Kamilla Rachimovová

Kamilla Rachimovová
Камилла Рахимова
Kamilla Rachimovová na French Open 2022
Kamilla Rachimovová na French Open 2022
StátRuskoRusko Rusko
Datum narození28. srpna 2001 (22 let)
Místo narozeníJekatěrinburg, Rusko[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 417 925 USD
Dvouhra
Poměr zápasů179–121
Tituly0 WTA, 8 ITF
Nejvyšší umístění65. místo (12. června 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2024)
French Open3. kolo (2023)
Wimbledon1. kolo (2023)
US Open3. kolo (2021)
Čtyřhra
Poměr zápasů95–65
Tituly2 WTA, 1 WTA 125, 6 ITF
Nejvyšší umístění65. místo (6. června 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2022)
French Open1. kolo (2022, 2023)
Wimbledon1. kolo (2023)
US Open3. kolo (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240123a23. ledna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kamilla Stanislavovna Rachimovová (rusky: Камилла Станиславовна Рахимова, Kamilla Stanislavovna Rachimova; * 28. srpna 2001 Jekatěrinburg) je ruská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva turnaje ve čtyřhře. V sérii WTA 125 vybojovala jednu deblovou trofej. V rámci okruhu ITF získala osm titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v  červnu 2023 na 65. místě a ve čtyřhře v červnu 2022 na 65. místě. Trénuje ji Julija Pilčikovová.[1]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v dubnu 2016, když na turnaji v ŠymkentuKazachstánu s dotací 10 tisíc dolarů postoupila z kvalifikace. Premiérový singlový titul na této úrovni tenisu vybojovala v únoru 2019 na stejném místě.

Premiérovou událostí na okruhu WTA Tour se pro ni stal antukový Baltic Open 2019, na který obdržela divokou kartu. V prvním kole ji vyřadila další držitelka divoké karty, Lotyška Diāna Marcinkēvičová.

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala na French Open 2020, netradičně hraném v podzimním termínu. Po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na její raketě dohrála i nasazená jednička kvalifikačního pavouka Ann Liová, přehrála v úvodním kolo dvouhry čtvrtfinalistu měsíc starého newyorského majoru Shelby Rogersovou. Jednalo se o její vůbec první výhru na hlavním ženském okruhu. Ve druhém kole ji vyřadila Řekyně Maria Sakkariová.

První titul na okruhu WTA Tour vybojovala na Phillip Island Trophy 2021Melbourne, spadajícího do kategorie WTA 250, kde po boku Indky Ankity Rainové ovládla ženskou čtyřhru. Druhý titul na WTA Tour ve čtyřhře získala spolu s krajankou Natelou Dzalamidzeovou na turnaji v rakouském Linci v listopadu 2021.

Na US Open 2021 i 2022 postoupila do hlavní soutěže až jako šťastná poražená z kvalifikace. V roce 2021 došla, po výhrách nad Kristinou Mladenovicovou a třicátou druhou nasazenou krajankou Jekatěrinou Alexandrovovou, do třetího kola, v němž nestačila na turnajovou osmičku Barboru Krejčíkovou.[3]

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (0)
WTA 500 (0)
WTA 250 (2–3 Č)

Čtyřhra: 5 (2–3)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka1.19. února 2021Melbourne, AustrálietvrdýIndie Ankita RainováRusko Anna Blinkovová
Rusko Anastasija Potapovová
2–6, 6–4, [10–7]
Finalistka1.25. července 2021Palermo, ItálieantukaRusko Natela DzalamidzeováNový Zéland Erin Routliffeová
Belgie Kimberley Zimmermannová
6–7(5–7), 6–4, [4–10]
Vítězka2.listopad 2021Linec, Rakouskotvrdý (h)Rusko Natela DzalamidzeováČína Wang Sin-jü
Čína Čeng Saj-saj
6–4, 6–2
Finalistka2.24. dubna 2022Istanbul, TureckoantukaRusko Natela DzalamidzeováČesko Marie Bouzková
Španělsko Sara Sorribesová Tormová
3–6, 4–6
Finalistka3.16. října 2022Kluž, Rumunskotvrdý (h)  Jana SizikovováNěmecko Laura Siegemundová
Belgie Kirsten Flipkensová
3–6, 5–7

