Kamil Bednář

Kamil Bednář
Rodné jménoKamil Prokop Bednář
Narození4. července 1912
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí23. května 1972 (ve věku 59 let)
Mělník
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
PseudonymProkop Kouba
Povoláníspisovatel, překladatel, básník, autor sci-fi, vydavatel a esejista
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Manžel(ka)Emilie Bednářová
DětiJiří Bednář[1]
PříbuzníVeronika Bednářová (vnučka)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kamil Bednář (4. července 1912, Praha[2]23. května 1972, Mělník) byl český básník a překladatel.

Životopis

Narodil se v rodině Emiliana Bednáře (1884) zemského účetního asistenta a Vlasty roz. Koubové (1890).

Studia práv a filozofie na Karlově univerzitě nedokončil. Po uzavření vysokých škol okupační správou působil jako redaktor v nakladatelství Melantrich. Odtud přešel do nakladatelství V. Petra a několik let po válce roku 1949 k Československému spisovateli. Od roku 1959 se věnoval pouze psaní. Používal také pseudonymy, např. Prokop Kouba.

Patřil k vůdčím osobnostem básnické generace, která umělecky dorůstala v období krátce před německou okupací Československa. Ta se orientovala k nadčasovým hodnotám konkrétního, „nahého“ člověka (člověk zbavený vnější slupky, oproštěn od umělých konvencíideologií), což Bednář vyjádřil v programovém eseji Slovo k mladým (1940), kolem něhož se soustředily názory celé literární generace.

S první manželkou Věrou roz. Škrabálkovou měl Bednář dva syny: Jiřího[3] a Ivana (1945), který se stal divadelním režisérem a publicistou. Před rokem 1948 se stal členem Moravského kola spisovatelů.

Druhá manželka Kamila Bednáře byla Emilie Bednářová, spisovatelka a překladatelka (publikovala také pod pseudonymem Emilie Stambolieva). Sňatek uzavřeli v roce 1960. Od roku 1966 do roku 1972 žili v letní sezoně na chatě v Mělníku obklopeni velkou zahradou. Zde také vznikaly fejetony o zahradě a přírodě, které vycházely periodicky v novinách Lidová demokracie. Pod titulem Zahrada přítelkyně vyšla po smrti autora jejich knižní sbírka s ilustracemi Ludmily Jiřincové, švagrové Kamila Bednáře.

Kamil Bednář zemřel 23. května 1972 v Mělníku, je pohřben na hřbitově v Praze-Ďáblicích.

Dílo

Bednářovým debutem byla sbírka spirituální, programově antiavantgardní lyriky Kámen v dlažbě (1937), vydaná v Halasově edici První knížky a Halasovou poetikou též značně ovlivněná. Následovaly pak sbírky Milenka modř (1939) a Kamenný pláč (1939). Též v básnických knihách uveřejněných za okupace (Po všech svatbách světa, Bosé oblohy, Hladiny tůní) Bednář vycházel z prožitku úzkostné doby a blízkosti smrti. Zároveň se sbližoval s autory Skupiny 42 a i v jeho poezii se objevují motivy města a jeho periférie. S válečnou dobou se vyrovnával ve skladbě Jim hostinou bylo (1948)[4] a předložil tu svou vizi o spasitelské síle utrpení.

Kniha Kouzlení a cesty doktora Fausta je souborem přepisů dosud napsaných českých překladů německých pověstí o Faustovi, který vyvolal ďábla a upsal mu svou duši. Dílo je zařazováno k sci-fi, resp.fantasy literatuře kvůli líčení letu Fausta na draku k Atlantidě. Tento motiv použil i v napsaných pohádkách a loutkové hře.[5]

Pokusem vyjít vstříc dobové společenské situaci a zároveň uchránit před jejím tlakem svou básnickou integritu je kniha Dějiny srdce (1957), shrnující Bednářovu lyriku z let 1946–1956.

Věnoval se tvorbě pro děti (např. Jak zvířátka od lesa šla na pana Korbesa, 1948) a překladatelství. Vyniká zvláště jeho přetlumočení díla amerického básníka Robinsona Jefferse (Mara (1958), Jestřábí křik (1960), Pastýřka putující k dubnu (1961), Básně z Jestřábí věže (1964) a další). V roce 1961 vyšlo pod názvem Rukopis královédvorský a zelenohorský jeho novodobé přebásnění textů Rukopisu královédvorského a Rukopisu zelenohorského.

