Kamnicko-Savinjské Alpy

Kamnicko-Savinjské Alpy
Kamniško-Savinjske Alpe
Jezerska Kočna - 2540 m n. m. z údolí Kokry
Jezerska Kočna - 2540 m n. m. z údolí Kokry

Nejvyšší bod2 558 m n. m. (Grintovec)
Rozloha988 km²

Nadřazená jednotkaJižní vápencové Alpy
Sousední
jednotky
Julské Alpy, Karavanky

SvětadílEvropa
StátSlovinskoSlovinsko Slovinsko
RakouskoRakousko Rakousko
Horninyvápenec
PovodíSáva, Dráva
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jezerska Kočna a Grintovec
Logarská dolina

Kamnicko-Savinjské Alpy (slovinsky Kamniško-Savinjske Alpe, německy Kamnitz und Steiner Alpen nebo Steiner Alpen) jsou horstvo na severu Slovinska a menší částí také na jihu Rakouska. Svou geologickou stavbou je velmi podobné nedalekým Julským Alpám. Patří do systému Slovinských Alp a řádově do soustavy Jižních vápencových Alp. Zaujímají plochu 988 km²,[1] nejvyšší horou je slovinský Grintovec (též Grintavec) – 2588 m n. m. na západě masivu. Kamnicko-Savinjské Alpy představují druhé nejvyšší horstvo ve Slovinsku; na jejich území leží nejjižnější bod Rakouska.

Pojmenování

Pojmenování severní Kamnické části pohoří pochází od jména města Kamnik. Ve slovinštině je odvozeným názvem pohoří Kamniške Alpe. V češtině se vyskytují varianty Kamnické Alpy nebo Kamnišské Alpy.

Jižní část – Savinjské Alpy – se do češtiny přepisuje jako Savinjské Alpy, Savinské Alpy i Saviňské Alpy.

Poloha

Sever území je vymezen na hranicích s Rakouskem hřebenem Mrzle gory, západ tvoří údolí řek Tržiška Bistrica, Lomščica a Reka. Východ oblasti je ohraničen horním tokem řeky Kokra. Jih pohoří spadá do Lublaňské kotliny.

Členění pohoří

Celou oblast dělíme na několik horských celků.

Centrální hřeben je nejvyšší a zároveň nejrozsáhlejší částí. Je tvořen jednolitou páteří hor táhnoucí se ve směru západ – východ a dělíme jej na další celky – Grintavce, Planjavy a Ojstrice. Od severu zasahuje do skupiny údolí Ravenska Kočna, od východu zpřístupňuje pohoří nejkrásnější údolí Savinjských Alp – Logarské údolí, které se točí k jihu kolem řeky Savinje a tvoří tak jeho východní hranici. V centrální skupině leží turisticky nejatraktivnější štíty pohoří (Jezerska Kočna, Grintovec, Skuta) s nejhustší sítí horských chat, tras a zajištěných cest. Výchozími místy jsou obce Jezersko na západě a Logarská dolina od severovýchodu.

Západně od hlavního hřebene leží další část hor – skupina Storžič. Má jasně vymezený protáhlý hřeben a tvoří výrazný val nad Ljubljanskou kotlinou. Na západě sousedí s Karavankami. Spadá prudce k jihu strmými skalnatými úbočími.

Další velmi výraznou skupinou Savinjských Alp je vysoce vyzdvižená část v hraničním hřebeni Mrzla gora. Hřeben ve tvaru písmene „U“ začíná na západě nad údolím Ravenské kočny a vrcholí mohutnou Mrzlou gorou.

Stranou hlavního hřebene leží další skupina Krvavce a Kalškého grebenu. Vrchol Krvavec ční ze středu vysoko položené náhorní planiny, která je zpřístupněna soustavou lanovek. V zimě využívána jako populární lyžařské středisko.

Další skupinou hor je Velika planina s průměrnou výškou 1800 m n. m. Navazuje od severu na skupinu Planjavy a Ojstrice, ležící v Centrálním hřebeni. Planina si zachovala tradiční ráz pastýřské osady a je jednou z největších a nejlépe zachovaných v Evropě. Zemědělci z údolí začali využívat horské pastviny v 15. stol., aby šetřili úrodnější půdu v údolích pro pěstování obilí, pícnin a dalších zemědělských plodin. Místní salaše dodnes patří ke statkům v údolí a zákon zakazuje jejich samostatný prodej. Díky tomu se zde udržuje tradiční pastevectví. Na Veliké Planině se pase tři měsíce od června do září[2].


Mezi další, ale méně významné skupiny Savinjských a Kamnických Alp patří masiv Raduhy (2062 m), Rogatce (1157m) a Meniny planiny.

Vrcholy

Pohled na Savinjské Alpy z Lublaňského hradu
  • Grintovec (2558 m)
  • Jezerska Kočna (2540 m)
  • Skuta (2532 m)
  • Kranjska Rinka (2453 m)
  • Planjava (2394 m)
  • Ojstrica (2350 m)
  • Brana (2252 m)
  • Mrzla gora (2203 m)
  • Storžič (2132 m)
  • Velika Baba (2127 m)
  • Velika Raduha (2062 m)
  • Veliki Zvoh (1971 m)
  • Krvavec (1841 m)
  • Tolsti vrh (1715 m)

Vodstvo

Na břehu řeky Kokry

Celá oblast je poměrně chudá na jezera. Největším jezerem je Planšarsko jezero nad Jezerskem. V pohoří pramení několik řek - Tržaška Bistrica, Kokra, Kamnická Bistrica a nejvýznamnější řeka Savinja. Také zde najdeme několik vodopádů. největším je Slap Rinka na konci Logarské doliny.

Turismus

V celém pohoří je dostatečně hustá síť značených stezek, z nichž některé patří svou expozicí mezi nejnáročnější jištěné cesty ve Slovinsku. Také horských chat je dostatek a jsou na všech důležitých místech. Obyvatelé České republiky jsou nepřímo spojeni s chatou Češka koča, postavenou v r. 1900 českou sekcí Slovinského horolezeckého svazu (SPD). Výchozími body jsou obce Tržiška Bistrica, Jezersko, Savinja a další obce na jihu pohoří.

Odkazy

Reference

  1. http://www.burger.si/KSA/ksa_zemljevid.html
  2. BERNARDOVÁ, Eliška. Kamnicko-Savinjské Alpy. Země světa. 1.6.2023, roč. 22, čís. 6, s. 46–51. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Kamnik-Savinja Alps.jpg
Autor: Tadeáš Gregor, Licence: CC BY-SA 3.0
View to Kamnik-Savinja Alps from Ljubljana Castle
Savinj 2.jpg
Jezerska Kočna a Grintavec
Savinj 1.jpg
Jezerska Kočna - 2540 m z údolí Kokry
LogarskaDolina.JPG
Logarska dolina, mountain valley in Slovenia (Kamniško-Savinjske Alpe)
Kokra - nabrežje.jpg
Na břehu řeky Kokry