASA's Aqua satellite captured the natural-color imagery to make this composite view on May 23, 2013. Looking toward the North Pole from the southern end of the peninsula, blooms of chlorophyll-rich cells appear off both the west coast—in the Sea of Okhotsk—and to the east in the North Pacific Ocean.
Stretching nearly 1,250-kilometers (780 mile) from north to south, the peninsula is dotted with volcanoes, some of which are faintly visible in the image above. (Click on the large version for a better view.) Kamchatka lies along the Pacific “Ring of Fire,” an area of extremely active volcanism and plate tectonic earthquakes.
That volcanism probably played some part in these blooms. Several volcanoes—including Kizimen, Shiveluch, and Bezymianny—have been spewing iron-rich ash and lava, both of which fall in the ocean. Iron also runs off the land in rivers and gets churned up from the ocean floor by currents and storms. Iron is a key nutrient for phytoplankton growth, as it helps them process nitrate. The east side of the Peninsula is also bathed in the cool, nutrient-rich Oyashio Current, which originates in Arctic waters and flows south along the coast of Siberia and Kamchatka toward Japan.
Caption by Mike Carlowicz.Административно-территориальное деление Камчатского края
Flag of Kamchatka Krai
Coat of arms of Kamchatka Krai