Kamenice (okres Jihlava)

Kamenice
Centrum Kamenice
znakvlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Jihlava
Obec s rozšířenou působností	Jihlava (správní obvod)
Okres	Jihlava
Kraj	Vysočina
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°22′0″ s. š., 15°46′49″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 991 (2024)[1]
Rozloha	34,04 km²[2]
Nadmořská výška	510 m n. m.
PSČ	588 22, 588 23, 588 24, 675 03
Počet domů	705 (2021)[3]
Počet částí obce	4
Počet k. ú.	4
Počet ZSJ	4
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Kamenice 481 588 23 Kamenice u Jihlavy obec.kamenice@ji.cz
Starostka	Hana Krejčová
Oficiální web: www.kameniceujihlavy.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Kamenice
Další údaje
Kód obce	587346
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Kamenice (německy Kamenitz) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Rozkládá se na Moravě, na území regionu Moravské Horácko. Žije zde přibližně 2 000^[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Svatoslav, Meziříčko, Bítovčice, Brtnice, Nadějov, Vysoké Studnice, Chlumek, Pavlínov, Měřín, Radošov, Horní Smrčné a Věžnice.

Název se vyvíjel od varianty Kamenicz (1358), Kamenicze (1556), z Stare Kamenicze (1592), Kamenitz (1633, 1678, 1718, 1720, 1751) až k podobám Kamenitz a Kamenice v roce 1846). Od počátku 20. stoleté Kamenice na Moravě. Název je rodu ženského, čísla jednotného, genitiv zní Kamenice. Místní jméno vzniklo přidáním substantivní přípony -ica k přídavnému jménu kamenná a znamenalo říčku, která tekla kamenitým dnem; v níž se těžil kámen či ves s kamennými domy. V některých pramenech se používalo přídavné jméno Stará pro rozlišení od nedaleké Kameničky.^[4]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1391, kdy je v městské knize Velkého Meziříčí uveden jistý Svach z Kamenice. Dosud uváděné datum 1358 zmiňuje Dobeše a Jindřicha z Kamenice, kteří se však psali po Kamenici nad Lipou. Nelze je tak spojit s dějinami Kamenice u Jihlavy. Na místní "tvrzi" měla letní sídlo Kateřina z Valdštejna, manželka Karla staršího ze Žerotína. Konala se tu schůzka Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem a měl zde nocovat i Fridrich Falcký.^[5]

Od roku 1869 sem přísluší Vržanov^[6] a 1. července 1989 se místními částmi Kamenice staly Kamenička^[7] a Řehořov.^[8] Obci byl 11. března 2008 obnoven status městyse.^[9] Obec Kamenice v roce 2009 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění modrý diplom, tj. diplom za vzorné vedení obecní knihovny.^[10]

Kamenice leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina, historická země Morava. Nachází se 9 km jihozápadně od Měřína, 19 km západně od Velkého Meziříčí, 7 km severně od Koutů, 18 km východně od Jihlavy, 8 km východně od Luk nad Jihlavou a 7 km jihovýchodně od Vysokých Studnic. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Řehořovská pahorkatina.^[11] Průměrná nadmořská výška činí 510 metrů.^[12] Nejvyšší bod, Bílá hora (659 m n. m.), leží na jižně od městyse, kde se nachází i Kamenická strážka (618 m n. m.) a Vrchy (603 m n. m.) a v těsné blízkosti Kamenice na severovýchod Jansův vršek (563 m n. m.). Městysem protéká řeka Kamenička, na níž jihovýchodně od Kamenice stojí Panský rybník. Západně od Kamenice se do Kameničky zprava vlévá Železný potok.^[13] Na území místní části Vržanov leží dvě přírodní památky Pahorek u Vržanova^[14] a Prosenka.^[15]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 345 domech 1 729 obyvatel. 1 721 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 k německé. Žilo zde 1 468 římských katolíků, 20 evangelíků a 192 příslušníků Církve československé husitské.^[16]

Městys je rozdělen na čtyři místní části (Kamenice, Kamenička, Řehořov a Vržanov), které leží na čtyřech katastrálních území (Kamenice, Kamenička, Řehořov a Vržanov) a má čtyři stejnojmenné základní sídelní jednotky.^[19]

Kamenice je členem Svazku obcí mikroregionu Loucko a místní akční skupiny LEADER – Loucko.

Městys má patnáctičlenné zastupitelstvo, v čele pětičlenné rady stojí starostka Eva Jelenová.

Právo užívat znak a vlajku bylo městysi uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. října 2007.^[20] Znak: V modrém štítě pod stříbrnou hlavou se třemi dolů obrácenými černými mnišskými kápěmi vedle sebe vyrůstající zlatá berla se dvěma vlajícími stříbrnými sudarii se zlatým třepením.

