Kamov Ka-52

Ka-52 Alligator
Určení	bitevní vrtulník
Výrobce	Ruské vrtulníky Kamov Progress
První let	25. července 1997[1]
Zařazeno	2010
Uživatel	Ruské letectvo Egyptské letectvo
Výroba	říjen 2008[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kamov Ka-52 Alligator (v kódu NATO: „Hokum-B“) je ruský dvoumístný bitevní vrtulník, schopný operací za každého počasí, odvozený z jednomístného typu Kamov Ka-50 (v kódu NATO: „Hokum-A“). Prototyp byl zalétán léta 1997 a v roce 2010 převzala ruská armáda první čtyři operační kusy. Ruské ozbrojené síly zatím objednaly 30 strojů.^[zdroj?]

Pro Ruskem objednané vrtulníkové výsadkové lodě třídy Mistral byla vyvinuta palubní verze Ka-52K. Po stornování dodání plavidel Francií a prodeji obou postavených výsadkových lodí Egyptskému námořnictvu bylo Egyptem objednáno 46 bitevních vrtulníků Ka-52K.^[3]

Vývoj

Kořeny tohoto typu lze hledat v 70. letech 20. století, kdy ruské velení začalo uvažovat o vývoji náhrady bitevního vrtulníku Mil Mi-24. Od počátku 80. let pak začaly konstrukční kanceláře Mil a Kamov pracovat na svých projektech nových bitevních vrtulníků, ze kterých vzešly typy Kamov Ka-50 a Mil Mi-28. Jednomístný Ka-50 se stal vítězem soutěže, jeho operační zkoušky v letech 1999–2000 však vedly k požadavku na vývoj dvoumístného vrtulníku uzpůsobeného pro noční operace (pilot Ka-50 byl značně přetížený i při operacích ve dne). Kamov proto nabídl od roku 1994 vyvíjenou dvoumístnou verzi Ka-50 označenou Ka-52. U ní byla přepracována zejména přední část stroje (MiL přitom pracoval na noční verzi MiL-28N).^[4]

První prototyp Ka-52, upravený ze sériového Ka-50, se představil v roce 1996 na zbrojní výstavě Aero India 96 (Indie je potenciálním zahraničním uživatelem typu).^[5] Prototyp poprvé vzlétl 25. července 1997. Druhý prototyp byl pro nedostatek finančních prostředků zalétán teprve 27. června 2008 a třetí v říjnu 2008. Ruské letectvo si přitom jako hlavní typ vybralo stroje Mil Mi-28N, přesto ale zadalo výrobu obou konkurentů. Ka-52 má přitom sloužit zejména pro speciální operace armády a pro potřeby ruského námořnictva, které je hodlá provozovat z paluby čtyř objednaných výsadkových lodí třídy Mistral.^[4]

První čtyři bitevní vrtulníky Ka-52 převzala ruská armáda dne 28. prosince 2010; stroje byly zařazeny ke 4. středisku bojové přípravy a výcviku leteckého personálu. Do roku 2012 by mělo být dodáno všech prozatím objednaných 30 kusů. Vývoj vrtulníků ale stále pokračuje. Aktuálně je trápí zejména nízká životnost speciálního avionického a optoelektronického vybavení.^[6]

Konstrukce

Ka-52 je vybaven multifunkčním elektronickým letovým, navigačním a zbraňovým systémem, má pasivní i aktivní vyhledávací systémy, které umožňují lokalizovat a zničit cíle za všech povětrnostních podmínek, ve dne i v noci.

Z typu Ka-50 byla převzata střední a zadní část vrtulníku (oba typy sdílí až 80 % konstrukčních dílů a skupin).^[5] Přední část trupu obsahuje dvoumístnou kabinu s vystřelovacími sedačkami Zvezda K-37-800 umístěnými vedle sebe. Posádku vrtulníku tvoří dvě osoby. První je pilot-velitel stroje a druhou pilot-navigátor-operátor zbraňového systému. Oba mají k dispozici plnohodnotné řízení, čtyři multifunkční displeje a dva menší displeje (velitel má též průhledový displej HUD).^[4]

V kulovém pouzdru pod přídí je elektro-optický pozorovací systém TOES-520 vybavený televizní a termovizní kamerou. Vrtulník je dále vybaven centrálním bojovým systémem Argument-2000 (piloti mají přilbové zaměřovače), systémem ochrany vrtulníku L370 Vitebsk a zbraňovým řídícím systémem SUO-806P. Palubní radiolokátor je typu Phazotron Arbalet-52.^[4]

Základní výzbrojí vrtulníku je rychlopalný kanón 2A42 ráže 30 mm s celkovou zásobou 470 nábojů, umístěný na pravoboku; dále může nést až 2 000 kg podvěsné výzbroje na čtyřech podkřídlových závěsnících a dvou závěsnících na koncích křídel. Neseny mohou být například bloky neřízených raket, kulometné a kanónové kontejnery, bomby a pumové kontejnery, protitankové řízené střely 9M120/9M220 Ataka, protizemní střely Ch-25ML či protiletadlové řízené střely Igla-V a R-73. Na koncích křídel jsou umístěny rovněž výmetnice klamných cílů.^[5]

