Kamej

Kamej (z ital. cammeo) je drobná reliéfní skulptura, vybroušená nebo vyrytá obvykle z polodrahokamu, mušle nebo skla a užívaná jako ozdoba nebo šperk. Na rozdíl od častější gemy (intaglie), kde je motiv vyhlouben, je u kameje vypuklý. Často se také využívá rozdílné zbarvení vrstev materiálu, takže například portrét je světlý na tmavším pozadí.

Kameje navazují na starší rytí do drahých kamenů (pečetidla, gemy) a objevují se od 4. stol. př. n. l. v ptolemaiovské Alexandrii, odkud se rozšířily do Řecka a Říma, kde byly nesmírně oblíbené. Někdy se touto technikou zhotovovaly i celé nádoby. Umění rytí do drahokamů – glyptika – kvetlo až do středověku v Byzanci, odkud se kameje často dovážely do západní Evropy. Glyptika opět rozkvetla v renesanci, zejména v Itálii a ve Francii, pěstovala se pak po celý novověk a zažila vlnu nového zájmu v 19. století (klasicismus, biedermeier, secese). Od renesance se kameje dělaly také z mušlí, z perleti a ze skla. V Čechách v glyptice vynikl profesor Josef Drahoňovský a jeho škola v Turnově.

Kameje se zasazují do zlatých obrouček a užívají jako šperky, zejména přívěsky, spony a brože, vzácně v prstenech. Ve středověku se často umísťovaly na vazby vzácných knih, na relikviáře a podobně. Jako mimořádně cenné předměty byly kameje často královskými dary a u velkých evropských dvorů (Paříž, Vídeň, Londýn, Petrohrad, Berlín, Drážďany) vznikly v 18. a 19. století bohaté sbírky kamejí.

• 
  Lucrezia Borgia a Alfonso I. d'Este. Achát, kolem 1550
• 
  Ručně broušená kamej z mušle šišana antilského od Cira Mazzy

• Ottův slovník naučný, heslo Kameje. Sv. 13, str. 841

• Josef Drahoňovský
• daktyliotéka

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kamej na Wikimedia Commons
• Moravská galerie
• Stránky o glyptice a J. Drahoňovském
• (anglicky)
• Kameje ve Victoria and Albert Museum v Londýně
• Sbírka kamejí v Kunsthistorisches Museum, Vídeň | Gemma Augusta, Gemma Claudia, Herophiloska Cameo
• Antické kameje v petrohradské Ermitáží