Některá publikovaná díla (výběr)

  • Kámen v dlažbě (1937)
  • Milenka modř (1939)
  • Kamenný pláč (1939)
  • Po všech svatbách světa (1941)
  • Bosé oblohy (1942)
  • Kouzlení a cesty doktora Fausta (1943)
  • O Faustovi, Markétě a Ďáblu (1943), pohádka pro děti
  • Hladiny tůní (1943)
  • Praha pod křídly války (1945)
  • Duše orlů (1946)
  • Paměť bojovníků (1947)
  • Jim hostinou bylo (1948)
  • Dějiny srdce (1957)
  • Johanes doktor Faust (1958), veršovaná loutková hra
  • Jezdci v topolech (1961)
  • Střepiny, o které jsem se sám pořezal (1969)
  • Sladká beznaděj (1982), výbor z milostné poezie

Překlady (výběr)

  • Hvězdy nad Triglavem: moderní poesie slovinská – vybrali a uspořádali Oton Berkopec a Josef Hora; doslov Oton Berkopec; přeložili ze slovinštiny Kamil Bednář, Jan Čarek, Josef Hora, František Nechvátal a Karel Nový. Praha: Melantrich, 1940
  • Portugalské lásky: výbor z milostné lyriky – Luis de Camões; s jazykovou a výběrovou pomocí Václava Černého přeložil Kamil Bednář. Praha: Václav Petr, 1941
  • Arabské pohádky ze 1001 noci – přeložil z arabštiny a upravil; ilustroval V. Kubašta. Červený Kostelec, 1942
  • Kletba: tragedie – Stanislav Wyspański; přeložil a upravil. 1947
  • Mé písně: výbor – Sándor Petőfi; přebásnili Kamil Bednář aj.; předmluvu napsal Julius Ďuriš; úvodní stať Tibora Barabáse př. Olga a Jiří Macků; na převodu z maďarštiny spolupracoval Jaroslav Lisický. Brno: Rovnost, 1950
  • Otroci  Castro Alves; z portugalštiny př. Kamil Bednář a Zdeněk Hampejs. Praha: ČS, 1951
  • Buchara – Sadriddín Ajní; z tádžičtiny do ruštiny přeložil Sergej Borodin; z ruštiny do češtiny přeložila Anděla Žukovská; verše přeložil Kamil Bednář; doslov k českému vydání a odbornou revisi provedl Josef Aul. Praha: Svět sovětů, 1952
  • Alexander Sergejevič Puškin – Ivan Novikov; z ruštiny př. František Hřivna, verše př. Kamil Bednář ... aj. Praha: Mladá fronta, 1952
  • Petőfi a Ady – József Révai; z maďarštiny př. a poznámkami opatřila Anna Rossová; verše př. Kamil Bednář. Praha: ČS, 1952
  • Veliký Mouravi – Anna Arnoldovna Antonovská; př. Karel Kraus; ilustroval Miroslav Čapek; verše př. Kamil Bednář. Praha: Svět sověfů, 1953
  • Městečko Okurov. LétoMaxim Gorkij; odp. redaktorka Zdenka Bergová; předml. Mojmír Botura; př. Kamil Bednář, Sergej Machonin, Amalie Šoršová; graficky upravil František Muzika. Praha: SNKLHU, 1953

Odkazy

Reference

  1. Antonín Matzner, Ivan Poledňák, Igor Wasserberger: Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby III. Část jmenná - československá scéna. 1990. ISBN 80-7058-210-3.
  2. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2023-12-17]. Dostupné online. 
  3. ČTK. Zemřel herec a scenárista Jiří Bednář, objevil se v Nebeských jezdcích i ve Vrchní, prchni. Novinky.cz [online]. Borgis, 2013-11-18 [cit. 2013-11-18]. Dostupné online. 
  4. BEDNÁŘ, Kamil. Jim hostinou bylo. Ilustrace Zdeněk Mlčoch. Praha: Václav Petr, 1948. 62 s. 
  5. ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Bednář, Kamil, s. 33. 

Literatura

  • Čeští spisovatelé 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1985. S. 24–27. 
  • Dějiny české literatury. IV. Literatura od konce 19. století do roku 1945 / hlavní redaktor Jan Mukařovský. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. 714 s. ISBN 80-85865-48-3. S. 608. 
  • Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha: Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. S. 31–32. 
  • PUTNA, Martin C. Česká katolická literatura v kontextech: 1918–1945. Praha: Torst, 2010. 1390 s. ISBN 978-80-721-5391-6. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A–J. Praha; Litomyšl: Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 66. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí: 3. sešit: Bas–Bend. Praha: Libri, 2005. 264–375 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 324–325. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Kamil Bednář.jpg
Autor: Karel Lojka, Licence: CC0
Kamil Bednář, český spisovatel, básník , dramatik a spisovatel