Kančí propast
![]() Kančí propast | |
---|---|
IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
Diviačia priepasť - vstup | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 1986, 1996 |
Rozloha | x ha |
Správa | Správa slovenských jeskyní |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Kraj | Košický |
Okres | Rožňava |
Umístění | Plešivec |
Souřadnice | 48°35′14,22″ s. š., 20°26′29,04″ v. d. |
Další informace | |
Kód | 519 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jeskyně Aggteleckého krasu a Slovenského krasu - Kančí propast | |
---|---|
Světové dědictví UNESCO | |
Diviačia priepasť - vstup | |
Smluvní stát | ![]() |
Typ | přírodní dědictví |
Kritérium | viii |
Odkaz | 725 (anglicky) |
Zařazení do seznamu | |
Zařazení | 1995 (19. zasedání) |
Kančí propast nebo také Diviačia propast (slovensky Diviačia priepasť) patří mezi nejhlubší propasti na Slovensku. Nachází se ve východní části Plešivecke planiny v Slovenském krasu, v katastrálním území obce Plešivec. Je hluboká 123 metrů. Název dostala podle nálezu 3000 let staré zasintrované kostry divočáka (Sus scrofa). Od roku 1986 je národní přírodní památkou a je součástí NP Slovenský kras. Patří mezi jeskyně Slovenského krasu, které byly zapsány do seznamu Světového dědictví UNESCO pod společným názvem Jeskyně Aggteleckého krasu a Slovenského krasu. Veřejnosti není přístupná.
Byla vytvořena tektonickými poruchami ve vápencích silického příkrovu. Je tvořena soustavu komínových a devíti dómovitých prostorů. Má bohatou a rozmanitou sintrovanou výzdobu a viditelný vývojový sled. Patří mezi nejkrásnější a nejpozoruhodnější propasti. Na dně propasti na nacházejí podzemní jezírka. Jeskyně je významné zimoviště netopýrů, proto se v propasti nacházejí silné vrstvy guána. V roce 1966 byl v propasti objeven štírek Neobisium (Blothrus) slovacum, který je jediným jeskynním štírkem na území Západních Karpat.[1]
Chráněné území
Diviačia priepasť je národní přírodní památka ve správě příspěvkové organizace Správa slovenských jeskyní. Nachází se v katastrálním území obce Plešivec v okrese Rožňava v Košickém kraji. Území bylo vyhlášeno v roce 1986 a novelizováno v roce 1996. Ochranné pásmo nebylo stanoveno.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Diviačia priepasť na slovenské Wikipedii.
- ↑ ČERVENÁ, Martina; ŠŤÁHLAVSKÝ, František; PAPÁČ, Vladimír. Morphological and cytogenetic characteristics of Neobisium (Blothrus) slovacum Gulička, 1977 (Pseudoscorpiones, Neobisiidae), the northernmost troglobitic species of the subgenus Blothrus in Europe. ZooKeys. 2019-01-15, čís. 817, s. 113–130. PMID: 30686926 PMCID: PMC6342903. Dostupné online [cit. 2020-06-22]. ISSN 1313-2989. doi:10.3897/zookeys.817.27189. PMID 30686926.
Externí odkazy
- Diviačia priepasť – Správa slovenských jaskýň (slovensky)
- UNESCO – Jaskyne Slovenského Krasu (slovensky)
- Národní přírodní památka Diviačia priepasť, Štátny zoznam osobitne chránených častí prírody SR (slovensky)
- Chránené územia, Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky (slovensky)
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of Slovakia
Shiny green button/marker widget.
(c) Petr Vodička, Wikipedie, CC BY-SA 4.0
Diviačia priepasť v NP Slovenský kras - vstup.