Kamišovití
Kamišovití | |
---|---|
Kamiš růžkatý (Anhima cornuta) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | vrubozobí (Anseriformes) |
Čeleď | kamišovití (Anhimidae) Stejneger, 1885 |
Areál rozšíření | |
Rody | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kamišovití (Anhimidae) je čeleď ptáků tvořená pouze dvěma rody žijícími v Jižní Americe. Obývají v tamních tropech a subtropech říční nivy, jezera, močály, záplavová území v okolí deštných lesů i okraje otevřených savan. V minulosti byli kamišovití pro svůj vzhled a částečně i chování zařazováni do řádu hrabavých, později se prokázala jejich příbuznost s čeledí kachnovitých a byli zařazeni do řádu vrubozobých.
Popis
Jsou to statní ptáci, bývají velcí 75 až 95 cm a těžcí 3 až 4,5 kg. Peří mají většinou šedé strakaté s černými skvrnami, jejich silná křídla mají rozpětí okolo 170 cm. Vzhledem připomínají husu s tlustým krkem a malou slepičí hlavou s krátkým zahnutým zobákem. Nohy mají silné, mezi třemi předními dlouhými prsty mají zbytky plovací blány a jsou spíše uzpůsobené pro hrabání. V ohbí křídel mají ostré ostruhy sloužící jako zbraně. Samci a samice jsou si podobní.
Jejich maso má houbovitou strukturu, obsahuje vzduchem vyplněné buňky, taktéž kosti jsou hodně odlehčené. Vzlétávají poměrně těžce a dobře plachtí, nelétají na velké vzdálenosti. Přepeřují se postupně a jsou schopni stále létat. Žijí v blízkosti vody a umí dobře plavat, při odpočinku ale poposedávají na stromech kde také přespávají. Ohlašují se, hlavně při hřadování za setmění, výrazným křikem slyšitelným na velkou vzdálenost a hlasitě upozorňují okolí na nebezpečí, tiššími hlubokými tóny vznikajícími v podkožních vacích na hrdle komunikují mezi sebou ve skupince nebo druh s družkou.
Jejich strava je převážně vegetariánská, žerou především listy, stonky, květy a kořínky vodních rostlin, Hrabou také v hlíně, příležitostně žerou různá semena, hmyz a členovce.
Rozmnožování
Jsou to monogamní ptáci, vytvořené páry pravděpodobně přetrvávají po více let. Páří se obvykle od října do prosince, mimo toto období žijí často v houfech. Par staví společně hnízdo na zemi v blízkosti vody nebo přímo na plovoucích rostlinách a urputně brání své teritorium. Na 2 až 7 vejcích sedí střídavě oba rodiče po 42 až 45 dnů, v případě nepřítomnosti hnízdo zakrývají trávou. Mláďata jsou schopna brzy po vylíhnutí ihned chodit i plavat, před nebezpečím utíkají do vody, rodiče je společně vodí za potravou a ochraňují. Svá hnízda s vejci i mláďata účinně brání proti dravcům. Dožívají se až 10 let.
Ochrana
Kamišovití nemají mnoho nepřátel, proti drobným škůdcům se dokážou ubránit nebo ulétnou na strom či utečou do vody. Jejich houbovité maso není chutné a proto nejsou loveni, jsou jim však z hnízd domorodci vybírána vejce. Ti také občas chytají kuřata která si snadno zvyknou na domestifikaci, zastávají funkci hlídacího psa neboť hlasitě křičí při setkání s něčím novým nebo při potenciálním ohrožení.
Reálné nebezpečí pro ně představuje pouze postupující likvidace jejich biotopů odlesňováním a přeměnou mokřin na zemědělskou půdu.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kamišovití na Wikimedia Commons
- BioLib.cz – Anhimidae (Kamišovití) [online]. BioLib.cz [cit. 2011-06-13]. Dostupné online.
- HOWARD, Laura. Animal Diversity Web: Anhimidae [online]. University of Michigan Museum of Zoology, MI, USA, rev. 2003 [cit. 2011-06-13]. Dostupné online. (anglicky)
- Anhimidae [online]. Fauna Paraguay, Asunción, PY [cit. 2011-06-13]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Bill Bouton from San Luis Obispo, CA, USA, Licence: CC BY-SA 2.0
Three Horned Screamers near Manu Wildlife Center, Manu National Park, Peru.
Autor: Nrg800, Licence: CC BY-SA 3.0
The approximate distribution of the World's Screamers. According to the IUCN Red List.