Kaniv

Kaniv Канів
Pomník Tarase Ševčenka
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	49°45′ s. š., 31°28′ v. d.
Nadmořská výška	101 m n. m.
Časové pásmo	UTC+02:00 (standardní čas)
Stát	Ukrajina Ukrajina
Oblast	Čerkaská
Rajón	Čerkaský
Kaniv
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	17,42 km²
Počet obyvatel	23 172 (2022)
Hustota zalidnění	1 330,2 obyv./km²
Etnické složení	Ukrajinci (přes 90 %), Rusové
Náboženské složení	Pravoslavné křesťanství
Správa
Starosta	Ihor Oleksandrovyč Renkas
Vznik	1078
Oficiální web	kaniv-rada.gov.ua
Telefonní předvolba	+380-4736
PSČ	19000–19009
Označení vozidel	CA a IА / 24
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaniv (ukrajinsky Канів) či Kaněv (rusky Канев [kaňjef]; polsky Kaniów) je město v Čerkaské oblasti na střední Ukrajině, přístav na pravém břehu Dněpru, mezi Čerkasy (cca 80 km) a Kyjevem (130 km). Po administrativně-teritoriální reformě v červenci 2020 patří do Čerkaského rajónu, do té doby bylo centrem Kanivského rajónu.^[1] Žije zde přibližně 23 tisíc obyvatel, v roce 2006 zde žilo 26 108 obyvatel.^[2]

O Kaněvě je zmínka již v pateriku Kyjevskopečerské lávry (okolo roku 1078). Jeho poloha na Dněpru z něj učinila zastávku na trase z Novgorodu do Byzance.

(c) Sergiy Klymenko, CC BY-SA 3.0

Od 16. století byl Kaniv součástí Kyjevského vojvodství I. Rzeczpospolité. Roku 1600 přijalo Magdeburské právo. Během kozáckého povstání roku 1648 dobyl město načas Bohdan Chmelnický, při bouři „hajdamáků“ v roce 1768 pak Maksym Zalizňak. Roku 1775 se městečko stalo majetkem posledního polského krále Stanislava A. Poniatowského, který se zde roku 1787 setkal s ruskou carevnou Kateřinou II. Velikou. Jejímu impériu již o 6 let později – po druhém dělení Polska – patřila většina Ukrajiny.

Koncem 19. století mělo město 8855 obyvatel, z toho dvě třetiny tvořili Ukrajinci, třetinu Židé, několik procent pak Rusové a další.

Během osvobozovacích bojů 2. světové války probíhala v okolí města tzv. Korsuň-ševčenkovská operace. Roku 1972 bylo naplněno jezero mohutné Kaněvské přehrady (o rozloze 675 km²), jejíž hráz stojí poblíž města.

Kaniv je poklidné město s říčním přístavem a potravinářským, především mlékárenským průmyslem. Železnice sem nebyla nikdy zavedena, je však provozována lodní doprava na přehradě Kanivské vodní elektrárny a s okolím existuje časté autobusové spojení. Je zde muzeum Tarase Ševčenka a lidového umění.

• Na kopci nad městem je pohřben nejznámější ukrajinský básník – Taras Ševčenko (1814–1861). V roce 1978 se poblíž jeho hrobu upálil Oleksa Hirnyk na protest proti rusifikaci Ukrajiny; roku 2007 mu bylo in memoriam uděleno vyznamenání „Hrdina Ukrajiny“.
• Mikołaj Bazyli Potocki (1707 nebo 1708—1782), polsko-ukrajinský mecenáš a kanivský starosta.

• V roce 2023 byla publikována odborná práce o objevu prvního známého ptakoještěra z Ukrajiny, objeveného nedaleko tohoto města.^[3]

• Võru, Estonsko
• Viersen, Německo
• Człuchów, Polsko

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaniv na Wikimedia Commons