Kamil Haťapka

Kamil Haťapka
poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
1992 – 1992
poslanec Národní rady SR
Ve funkci:
1994 – 1996
Stranická příslušnost
ČlenstvíSNS

Narození3. března 1932
Spišská Nová Ves
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesepolitik
OceněníRad Andreja Hlinku II. triedy (1998)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Kamil Haťapka (* 3. března 1932 Spišská Nová Ves[1]) je bývalý československý/slovenský trenér závodní cyklistiky, politik za Slovenskou národní stranu, po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění, v 90. letech poslanec Národní rady SR a diplomat.

Biografie

Vystudoval Průmyslovou školu přesné mechaniky a optiky v Přerově. V mládí ho zajímal lední hokej, ale od patnácti let začal s cyklistikou, které se potom věnoval celý život. Absolvoval trenérskou školu na Institutu tělesné výchovy a sportu v Praze (od roku 1965 Fakulta tělesné výchovy a sporu Univerzity Karlovy – FTVS UK). V listopadu 1961 patřil mezi zakladatele cyklistického oddílu Inter Slovnaft Bratislava. Působil jako svazový kapitán a/nebo trenér reprezentačního družstva silničních cyklistů Československa v letech 1969–1971 a 1985–1987. Pod jeho vedením získalo družstvo stříbrné medaile v silničním závodě družstev na MS v roce 1970 v britském Leicesteru a v roce 1985 v italském Giavera del Montello a také Vlastimil Moravec vítězství v Závodě míru v roce 1972. Měl podíl i na dalších úspěších v 70. a 80. letech 20. století. Jako trenér působil i v zahraničí (Maďarsku). Byl předsedou Slovenského svazu cyklistiky a dlouhodobě ředitelem cyklistického závodu Okolo Slovenska. Byl mu udělen titul Legenda slovenské cyklistiky.[2]

Proslul neortodoxními trenérskými metodami a kontroverzními výroky – např. "Všichni cyklisti jsou gauneři, protože jinak by nemohli vyhrávat."[2]

V letech 2008–2010 byl členem dozorčí rady Slovenského olympijského výboru. Státní bezpečnost ho evidovala jako agenta a důvěrníka (krycí jméno ŤAPKA).[3][4]

Po sametové revoluci se angažoval politicky. Ve volbách roku 1992 byl za SNS zvolen do slovenské části Sněmovny národů. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[1] Uvádí se bytem Borinka.[5] V parlamentních volbách na Slovensku roku 1994 byl zvolen poslancem Národní rady Slovenské republiky. V NR SR působil jako předseda výboru pro vzdělání, vědu, kulturu a sport. Trvale se snažil prosadit zřízení ministerstva sportu. V parlamentu zasedal do roku 1996, kdy odešel do diplomatických služeb a stal se radou velvyslanectví Slovenska v Mexiku. Nahradil ho pak Miroslav Michalec. V diplomatických službách působil do roku 1999. Byl mu udělen Řád Andreje Hlinky.[6][4]

Odkazy

Reference

  1. a b Kamil Haťapka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  2. a b CÍCHA, Jaroslav; PRCHAL, Jaroslav. Encyklopedie cyklistiky. Praha: Český svaz cyklistiky, 2014. 216 s. ISBN 978-80-260-5626-3. S. 91, 102, 153. 
  3. Autor: Šimůnek Michal Název: Agentura StB ve sportu [online]. cibulka.net [cit. 2012-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-14. (slovensky) 
  4. a b Čestný člen SOV a legenda slovenskej cyklistiky Kamil Haťapka sa v sobotu dožíva 80. narodenín [online]. olympic.sk [cit. 2012-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-18. (slovensky) 
  5. Prezident Havel nemal „Mečára“ rád, SNN 48-49 [online]. snn.sk [cit. 2012-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-29. (slovensky) 
  6. SNS o odchode Kamila Haťapku do diplomatických služieb [online]. sme.sk [cit. 2012-09-10]. Dostupné online. (slovensky) 

Literatura

  • CÍCHA, Jaroslav; PRCHAL, Jaroslav. Encyklopedie cyklistiky. Úvod Marian Štetina, prezident ČSC. Praha: Český svaz cyklistiky, 2014. 216 s. ISBN 978-80-260-5626-3. S množstvím fotografií od historie po současnost, přehledem závodníků a dalších osobností, klubů a významných výsledků a obsáhlým přehledem literatury. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“