Vlajka: List tvoří dva svislé pruhy, bílý a modrý, v poměru 1 : 5. V bílém pruhu tři dolů obrácené černé mnišské kápě nad sebou, v modrém pruhu vyrůstá z dolního okraje listu závitem k žerdi žlutá hlavice berly s bílými sudarii se žlutým třepením. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Územím obce prochází dálnice D1. Dále jím prochází silnice II/351 v úseku Polná – Kamenice – Třebíč a silnice II/602 v úseku Měřín – Řehořov – Jihlava. Silnice III. třídy jsou:

• III/3494 Brodek – Kamenice
• III/3516 Kamenice – Bítovčice
• III/3517 odbočka z III/3516 na Vržanov
• III/3518 Měřín – Kamenička – Kamenice
• III/3519 Radošov – Horní Smrčné^[21]

Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, TRADO-BUS a Tourbus. Autobusy jezdí ve směrech Brno, Velké Meziříčí, Jihlava, Tábor, Písek, Strakonice, Velká Bíteš, Luka nad Jihlavou, Kamenička, Vržanov, Měřín, Puklice, Řehořov, Bransouze, Věžnice, Radošov, Třebíč a Náměšť nad Oslavou.^[22] Obcí prochází zeleně značená turistická trasa z Vržanova do Kameničky.

Základní škola a Mateřská škola Kamenice je příspěvková organizace, kterou zřizuje městys Kamenice. Do školy dochází rovněž děti z místních částí Kamenice (Kamenička, Řehořov, Vržanov) a několika menších obcí v okrese Třebíč (Radošov, Chlum, Kouty, Horní Smrčné). Ve školním roce 2013/2014 navštěvovalo zařízení 175 žáků. Mateřská škola má kapacitu 100 dětí.^[23] Místní knihovna vznikla v roce 1919.^[24]

Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Kamenice.^[25] SK Kamenice 1933^[26] hraje v sezoně 2014/2015 fotbalovou III. třídu mužů v okrese Jihlava.^[27] Tělocvičná jednota Sokol Kamenice patří do župy Plk. Švece, sídlí v opravené sokolovně, obnovena byla v roce 2009, členové se věnují stolnímu tenisu a fitness.^[28] Orel jednota Kamenice se řadí do župy Kubišova, v roce 2014 měla 38 členů.^[29]

• Budova čp. 20 v dolní části náměstí, dosud mylně považovaná za tvrz, je ve skutečnosti součástí někdejší zájezdní hospody, stávající severně od ní v místech dnešní křižovatky. Naprosto shodná dispozice goticko-renesanční stavby byla zjištěna také u domu čp. 72 asi 60 metrů východně od „tvrze“. V budově sídlí Muzeum v Kamenici.
• Kostel svatého Jakuba Staršího s románským jádrem (obvodové stěny lodi, spodní úroveň věže) byl součástí románského hradu, jehož pozůstatky jsou dosud patrny. Kolem kostela jsou dochovány stopy valů a příkopu někdejšího opevnění. Gotický presbyterář je z druhé poloviny 15. století a renesanční věž před západním průčelím pochází z roku 1535. Nový vstup do kostela ze západní strany byl proražen mezi lety 1723–1765.
• Kaple svaté Anny na náměstí z roku 1730
• Kaplička svatého Cyrila a Metoděje směrem na Brodek
• Výklenková kaplička nad potokem
• Smírčí kámen u pazderny
• Dvojice kašen na náměstí z počátku 18. století
• Fara na jihozápadním okraji vesnice
• Budova čp. 299 bývalý lihovar
• „Špitálka“ – budova obecního špitálu z roku 1811

• 
  Tvrz
• 
  Kostel svatého Jakuba Většího
• 
  Usedlost č. p. 28
• 
  Kaple svaté Anny

• Jakub z Kamenice
• František Krommer (1759–1831), hudební skladatel
• František Široký (1912–1976), voják a příslušník výsadku Calcium
• Františka Kyselková (1865–1951), etnografka
• Franz Jonas (1899–1974), rakouský spolkový prezident (1965–1974), jeho otec Josef Jonáš pocházel z Kamenice, odkud odešel v roce 1895 do vídeňského Floridsdorfu ^[30]

• Římskokatolická farnost Kamenice u Jihlavy

• SADÍLEK, Jaroslav. Kamenice u Jihlavy : tvrz čp. 20 : kostel sv. Jakuba Většího : stavebně historický průzkum, historická rešerše. Kamenice: Obec Kamenice u Jihlavy, 2006. 119 s. ISBN 80-901312-6-3. 
• Historický atlas městyse Kamenice u Jihlavy : barevný střípek v mozaice Vysočiny. Kamenice: Městys Kamenice, 2008. 10 s. 
• KRATOCHVÍL, Augustin. Dějiny a archiv městečka Kamenice na Mor.. Popovice: vl.n., 1912. 123 s. Dostupné online. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kamenice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Kamenice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Kamenice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky