Kamenná trouba
| Kamenná trouba | |
|---|---|
 Rybník Kamenná trouba pohled od silnice k Lipnici | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Kraj Vysočina |
| Okres | Havlíčkův Brod |
| Katastrální území | Lipnice nad Sázavou |
  Kamenná trouba | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°36′36″ s. š., 15°23′11″ v. d. |
| Rozměry | |
| Hydrologické pořadí | 1-09-01-120 |
| Rozloha | 0,217 km² |
| Délka | 0,9 km |
| Šířka | 0,38 km |
| Ostatní | |
| Typ | rybník |
| Nadm. výška | 457 m n. m. |
| Pobřeží | 2,65 km |
| Přítok vody | Pstružný potok |
| Odtok vody | Pstružný potok |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kamenná trouba (Kamenka) je rybník, který se nachází ve přírodní rezervaci. Lokalita leží u silnice II/347 na křižovatce s komunikací III/34763 od Lipnice nad Sázavou a III/34764 k obci Řečice, v nadmořské výšce 457 m n. m. Po severní straně také vede cyklotrasa č. 1211 Senožaty – Lipnice nad Sázavou.
S rozlohou 21,7 ha[1] tvoří necelou třetinu přírodní rezervace. Udávaná rozloha se v jednotlivých pramenech liší, pohybuje se od 19 ha[2] přes 20 ha,[3] 21 ha[4] až 26 ha[5]. Rybník je na seznamu významných vodních děl IV. kategorie v České republice.[6]
Vodní režim
Rybník je napájen od jihu Pstružným potokem, který teče od Kejžlice. Nad rybníkem vytváří biologicky cenné meandry. Na severní straně rybník opět opouští a odděluje se z něj mlýnský náhon.
Celkový objem rybníka Vc je 220 000 m³ a retenční objem pak Vr je 96 500 m³.[7]
Ochrana přírody
Rybník je součástí přírodní rezervace, která byla vyhlášena kvůli ochraně lučních biotopů. V rezervaci se také objevují vzácní vodní ptáci a jiní živočichové.[8]
Využití
Rybník je využíván k chovu ryb a k odběru vody pro průmyslové účely.[2] K rekreaci je využíván ojediněle, ale v první polovině 20. století byl k těmto účelům hojně využíván a bylo u něj vybudováno koupaliště s písečnou pláží.[9]
Historie
Název kamenná trouba je odvozen od materiálu, z kterého byla zhotovena výpustní roura. S podobným názvem najdeme v Jižních Čechách rybník Kamenná roura.[10]
Rybník Kamenná trouba je historicky poprvé doložen v polovině 18. století v seznamu rybníků lipnického panství,[10] ale název Kamenná trouba je již zmiňován v roce 1595 v zemských deskách, kdy se uvádí, že Martin z Thurnu v roce 1594 prodal dědictví po otci Janu Rudolfovi Trčkovi z Lípy. Součástí obchodu byl i „mlýn, jenž slove pod Kamennou Troubou“.[11] V té době se nemuselo jednat o současný rybník, ale jako Kamenná Trouba byl možná nazýván dnešní pstružný potok nebo jeho údolí.[12]
Pamětihodnosti
- Smírčí kříž v lese na východním břehu.[13]
- K rybníku se chodil koupat a rybařit Jaroslav Hašek[14][15].
- Podle pověsti na hrázi rybníka Švédové během třicetileté války převrátili vůz, na kterém vezli ukradené zvony z kostela v Řečici.[16]
Galerie
Louka s rybníkem v pozadí
Pstružný potok pod Kamennou troubou
Odkazy
Reference
- ↑ Marushka - Mapový aplikační server.... sgi.nahlizenidokn.cuzk.cz [online]. [cit. 2016-07-26]. Dostupné online.
- ↑ a b ŠTEFÁČEK, Stanislav. Encyklopedie vodních ploch Čech, Moravy a Slezska. 1. vyd. Praha: Libri, 2010. ISBN 978-80-7277-440-1.
- ↑ Územní plán Lipnice nad Sázavou [online]. [cit. 2016-07-25]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ BUKÁČEK, Roman a kol. Strategie ochrany krajinného rázu Kraje Vysočina [online]. STUDIO B&M, 2008-09-19 [cit. 2016-07-25]. Dostupné online.
- ↑ OPOČENSKÝ, Gustav Robert. Čtvrt století s Jaroslavem Haškem. [s.l.]: J. Steinbrener, 1948. 128 s. S. 117.
- ↑ MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Seznam významných vodních děl IV. kategorie v České republice k 31. prosinci 2015 v provozu a ve výstavbě [online]. 2016-01-28 [cit. 2016-07-26]. Dostupné online.
- ↑ Seznam vodních nádrží [online]. Kraj Vysočina, 2009 [cit. 2016-08-29]. Dostupné online.
- ↑ S.R.O., all: iStudio. Kamenná trouba | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina. www.dedictvivysociny.cz [online]. [cit. 2016-07-26]. Dostupné online.
- ↑ HANZLÍK, Marek; ŠPAČEK, Bohumír. Lipnice nad Sázavou na starých pohlednicích. 1. vyd. [s.l.]: Tváře, 2012. 84 s. ISBN 978-80-904970-8-5.
- ↑ a b DAVID, Jaroslav; ROUS, Pavel. Neviditelní svědkové minulosti: místní a pomístní jména na Vysočině. [s.l.]: Academia, 2006. 201 s.
- ↑ ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV CSAV V AKADEMII. Památky archaeologické, Svazky 5–6. [s.l.]: nakl. CSAV, 1863.
- ↑ KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku: díl Kolín-Miro. [s.l.]: Libri, 1998. 952 s.
- ↑ NA KOLE KOLEM LEDČE NAD SÁZAVOU. Kamenná trouba - smírčí kříž [online]. [cit. 2016-07-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-22.
- ↑ PYTLÍK, Radko. Toulavé house: život Jaroslava Haška, autora Osudů dobrého vojáka Švejka. [s.l.]: Emporius, 1998. 319 s.
- ↑ GAN, Pavel. Osudy humoristy Jaroslava Haška v říši carů a komisařů i doma v Čechách: román-koláž s kresbami Josefa Lady a dobovými fotografiemi. [s.l.]: Atlantis, 2003. 325 s.
- ↑ JUNGMANNOVÁ, Pavla. Pověsti o zvonech, zvonařích, zvonicích a zvoničkách.. 2. vyd. České Budějovice: KOPP, 2011. ISBN 978-80-7232-416-3.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kamenná trouba na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Autor: 0kozel, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohledna rezervaci s rybníkem od cesty k malířovně.