Finále série WTA 125

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (0–1 D, 2–1 Č)

Dvouhra: 1 (0–1)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Finalistka1.srpen 2023Stanford, Spojené státytvrdýČína Wang Ja-fan2–6, 0–6

Čtyřhra: 3 (2–1)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka1.červenec 2021Båstad, ŠvédskoantukaSlovensko Tereza MihalíkováŠvédsko Mirjam Björklundová
Švýcarsko Leonie Küngová
7–5, 3–6, [5–10]
Vítězka1.říjen 2022Rouen, Francietvrdý (h)Gruzie Natela DzalamidzeováJaponsko Misaki Doiová
Gruzie Oxana Kalašnikovová
6–2, 7–5
Vítězka2.říjen 2023Tampico, Mexikotvrdý  Anastasija TichonovováUSA Sabrina Santamariová

Spojené království Heather Watsonová

7–6(7–5), 6–2

Tituly na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Dvouhra (8 titulů)

č.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
1.únor 2019Šymkent, KazachstántvrdýRusko Anastasija Tichonovová6–2, 6–3
2.duben 2019Šymkent, KazachstántvrdýSrbsko Tamara Čurovićová6–2, 7–5
3.duben 2019Andijan, UzbekistántvrdýIndie Prandžala Jadlapalliová0–6, 6–1, 6–3
4.červen 2019Fergana, UzbekistántvrdýRusko Valerija Juščenkovová6–1, 7–5
5.říjen 2019Istanbul, Tureckotvrdý (h)Turecko Pemra Özgenová6–3, 5–7, 6–3
6.srpen 2022Bronx, Spojené státytvrdýŠvédsko Mirjam Björklundová6–2, 6–3
7.listopad 2022Nantes, Francietvrdý (h)Čína Wang Sin-jü6–4, 6–4
7.únor 2023Irapuato, MexikotvrdýKypr Raluca Șerbanová6–0, 1–6, 6–2

Čtyřhra (6 titulů)

č.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
1září 2018Šymkent, KazachstántvrdýPolsko Anna HertelováRusko Uljana Ajzatulinová
Rusko Anna Jakovlevová
6–0, 7–6(7–0)
2.duben 2019Šymkent, KazachstántvrdýMoldavsko Vitalia StamatováJižní Korea Lee Eun-hye
Uzbekistán Sevil Juldaševová
6–3, 7–6(4)
3.srpen 2019Penza, RuskotvrdýRusko Vlada KovalováRusko Anastasija Gasanovová
Ukrajina Ganna Pozničirenková
6–0, 6–3
4.září 2019Meitar, IzraeltvrdýRusko Sofja LansereováRusko Anastasija Gasanovová
Ukrajina Valerija Strachovová
4–6, 6–4, [10–3]
5.únor 2020Káhira, EgypttvrdýUkrajina Marta KosťukováUkrajina Anastasija Šošynová
Polsko Paula Kaniová
6–3, 2–6, [10–6]
6.únor 2020Moskva, RuskotvrdýRusko Sofja LansereováRusko Natela Dzalamidzeová
Řecko Valentini Grammatikopoulou
6–1, 3–6, [10–6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kamilla Rakhimova na anglické Wikipedii.

  1. a b Kamilla Rachimovová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230528a28. května 2023
  2. Kamilla Rachimovová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230528a28. května 2023
  3. Krejčíková - Rachimovová 6:4, 6:2, Bravo! Krejčíková je na US Open v osmifinále! Čeká ji bývalá světová jednička - Sport.cz. Sport.cz [online]. 2021-09-03 [cit. 2022-08-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Rakhimova RG22 (35) (52144532960).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Rakhimova RG22 (35)