Kamil Sopko

Kamil Sopko
Narození	10. července 1940 (82 let) Rožňava Slovenský štát
Povolání	malíř, sochař, učitel, grafik a ilustrátor
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Akad. mal. Kamil Sopko (* 10. července 1940 Rožňava) je malíř, sochař a pedagog, který působí v Chomutově.

Život a dílo

Výtvarnou tvorbou se začal zabývat už v dětských letech. Po ukončení gymnázia ho v roce 1960 přijali na Slovenskou vysokou školu technickou v Bratislavě, kde studoval architekturu u profesora Jana Evangelisty Kouly. Roku 1963 začal studovat na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, kde se učil krajinářskou a figurativní malbu u profesora Jána Želibského a profesora Dezidera Milllyho. Jeho styl začal nabírat nové, expresivnější rozměry. Želibský jej zasvětil do myšlenky o barevném vyzařování každého člověka, což bylo blízké vlastnímu Sopkově cítění. Říkal pak: "Vše je záření, hmota je jen jeho nejpomalejší projev".

V roce 1966 pokračoval ve svém studiu na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Arnošta Paderlíka. Ten ocenil Sopkovu stylizaci do plochy a spirituální podtext mnohých jeho děl.

Velkou inspirací byl zpočátku Sopkovi kubismus. Během studií ho ovlivnil také expresionismus a op-art. V kubismu a především op-artu nalézal Sopko výrazový prostředek k principu prolínání linií a tvarů, k němuž stále více směřoval. Nakonec kolem roku 1970 došel až ke strukturální nové figuraci. Jeho umělecké cítění nejvíce souznělo s tematikou existenciálně ohroženého člověka ve zkomercionalizovaném a nesvobodném prostředí.

Na akademii si doplnil i pedagogickou specializaci. Po ukončení studií nastoupil jako středoškolský profesor na gymnáziu v Chomutově, kde vyučoval výtvarnou a hudební výchovu. Souběžně vyučoval i na Základní umělecké škole v Chomutově, kde se později stal zástupcem ředitele. Aktivně provozoval hudbu, hrál na kytaru, kontrabas a bicí, zejména dixieland, jazz a rock. Přednášel o estetice na středních školách a učilištích, vedl semináře a výtvarné kurzy v kulturních zařízeních zejména v Chomutově, i v Ústí nad Labem.

V jeho díle se začala objevovat skrytá symbolika, která ve spojení s již dřívějším principem prolínání a překrývání odkazovala ke spirituálním či náboženským významům. Typická začala být i více či méně silná stylizace postav a ostatních zobrazovaných prvků, častá byla snaha o estetizování tvaru lidské postavy. Právě tradiční kánony krásy, tvaru, rytmu či řádu byly vždy podle něj nezbytné pro skutečné umělecké uchopení našeho světa.

Nejvlastnější projev Sopkovy činnosti je v monumentální tvorbě. V roce 1974 realizoval výzdobu lékárny U lva na Palackého ulici v Chomutově (registrováno v mezinárodním architektonickém časopise). Následoval Vodní princip ve vestibulu chomutovské vodárny a výzdoba svatební síně v Meziboří. Jeho specialitou se staly velkoplošné intarzie. Vytvořil Křest Krista pro kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chomutově. V roce 1997 byla dokončena svým rozměrem největší intarzie (5 × 3,2 m) s názvem Kosmos umístěná v 1. ZŠ v Jirkově. Interiér lékárny v Kadani doplnil kompozicí Skleněný svět, který byl proveden broušením a sekáním skla. Plastické projevy začal měděným reliéfem Lva a hliníkovým reliéfem Farmacie pro lékárny. V roce 1974 realizoval velkou plastiku k roku rodiny Tatínek a maminka, která je vytvořena neobvyklou lepenou technikou. Má tvar velké dětské prolézačky v podobě dvou naproti sobě ležících stylizovaných postav, a je umístěna v Podkrušnohorském zooparku.

V roce 1977 přišel Sopko o většinu vytvořených obrazů v důsledku požáru, který zachvátil střechu jeho domu. Další nešťastnou událostí, která jej výrazně ovlivnila i ve tvorbě, bylo tragické úmrtí jeho ženy v roce 1982. Nemohl poté několik let malovat, až se začal věnovat grafice. Zajímal ho linoryt, lept, litografie, dřevoryt a mědiryt. V grafické tvorbě se výrazně projevoval jeden z jeho zájmů a to sice vztahy mezi mužem a ženou, vztahy v rodině a mezi lidmi ve společnosti. Vytvořil několik cyklů (Hudba, Osobnosti, Úvahy o životě a ilustrace k Novému zákonu), různé ilustrace a návrhy na knižní obálky. Toto smutné období překonal až kolem roku 1987, kdy začal malovat poeticky působící obrazy s použitím rastru a transparentních pastelových barev. Ani z těchto děl se neztratila symbolika a vyjadřování hlubokých duchovních úvah. Mnoho let se zajímal o typologii a astrologii, své poznatky uplatnil v roce 1984 v cyklu přednášek, publikoval v celostátním časopise Spirit.

Devadesátá léta 20. století byla především ve znamení pedagogické činnosti a sochařské tvorby. Svou účastí podpořil zakládání tradice sochařských sympózií ve Vejprtech (1993, socha Přátelství) a Kadani (1995, socha Jazz). Na konci 90. let dostal Sopko významnou městskou zakázku na cyklus soch pro Školní ulici v Chomutově. Jako první v roce 1998 zhotovil pískovcový pomník T. G. Masaryka, který je umístěn před budovou Základní umělecké školy, stejně jako Houslistka z roku 2001. Památník F. J. Gerstnera (2002) byl instalován u Střední průmyslové školy. Jako poslední z cyklu vytesal pískovcovou sochu Pedagogika, která je umístěna před budovou základní školy. Celkovým smyslem souboru soch ve Školní ulici byla myšlenka, že všeobecné, umělecké i technické vzdělání je třeba propojit s hledáním duchovních hodnot. Velmi působivý je pískovcový reliéf Teplo z let 1999-2000 vytesaný pro fasádu soukromého domu v Chomutově. Poslední sochařskou realizací je socha Pallas Athény (2014) umístěná před budovou gymnázia v Chomutově.

Významným publicistickým počinem konce 90. let byla Encyklopedie výtvarníků Chomutovska, kterou psal spolu se svou druhou ženou Helenou a pravidelně publikoval na stránkách týdeníku Nástup. Významné místo v jeho životě zaujímá pedagogická práce, kdy od roku 1993 vede Malířské společenství, volné sdružení amatérských výtvarníků, a i po odchodu do důchodu soukromě vyučuje zájemce o výtvarné umění, kterým předává své zkušenosti a probouzí v nich zájem o krásu a harmonii.

Literatura

• Sopko: Od smirkového papíru po obří intarzie
• Kamil Sopko: "Na bilancování jsem ještě nemyslel"

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kamil Sopko na Wikimedia Commons
• Kamil Sopko v informačním systému abART