Vrtulník pohánějí dva turbohřídelové motory Klimov VK-2500 o maximálním výkonu po 1 987 kW. Motory roztáčí dva souosé protiběžné rotory o průměru 14,5 m, každý s trojicí kompozitových listů; je to řešení typické pro vrtulníky společnosti Kamov. Palivo je neseno ve dvou samosvorných hlavních nádržích, přičemž je možné podvěsit též čtyři přídavné palivové nádrže.^[4]

Uživatelé

Egypt Egypt

• Egyptské vojenské letectvo

Rusko Rusko

• Vojenské vzdušné síly Ruské federace
• Ruské námořní letectvo

Čína Čína

• Letectvo Námořnictva Čínské lidové osvobozenecké armády objednalo roku 2021 36 kusů verzí Ka-52K Katran nebo Ka-52M^[7]

Bojové nasazení

Stroje byly nasazeny ruskou armádou při ruské invazi na Ukrajinu;^[8] dle serveru Insider jich od počátku konfliktu do srpna 2023 Ukrajinci zničili nebo poškodili čtyřicet dva.^[9]

Dne 24. června 2023 byl jeden Ka-52 během potlačování vzpoury Wagnerovy skupiny sestřelen povstalci.^[10]

Akce ruských Aligátorů proti ukrajinským tankům přispívají ke zpomalení postupu jednotek, zapojených do ukrajinské ofenzivy, probíhající od 10. června 2023; podle editora zahraniční rubriky Juliana Borgera (The Guardian) se na váznoucí operaci podepisují minová pole obránců i přecenění role tanků – ty byly zastaveny minovými poli, protitankovými střelami vypalovaných ze zákopů a zejména z vrtulníků Ka-52; stroje nesou rakety s dostřelem až 15 km a díky termovizi operují i v noci. Ukrajina nedisponuje vzdušnou převahou v místě útoku, jež by zabránila Kamovům ukrajinské tanky ostřelovat.^[11][12] Český bezpečnostní analytik Jan Kofroň zmínil, že vysunutí větších prostředků PVO až na linii dotyku za účelem eliminace Kamovů, představuje velké riziko; protivzdušná obrana by se tím stala velmi zranitelnou.^[13]

Verze

• Kamov Ka-52K – námořní verze pro provozování na válečných lodích

Specifikace (Ka-52 Alligator)

Technické údaje

• Posádka: 2
• Rozpětí křídel: 7,3 m
• Délka trupu: 14,5 m
• Výška: 4,90 m
• Vzletová hmotnost: 10 400 kg
• Max. vzletová hmotnost : 11 300 kg
• Pohonná jednotka: 2× turbohřídelový motor Klimov TV3-117MVA
• Výkon pohonné jednotky: 1 638 kW

Výkony

• Cestovní rychlost: 270 km/h
• Maximální rychlost: 300 km/h
• Dolet: 500 km
• Praktický dostup: 5 300 m
• Statický dostup: 4 350 m

Výzbroj

• 1× rychlopalný kanón ráže 30 mm
• 2 000 kg podvěšené výzbroje

Nehody

Katastrofa ze 16. září 2017: při vojenském cvičení Západ 2017 v Leningradské oblasti, ruský vrtulník Ka-52 sám od sebe odpálil tři neřízené vzdušné střely S-8, a to když se přiblížil k cíli. Rakety explodovaly přímo vedle přihlížejících diváků, vojenských přidělenců, specialistů vojensko-průmyslového komplexu a novinářů; při výbuchu byli v troskách zraněni tři lidé. Byly také poškozeny dva vojenské nákladní automobily, (řídicí vozidlo Leer-3 RB-341V UAV).^[14]

7. května 2018 v Sýrii ruské letectvo ztratilo vrtulník Ka-52 se dvěma piloty.^[15]

Odkazy

Reference

Literatura

• Encyklopedie letadel. Překlad Eva Malá a Josef Škvor. 2. vyd. Bratislava: Slovo, 1997. 432 s. ISBN 80-85711-29-X. Kapitola Kamov „Hokum“, s. 306.  (česky)
• Opyжиe Pоссии 2006-2007 / Russia´s Arms 2006-2007. [s.l.]: OOO „Boeнный Пapaд“ / Military Parade Ltd., 2006. (rusky, anglicky) 
• G. I. Kuzněcov. ОКБ Н. И. Камова. Moskva: OOO „Цeнтр авиации и Космонавтики“, 1999. ISBN 5-93316-001-6. S. 376. (rusky, anglicky) 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kamov Ka-52 Alligator na Wikimedia Commons
• Galerie Kamov Ka-52 Alligator na Wikimedia Commons
• Ministerstvo obrany ČR – Další z rodiny Kamovů