Kamenný most v Putimi
kamenný most v Putimi | |
---|---|
Základní údaje | |
Kontinent | Evropa |
Stát | Česko |
Kraj | Jihočeský |
Okres | Písek |
Obec | Putim |
Doprava | silniční |
Přes | odvislé rameno Blanice, náhon |
Řeka | Blanice |
Začátek výstavby | 1862 |
Otevřen | 1864 |
Souřadnice | 49°15′52,47″ s. š., 14°7′1,06″ v. d. |
Parametry | |
Typ | obloukový |
Materiál | kámen |
Délka | 24,90 m |
Šířka | 6,0 m |
Pilíře | 2 |
Max. rozpětí | 6 m |
Mapa | |
Další data | |
Kód památky | 36050/3-2710 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Silniční kamenný most vede přes mlýnský náhon vedený od řeky Blanice. Stojí na katastrálním území Putim v okrese Písek. V roce 1963 byl zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky.[1] Most v ochranném pásmu nemovitých kulturních památek v obci Putim[2] je součástí tamější vesnické památkové zóny.[3]
Historie
Kamenný most leží na západním okraji obce Putim na silnici Písek – Ražice. Byl postaven v letech 1882–1884 v místě dřevěného mostu přes mlýnský náhon, který je vyveden ze stavidlového jezu v říčním km 2,8 a vede vodu na Roučkův mlýn.[4][5] Most byl při povodni v srpnu 2002 zaplaven do výšky cca 50 cm nad zábradlí a poškozen. V roce 2003 byla provedena oprava s přispěním finanční dotace Jihočeského kraje ve výši 550 000 Kč. Povodeň připomíná před mostem umístěný kámen s vytesaným znakem obce a ryskou vodní hladiny s datem 2002. Vedle kamene je tabulka s nápisem:[6]
„ | Tento kámen postaven na památku největší povodně z 12. srpna 2002, ale i obrovské lidské soudržnosti, která po povodni následovala. | “ |
Původní odvislé rameno řeky Blanice bylo regulací v letech 1922–1926 změněno na mlýnský náhon.[7] Mlýnský náhon byl čištěn v roce 2014.[8]
Popis
Most masívní konstrukce je postaven z nahrubo přitesaných velkých kamenných kvádrů vyspárovaných betonem. Je omítaný, kolmý k řečišti, se třemi oblouky a s horní mostovkou, se zídkami a s křídly. Tři segmentové oblouky, jejichž klenby jsou ve výšce tří metrů nad hladinou, mají rozpětí šest metrů a jsou neseny dvěma středovými pilíři a dvěma pobřežními opěrami.[7] Střední pilíře jsou na návodní i povodní straně zakulacené a ukončené oblými vrchlíky s římsou vytesanými z jednoho kusu kamene. Most ukončují šikmá, téměř svislá křídla z lomového kamene. K vyzdění spodních část křídel bylo použito pravidelných nízkých opracovaných kamenných kvádrů.
Na obou stranách mostu se nacházejí omítané zídky široké 50 cm a vysoké asi jeden metr, kryté parapetními žulovými deskami s přesahem a sklonem ke vnějšku mostu. Vozovka vydlážděná žulovými kostkami (od roku 2003) je odvodněna podélným spádem mimo most a příčně spádem do tří párů kamenných žlabů, jejichž korýtka přesahují čela mostu. Nad středními pilíři jsou dvojice malých svisle obdélných otvorů pro odvod vody. Most je omítnutý hrubou omítkou.[6][7]
Most s nosností do 10 tun je dlouhý 24,9 m, široký 6,0 m a rozpětí jeho oblouků je 6 m.
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-15]. Identifikátor záznamu 147881 : Kamenný most. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ 3158 (Pk)
- ↑ Vesnická památková zóna Putim - Lysá hora. www.lysahora.cz [online]. [cit. 2021-02-15]. Dostupné online.
- ↑ Roučků mlýn. vodnimlyny.cz [online]. [cit. 2021-02-15]. Dostupné online.
- ↑ Blanice (vodňanská), km 2,8 - jez. Mapy.cz [online]. [cit. 2021-02-15]. Dostupné online.
- ↑ a b Kamenný most. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c PUTIM (Písek) - silniční most. libri.cz [online]. [cit. 2021-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-08.
- ↑ Čištění mlýnského náhonu. zputimi.webz.cz [online]. [cit. 2021-02-15]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kamenný most v Putimi na Wikimedia Commons
Související články
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Richenza, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: