Kamanče

Kamanče
Klasifikace
Podle orchestrální praxe: Smyčcové nástroje
Podle způsobu vzniku tónu: Chordofony
Tónový rozsah
Příbuzné nástroje
Gidžak, Kabak kemane, Kemenče, Rebab, Sorahi aj.

Kamanče (persky: کمانچه, kamānche , ázerbájdžánsky: kamança, arménsky: Քամանչա, kurdsky: کەمانچە ,kemançe) je íránský strunný smyčcový hudební nástroj (chordofon) příbuzný rebabu, který se využívá v lidové i klasické hudbě. Kamanče v překladu znamená „malý luk“ (z perského „kamān“ = „luk“ a přípony „če“, která tvoří zdrobněliny).

Nástroj se hojně používá také v afghánské, arménské, ázerbájdžánské, gruzijské, kurdské, turkmenské či uzbecké tradiční hudbě, s regionálními odchylkami ve tvaru a stylu.^[1][2] V roce 2017 bylo umění spojené s výrobou a hrou na kamanče zařazeno na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO Ázerbájdžánu a Íránu.^[3]

Popis

Kamanče je svou velikostí podobné viole, má cca 70 cm na výšku, a je velmi zdobené. Skládá se z malé dřevěné kulovité až ořechovitě-tvarované ozvučnice (těla) vyrobené z ořechového či morušového dřeva. Tělo může být vyřezáno z jednoho kusu dřeva, nebo se skládá z malých prohnutých dřevěných plátků.^[4] Ozvučnice je potažená tenkou membránou z jehněčí, ovčí, kozí, rybí či velbloudí kůže, na níž je kobylka, která je umístěna diagonálně ke směru natažení strun. Na tělo je připojen dlouhý bezpražcový krk s hmatníkem, který je tvarován jako obrácený komolý kužel a vyhotoven z dřeva švestkového. Na krk navazuje hlava s 3–4 ladicími kolíky. Tradiční kamanče z 19. století mělo mělo pouze tři struny vyrobené z hedvábí či střev, moderní nástroje mají čtyři struny, které jsou již většinově kovové.^[2][5][6][7] Struny jsou vyráběny v zemích, kde se hraje na kamanče, avšak tyto struny nedosahují požadované kvality, a tak se často používají struny na housle či violu.^[2] Ladění se liší v závislosti na regionu země, kde se hraje. V Teheránu se kamanče ladí stejným způsobem jako housle: G, D, A, E. Na konci těla se nachází bodec, kterým se opírá o zem a hraje se na něj smyčcem jako na violloncelo či na basu.

Často bývá přezdíváno jako „altové kamanče“ nebo „dýňové kamanče“.^[5]

• 
  Kamanče z Persie, cca 1860, Metropolitní muzeum umění (MET), New York, USA
• 
  Hlava s ladícími kolíky
• 
  Přední pohled na ozvučnici s kobylkou
• 
  Zadní pohled na ozvučnici
• 
  Kamanče s ozvučnicí z jednoho kusu; Persie, cca 1880, Metropolitní muzeum umění (MET), New York, USA

Typy kamanče

Na perském území se vyskytují 4 hlavní folklórní centra využívající kamanče.

Klasický typ výroby a hry na altové kamanče je populární v srdci samého Íránu, které představují provincie Teheránu, Isfahánu, Jazdu, Fársu a Kermánu.

Druhou oblastí je Východní Ázerbájdžán (potažmo i celý stát Ázerbájdžán) s hlavním městem Tabríz, které bylo druhým hlavním městem, a proto se hra na kamanče dostala z Teheránu až do Tabrízu, kde byla velmi ovlivněna kavkazskou hudbou a dnes je možné odlišit tabrízský/ázerbájdžánský a teheránský styl hry na kamanče.

Další z center se vyskytuje na severovýchodě Íránu v provincii zvané Golestán, kde můžeme najít turkmenskou komunitu. Zde se vyskytuje turkmenský typ kamanče, který má výrazně menší ozvučnici a je často doprovázen dutarem (dvoustrunnou dlouhokrkou loutnou).^[3] V Centrální Asii se tento zvláštní typ nástroje s malou ozvučnicí nazývá gidžak.

Poslední, čtvrtou, hlavní íránskou folklórní oblastí, kde kamanče hraje důležitou roli, je na západě Íránu v provincii Lorestán. Lúrové, západoíránská ethnická skupina, se zabývají výrobou vyhlášených kamanče, nejlepší kusy vyrábějí z morušovníku. V Lorestánu je velmi populární kamanče s otevřenou ozvučnicí na zadní straně, která je ve tvaru komolého kuželu.^[3]

Posledním typem kamanče je tzv. „klasické kamanče“. Přesto, že má stejný název jako kamanče altové/dýňové, je mezi nimi hodně rozdílů (v hmotnosti, použitém smyčci, stavbě těla, použitém materiálu, výrobě a i ve výsledném zvuku).^[5]

• 
  Muž z Ázerbájdžánu hrající na altové kamanče
• 
  Muž ze Střední Asie hrající na gidžak
• 
  Muž z Lorestánu hrající na kamanče s otevřenou zadní stranou ozvučnice (lúrský typ kamanče)
• 
  Tradiční mugamské trio, hrající na daf, tar a kamanče, 1911
• 
  Klasické kamanče

Slavní hráči na kamanče

• Hosseyn Esmailzadeh (?-1941) - perský hudebník
• Baqer Xan Rameshgar (1873-1959) - perský hudebník
• Alexandr Aršakovič Oganyan neboli Saša Oganezashvili (1887-1932) - sovětský skladatel arménsko-gruzínského původu
• Habil Aliyev (1927-2015) - ázerbájdžánský hráč na kamanče
• Ostad Ali Asghar Bahari (1905-1995) - íránský hudebník
• atd..
• 
  Hosseyn Esmailzadeh
• 
  Alexandr Aršakovič Oganyan
• 
  Mugamské trio, 1930, (z leva: Zpěvák a hráč na daf (Jabbar Garyagdioglu), hráč na tar (Qurban Pirimov) , hráč na kamanče (Saša Oganezashvili))

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kamanče na Wikimedia Commons