Kamomil říční

Jak číst taxoboxKamomil říční
alternativní popis obrázku chybí
Kamomil říční
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenměkkýši (Mollusca)
Třídaplži (Gastropoda)
Čeleďokružákovití (Planorbidae)
Rodkamomil (Ancylus)
Binomické jméno
Ancylus fluviatilis
O. F. Müller, 1774[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kamomil říční (Ancylus fluviatilis) je malý plicnatý plž žijící ve sladkovodních, okysličených, rychle tekoucích vodách Evropy, severní Afriky a střední i západní Asie. Hojný je i v Česku, kde jsou společně s člunicí jezerní jedinými původními zástupci plicnatých a také jedinými původními plži s ulitou bez závitů.

Popis

Ulita kamomila říčního z různých stran

Plž má vysokou těnkostěnnou, matnou, téměř průsvitnou ulitu bez závitů. Ulita má kápovitý tvar o délce 4,5–9 mm, šířce 3,4–6,8 mm a výšce 1,8–4 mm. Vrchol ulity je tupý a jemně pootočený doprava se špičkou na vrcholu, ve které se nachází mělká jamka, ze které vybíhají radiální rýhy. Ústí je vejčitého tvaru, má tři pysky. Obústí je rovné. Zbarvení ulity je rudohnědé, hnědé, žlutavé a někdy až šedobílé. Jak už je patrné z vysoké variability rozměrů a barev, charakteristiky ulity jsou značně proměnlivé a mohou se významně lišit v závislosti na lokalitě i jedinci.[3][4]

Tvar těla plže opisuje tvar ulity, se kterou je tělo spojeno svalem. Hlavním motorickým svalem je mohutná svalnatá noha, která umožňuje kamomilovi pevné, těsné přisátí k povrchu, takže je jeho měkké tělo chráněno proti vnějším faktorům jako je nepříznivé počasí či predátoři. Plíce jsou nahrazeny plášťovými přívěsky v plášťové dutině umístěné mezi svalnatou nohou a pláštěm.[5]

Mapa rozšíření v Evropě

Biologie

Kamomil říční je hermafrodit bez možnosti samooplození. Má většinou jednoroční životní cyklus – vajíčka jsou kladena na jaře, narození jedinci intenzivně rostou přes léto a na podzim, načež se růst na zimu zpomalí. Na jaře znovu rychle rostou, načež dojde k nakladení vajíček a uhynutí dospělého jedince. V některých severských zemích mohou mít kamomilové dvouroční životní cyklus. Vajíčka bývají kladena do kruhovitých kokonů. V jedné snůšce bývá cca 3–5 vajíček, přičemž kamomil snáší cca 3–9 snůšek. Živí se nánosy na kamenech (periphytonem) Pojídá např. rozsivky (Diatomeae) a zelené řasy (Chlorophyta), které kamomilům pomáhají v žaludku rozmělňovat zrníčka písku.[5]

Rozšíření

Obývá rychle tekoucí sladkovodní řeky a říčky s dobře okysličenou vodou a kamenitým dnem. Vyskytuje se na většině území Evropy (s výjimkou severu Skandinávie), severní Afriky a západní a střední Asie.[4][6]

V Česku býval dříve velmi hojný, avšak v důsledku znečištění vod populace kamomilů poklesla. Stále se však vyskytuje na většině území v relativně velkých, byť pokleslých počtech.[7]

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. Müller O. F. 1774. Vermivm terrestrium et fluviatilium, seu animalium infusoriorum, helminthicorum, et testaceorum, non marinorum, succincta historia. Volumen alterum. pp. I-XXVI [= 1-36], 1-214, [1-10]. Havniae & Lipsiae. (Heineck & Faber).
  3. LOŽEK, Vojen. Klíč československých měkkýšů. Bratislava: Slovenská akadémie vied, 1956. Dostupné online. S. 247–248. 
  4. a b LOŽEK, Vojen. Přílipkovití plži v našich vodách. S. 101. Živa [online]. Akademie věd ČR, 1971. Čís. 3, s. 101. Dostupné online. 
  5. a b BÁRTKOVÁ, Vendula. Habitatové preference kamomila říčního (Ancylus fluviatilis) a člunice jezerní (Acroloxus lacustris) v závislosti na životním cyklu a sezóně. , 2014. Diplomová práce. Katedra ekologie a životního prostředí Univerzity Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Ivona Uvírová. Dostupné online.
  6. BEDNAŘÍK, Adam. Ancylus fluviatilis - kamomil říční [online]. Natura Bohemica [cit. 2022-03-30]. Dostupné online. 
  7. Světem šumavské přírody: Kamomil říční [online]. NPO a CHKO Šumava: Střediska environmentální výchovy [cit. 2022-03-30]. Dostupné online. 

Literatura

  • BÁRTKOVÁ, Vendula. Habitatové preference kamomila říčního (Ancylus fluviatilis) a člunice jezerní (Acroloxus lacustris) v závislosti na životním cyklu a sezóně. , 2014. Diplomová práce. Katedra ekologie a životního prostředí Univerzity Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Ivona Uvírová. Dostupné online.
  • LOŽEK, Vojen. Přílipkovití plži v našich vodách. S. 101. Živa [online]. Akademie věd ČR, 1971. Čís. 3, s. 101. Dostupné online. 
  • LOŽEK, Vojen. Klíč československých měkkýšů. Bratislava: Slovenská akadémie vied, 1956. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 LC cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
AF 40002 D Ancylus fluviatilis b.jpg
Mauro Mariani, Piccolo mollusco d'acqua dolce Ancylus fluviatilis
Ancylus fluviatilis 01.JPG
Autor: H. Zell, Licence: CC BY-SA 3.0
River Limpet, Length 0.8 cm; Originating from the river Wutach near Stühlingen-Grimmelshofen, Germany; Shell of own collection, therefore not geocoded.
Dorsal, lateral (right side), ventral, back, and front view.
Ancylus-fluviatilis-map-eur-nm-moll.jpg
Autor: Francisco Welter-Schultes, Licence: CC0
Distribuce v Evropě, úroveň znalostí v roce 2012