Kamov Autogyro

Kamov Autogyro
Určenívíceúčelový vírník
VýrobceKamov
Charakterprojekt
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kamov Autogyro (rusky: Камов Автожир) byl projekt sovětského lehkého víceúčelového vírníku navržený konstrukční kanceláří Kamov v roce 1972.[1]

Vývoj a konstrukce

Sovětský svaz byl v používání zemědělských letadel ve vedoucím postavení ve světě, přesto letecký park složený především z letadel Antonov An-2, vrtulníků Kamov Ka-26 a dalších nedostačoval. Počátkem 70. let vypracovalo Ministerstvo civilního letectví návrh konkurzu na hospodárný letoun schopný nést 1 500 - 1 800 kg chemikálií a s nižšími provozními náklady o 20% - 25% oproti An-2.[1] Skupina konstruktérů v OKB Kamov se tohoto úkolu ujala a výsledkem byl soutěžní projekt nazvaný „létající šasi“.[1] Tato koncepce měla vírníku zajistit vysokou manévrovatelnost a bezpečnost letu při nízkých rychlostech a v malé výšce. Projekt z roku 1972[2] však nikdy nepřesáhl fázi studie.[1]

Vírník měl trup podobný vrtulníku Ka-26[1], poháněn měl být jedním turbohřídelovým motorem a čtyřlistou tlačnou vrtulí na zádi trupu mezi zdvojeným ocasním nosníkem s jednou vodorovnou a třemi svislými ocasními plochami. Nosný rotor byl čtyřlistý.

Specifikace

Data z:[2]

Technické údaje

Výkony

  • Maximální rychlost: 220 km/h
  • Dolet: 600 km (s 1 100 kg nákladu a rezervou paliva na 30 minut letu)
  • Dostup: ? m
  • Stoupavost: ? m/s

Odkazy

Poznámky

  1. Prázdná hmotnost udává hodnotu hmotnosti standardně vybaveného vírníku bez paliva a posádky.

Reference

  1. a b c d e G. I. Kuzněcov. ОКБ Н. И. Камова. Moskva: OOO „Цeнтр авиации и Космонавтики“, 1999. ISBN 5-93316-001-6. Kapitola The main stages of the creative work of the OKB led by N. I. Kamov, s. 76. (rusky, anglicky) 
  2. a b G. I. Kuzněcov. ОКБ Н. И. Камова. Moskva: OOO „Цeнтр авиации и Космонавтики“, 1999. ISBN 5-93316-001-6. Kapitola Автожир для авиахимичecких рaбoт и пepeвoзки пaccaжирoв, s. 332–335. (rusky) 

Literatura

  • G. I. Kuzněcov. ОКБ Н. И. Камова. Moskva: OOO „Цeнтр авиации и Космонавтики“, 1999. ISBN 5-93316-001-6. S. 76. (rusky, anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce