Kaneta

Kaneta je odborné označení pro útkovou cívku (angl.: weft pirn, něm.: Schussspule). [1]

Útkové cívky: vlevo kaneta, vpravo útek ke tkaní na ručním stavu

Je to kuželovitá dutinka ze dřeva nebo z plastiku v běžných délkách 170-220 mm a průměrech 12-26 mm, na kterou se navíjí útková nit k použití na člunkových tkacích strojích. Nit se podává z křížové cívky a navíjí na kanetu ve tvaru potáče (průměr 27-30 mm). Kaneta se nasazuje do člunku tkacího stroje, odkud se pak odvíjí při průchodu člunku prošlupem. [2]

Kanetovací stroje

Kanetovací stroj z druhé poloviny 20. století

Stroje k navíjení příze na útkové cívky se staví asi od začátku 20. století. [3]

V 1. dekádě 21. století se konstruují stroje se 4 až 80 vývody s individuálním pohonem na každý vývod nebo na čtyři vývody. Stroje jsou vybaveny různým stupněm automatizace při manipulaci s dutinkami a s plnými potáči. Dutinky nasazené na horizontálně uložených vřetenech se otáčejí konstantní rychlostí (max. cca 12 000 ot/min), vedení niti se nastavuje podle potřeby. [4]

Soukací jednotka přímo na tkacím stroji

Jeden z nejstarších patentů na soukání útku na tkacím stroji byl podán v roce 1924 v Japonsku. [5]

UNIFIL na tkacím stroji Northrop z roku 1958

Sériová výroba těchto zařízení začala v 50. letech 20. století pod označením UNIFIL. [6] Nasoukané kanety se nasazují automaticky do člunku,v oběhu bývá celkem 12 cívek. U novějších konstrukcí je se dá soukat i útek ve více barvách, jejichž pořadí zanášení do tkaniny se provádí podle nastaveného programu. V 21. století se však ve světě nabízejí jen starší použité stroje s unifilem. [7]

Vývoj systému soukání kanet považovali odborníci v 80. letech 20. století za ukončený. [2] V roce 2013 se však ve světě ještě téměř polovina tkanin vyráběla na člunkových strojích, [8] nové soukací stroje na útkové cívky jsou proto nadále nutné. Jejich výroba se ovšem přesunula z Evropy do Asie. [9]

Reference

  1. ↑ Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981. Str. 638-643
  2. ↑ a b Talavášek: Tkalcovská příručka, SNTL Praha 1980, str. 248-263
  3. ↑ Historical Milestones [online]. Saurer Schlafhorst, 2017 [cit. 2017-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Pirn Winding Machine [online]. Dashmesh, 2017 [cit. 2017-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ The Origin of the Toyota Production System [online]. Toyota, 1995-2017 [cit. 2017-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ UNIFIL Trademark Information [online]. Unifil, 1994-05-16 [cit. 2017-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Looms [online]. fibre2fashion, 2017 [cit. 2017-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-07. (anglicky) 
  8. ↑ Indian Power Loom Industry [online]. fibre2fashion, 2017 [cit. 2017-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Lakshmi Pirn Winding Machine [online]. Bombay Harbor, 2005-08-10 [cit. 2017-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Média použitá na této stránce

Weaving shuttles.JPG
Autor: Surya Prakash.S.A., Licence: CC BY-SA 3.0
Weaving shuttles of Power loom & hand loom respectively.
QSMM Northrop 'S' model loom with Leesona Unifil 2664c.JPG
Autor: Clem Rutter, Rochester, Kent., Licence: CC BY 3.0

Queen Street Mill in Harle Syke, a suburb to the north-east of Burnley, Lancashire, was built in 1894 for the Queen Street Manufacturing Company. It closed on 12 March 1982 and was mothballed, but was subsequently taken over by Burnley Borough Council and used as a museum. In the 1990s ownership passed to Lancashire Museums. Unique in being the world's only surviving steam-driven weaving shed.

  • The Northrop loom was invented in 1891 by James Henry Northrop who invented the self changing shuttle device. The model S has a dobby to control the main weave with a jacquarette to to handle the pattern in the green name band.
The Leesona Unifil was first sold in 1958 is a high speed pirn winder where a depleted pirn is filled and replaced in the pirn rack.
County Brook Mill