Kamil Roškot

Kamil Roškot
arch. Kamil Roškot
Narození	29. dubna 1886 Vlašim, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	12. července 1945 (ve věku 59 let) Paříž, Francie Francie
Povolání	architekt, urbanista a kreslíř
Choť	Helena Broftová-Piťhová
Příbuzní	Anna Roškotová (sourozenec) Emil Hácha (strýc)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

(c) I, Radek Bartoš, CC BY 2.5

Kamil Roškot (29. dubna 1886 Vlašim^[1] – 12. července 1945 Paříž) byl český architekt období funkcionalismu. Jeho sestra byla malířka Anna Roškotová.

Biografie

• 29. dubna 1886 narozen ve Vlašimi
• 1896–1904 studium na gymnáziu v Křemencově ulici v Praze
• 1904–1910 studium stavitelství na Německé vysoké škole technické v Praze, zároveň externě studium architektury na Českém vysokém učení technickém v Praze
• 1904 studijní cesta do Německa, studijní cesta do Belgie a Holandska
• 1911–1913 studium filozofie a dějin umění na Univerzitě Karlově v Praze a studium kresby u prof. Maxe Švabinského na Akademii výtvarných umění v Praze
• 1913 studijní cesta do Itálie, Tunisu a Alžírska, vystavuje kresby z cest v Klubu akvarelistů ve Vídni
• 1914–1918 válečná služba v rakousko-uherské armádě na srbské a ruské frontě
• 1917–1918 opětné, válečnými povinnostmi ztížené studium stavitelství na Německé vysoké škole technické v Praze
• 1919–1922 studium architektury u prof. Jana Kotěry na Akademii výtvarných umění v Praze
• 1921 zakládajícím členem Sdružení stavební tvorby (od r. 1923 Sdružení architektů)
• 1922 studijní cesta do Itálie
• 1924 studijní cesta do Holandska a Anglie, členem Spolku výtvarných umělců Mánes
• 1926 studijní cesta do Itálie a Tunisu
  zlatá medaile veletrhů v Miláně za stavbu československého pavilónu
  studijní cesta do Švýcarska a Itálie
• 1928 zakládajícím členem a předsedou Asociace akademických architektů
• 1939 sňatek s akad. malířkou Helenou Broftovou-Piťhovou
• 12. července 1945 zemřel v Paříži
• 1946 posmrtná výstava celoživotního díla v Uměleckoprůmyslovém muzeu Obchodní a živnostenské komory v Praze
• 1947 státní cena in memoriam za celoživotní architektonické dílo

Dílo

Realizované stavby (výběr)

(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

• Vlastní pozorovací stanoviště těžkého dělostřelectva, (1916)
• Nájemní obytný dům architekta Františka Strnada, Praha 7, Čechova 29, (1923–1924)
• Rodinný dům, Praha 10, Chorvatská 7, (1923)
• Obytné domy státních zaměstnanců, Praha 6, Evropská 6-10, (1924)
• Československý veletržní pavilon, Milán, Itálie (1926–1927; spolupráce Ing. C. Klouček)
• Přestavba rodinného domu s vlastním bytem, Praha 6, Milady Horákové 102, (1927–1928) – objekt čeká demolice^[2]
• Pavilon města Prahy na výstavě soudobé kultury v Brně, (1928)
• Obchodní a obytný dům pojišťovny Reunione adriatica di Sicurtà, Praha, Jungmannovo nám., (1929; při realizaci projekt změněn Fritzem Lehmannem)
• Sokolovna ve Vlašimi, (1930)
• Zdymadlo, Vrané nad Vltavou, (1931)
• Zdymadlo, Brandýs nad Labem, (1931)
• Zdymadlo, Štěchovice, (návrh asi 1932, realizace 1937–1942)
• Československý pavilon na výstavě Století pokroku, Chicago, USA, (1933)
• Hrobka českých králů, katedrála sv. Víta, Praha, (1934–1935; spolupráce na erbech: sochař Ladislav Kofránek)
• Divadlo v Ústí nad Orlicí, (1934–1935)
• Nejvyšší účetní a kontrolní úřad, Praha 7, Milady Horákové 85, (1935; realizováno 1939 jako ministerstvo vnitra, spolupráce Josef Kalous, Jaromír Krejcar a Jan Zázvorka)
• Přehrada na Divoké Orlici, Pastviny, (1933–1938)
• Československý pavilon na světové výstavě, New York, USA, (1939)

Významné nerealizované projekty (výběr)

• Projekt hotelu v Schätzenwaldu na Šumavě (dnes osada Rokyta), (1921)
• Soutěžní návrh státní galerie Kampa, Praha, (1923)
• Projekt budovy parlamentu na Letné, Praha, (1929)
• Soutěžní návrh na regulaci města Santo Domingo a stavbu Kolumbova majáku, Santo Domingo, Dominikánská republika, (1929)
• Soutěžní projekt Úrazové dělnické pojišťovny, Praha, (1929)
• Soutěžní návrh letiště v Praze-Ruzyni, Praha, (1932)
• Návrh na budovu ministerstva veřejných prací, Praha, (1930)
• Vítězný návrh na Národní památník Domažlice z roku 1930, realizován jen robustní složený základní kámen, Baldov (1931)

Odkazy

Reference

Literatura

• HŮRKA, Jiří; HLAVÁČEK, Petr. Kamil Roškot. Zlatý řez. Listopad 1992, čís. 1, s. 8–13. ISSN 1210-4760. 
• Rostislav Švácha: Od moderny k funkcionalismu, proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století, 2. vydání, Victoria Publishing, Praha 1995 ISBN 80-85605-84-8
• Vladimír Šlapeta: Kamil Roškot 1886–1945 architektonické dílo, katalog výstavy, 1977
• ROŠTLAPIL, Václav. Architekt Ing. Ladislav Machoň. Horizont : Revue současné kultury v Československu. 1931, čís. 33–34. 
• heslo Roškot, Kamil. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný nové doby. Praha: Jan Otto, 1930–1934. ISBN 80-7185-057-8.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kamil Roškot na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Kamil Roškot
• Středočeská vědecká knihovna v Kladně: Roškot, Kamil, 1886-1945
• Kamil Roškot: archiweb (česky)
• Kamil Roškot v informačním systému abART
• Významní vlašimští rodáci – Arch. Kamil Roškot: Město Vlašim, oficiální webové stránky (česky)
• Národní památník Domažlice