Kancelářský komplex Šumavská

Kancelářský komplex Šumavská
Trojice budov komplexu v původním stavu před rekonstrukcí
Trojice budov komplexu v původním stavu před rekonstrukcí
Účel stavby

oficiální sídlo

Základní informace
Výstavba19671974
Materiályželezobeton (budovy A a B), ocel (budova C)
Pojmenováno poŠumavská
Technické parametry
Výška střechy66 m (před přestavbou)
76 m (budova B po rekonstrukci)
Počet podlaží18–19
Poloha
AdresaVeveří, ČeskoČesko Česko
UliceŠumavská, Bulínova a Sevřená
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kancelářský komplex Šumavská (též brněnská trojčata nebo Šumavská Tower) je trojice výškových administrativních budov v Brně, v Šumavské ulici ve čtvrti Veveří.

Historie

Komplex navrhla projektová kancelář Stavoprojekt Brno pod vedením Romana Zajíce a Jaroslava Ryšky, jeho realizace proběhla v letech 1967–1974.[1] Jako první byla postavena budova C (západní, Šumavská 35), která se konstrukčně i vzhledově od zbylých dvou nejvíce odlišovala. Po dokončení budov A (jižní, Šumavská 33) a B (východní, Šumavská 31) byly všechny tři propojeny dvoupodlažní spojovací budovou.

Se svojí výškou 66 m se řadí mezi nejvyšší budovy v Brně. Mají 19 nadzemních (budova C pouze 18) a 2 podzemní podlaží. Jádro s výtahy a schodištěm je betonové, skelet nejstarší budovy C je ocelový, zatímco mladší budovy A a B mají skelet rovněž betonový. Opláštění, které měla každá ze tří budov méně či více odlišné, tvořily boletické panely, ve své době velice oblíbené. V budově A sídlilo Ředitelství silnic a dálnic, v budově B podnik Agrie a v budově C podnik Chepos.

Přezdívka „brněnská trojčata“ se ujala brzy po dostavbě Světového obchodního centra v New Yorku v roce 1972.

Odborníci hodnotili budovy jako cennou ukázku pozdního modernismu.[2]

Rekonstrukce

Společnost Šumavská tower byla založena v roce 2015 firmou Integra stavby. Roku 2019 došlo k prodeji 50% obchodního podílu společnosti Šumavská tower firmě ECO Property Invest,[3] která spadá do holdingu ECO Finance Group.[4]

V letech 2015–2016 nechal majitel, společnost Šumavská tower, zcela rekonstruovat budovu C, která také získala nový plášť.[5] Náklady dosáhly částky 200 milionů korun.[6] Na přelomu let 2017 a 2018 započala sejmutím pláště rekonstrukce budovy B. Ta získala tři nová patra (výška cca +10m) a její nová fasáda je obdobná jako u budovy C, s tím rozdílem, že úzké vertikální pruhy, u „céčka“ zlaté, jsou u budovy B stříbrné.[7][8] Na podzim 2019 byl dokončován interiér budovy B. Tehdy také byla zprovozněna část nově postavené nákupní galerie u budovy C s podzemními garážemi.[9] Poté byla připravována i modernizace budovy A,[10] která má získat pět pater navíc.[2] Práce na ní měly začít v prvním čtvrtletí roku 2020 a skončit ve druhé polovině roku 2021.[9]

Památkáři a někteří architekti se k plánu modernizace stavěli kriticky kvůli změně charakteru budov a kvůli narušení panoramatu města; výškové budovy tak podle nich převýší Špilberk a Petrov.[11] Rekonstrukci celého komplexu kritizoval rovněž původní autor budov Roman Zajíc.[10] Historikovi architektury Rostislavu Koryčánkovi vadilo sjednocení fasád všech budov, neboť původní průčelí každé budovy bylo jedinečné.[9]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. DIVINA, Miroslav. Trojice administrativních budov, Brno [online]. Archiweb.cz, 2009-10-22 [cit. 2017-12-16]. Dostupné online. 
  2. a b GÁFRIKOVÁ, Eliška. Další patra na věžácích v Šumavské ulici? Zničí panorama Brna, vadí památkářům. Brněnský deník [online]. 2016-11-11 [cit. 2017-12-16]. Dostupné online. 
  3. Úplný výpis z obchodního rejstříku: ŠUMAVSKÁ tower s.r.o., C 88495 vedená u Krajského soudu v Brně [online]. Justice.cz [cit. 2020-10-04]. Dostupné online. 
  4. Úplný výpis z obchodního rejstříku: ECO Property Invest s.r.o., C 112218 vedená u Krajského soudu v Brně [online]. Justice.cz [cit. 2020-10-04]. Dostupné online. 
  5. ŠUMAVSKÁ TOWER – věž C [online]. OKM Group [cit. 2017-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-17. 
  6. ČTK. V Brně se staví další kanceláře, poptávka po nich roste. Archiweb [online]. 2015-11-16 [cit. 2017-12-16]. Dostupné online. 
  7. VIDEO: Z věžáku zbyl jen skelet, vedle něj stojí nové i staré dvojče. iDNES.cz [online]. 2018-02-22 [cit. 2018-02-23]. Dostupné online. 
  8. Agrie Office - věž B [online]. Okmgroup.cz [cit. 2018-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-12. 
  9. a b c HALUZA, Oldřich. Obchody už otevírají, věžák má ale zpoždění. Brněnský deník [online]. 2019-10-07 [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. 
  10. a b Věžáky v Šumavské ulici se změní. Přibude nákupní galerie i parkoviště pod zemí. Brněnský deník [online]. 2017-03-28 [cit. 2017-12-16]. Dostupné online. 
  11. Další patra na věžácích v Šumavské ulici? Zničí panorama Brna, vadí památkářům. Brněnský deník [online]. 2016-11-11 [cit. 2017-12-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Brnenska trojcata 5.jpg
Autor: Karel x, Licence: CC BY-SA 4.0
Věžáky nastavěny a nově opláštěny, probíhají práce na rozšíření obchodní galerie ze strany ulice Šumavská
Brnenska trojcata 1.jpg
Autor: Karel x, Licence: CC BY-SA 4.0
Věžáky nastavěny a nově opláštěny, probíhají práce na rozšíření obchodní galerie ze strany ulice Šumavská. Zleva doprava budovy C-B-A
Trojčata na Šumavské.jpg
Autor: Millenium187, Licence: CC BY-SA 3.0
Office buildings on Šumavská street in Brno, Moravia, European union, 19 floors, 70 meters high, build during communism era