Kaple Božího hrobu (Votice)

Kaple Božího hrobu
Kaple Božího hrobu ve Voticích
Kaple Božího hrobu ve Voticích
Místo
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Kód památky46085/2-223 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaple Božího hrobu ve Voticích je historicky cenná stavba, která stojí ve Voticích na hřbitově při místním františkánském klášteře, jehož součástí je i obecní hřbitov. V celém Česku je kaplí Božího hrobu mnoho, avšak votický Boží hrob je výjimečný tím, že je zhotoven podle nákresů a rozměrů původní kaple Božího hrobuJeruzalémě.[zdroj?]

Areál kaple s ohradní zdí je od roku 1965 kulturní památkou.[1]

Historie

Votická kaple Božího hrobu na malvě Vaclava Jansy z roku 1891.

Výstavbu kaple Božího hrobu ve Voticích iniciovala kolem roku 1658 sestra hraběte Ferdinanda Františka z Vrtby, Marie Františka. Aby byla kaple co nejvíce podobná Božímu hrobu v Jeruzalémě, vyslala Marie Františka do Jeruzaléma dva františkány, Inocence Maryšku a Elevata Wienera, aby přinesli přesné nákresy a rozměry.

Jak dlouho cesta trvala se přesně neví, ale samotná stavba byla započata v roce 1685. O 4 roky později, 13. dubna 1689 byla kaple vysvěcena sedlčanským děkanem Jiřím Konrádem Geneliem. Marie Františka také ustanovila, že každý rok bude na jaře sloužena mše za její počin. Hrabě Ferdinand František z Vrtby nechal kolem kaple Božího hrobu vystavět zeď s výklenky pro obrazy křížové cesty. Zbytky zdi jsou patrné ještě v dnešní době.

Podoba kaple

Interiér kaple

Kaple samotná je podlouhlá stavba složená z žulových kvádrů. Na střeše kaple je vztyčena šestiboká kupole, nesená v každém rohu dvěma kamennými sloupy s hrubými listovými hlavicemi. Všech 12 sloupů je nahoře vyztuženo železnými pruty. Klenba i zdi bývaly dříve vymalovány, tehdejší podobu však již nepamatují ani nejstarší občané Votic.[2]

Opravy a restaurování kaple

Ve stěnách kaple jsou pouze úzká okénka, která nezajistila dostatečné odvětrávání. Do kaple zatékalo, objevila se vlhkost. Stavba prošla v průběhu staletí mnoha opravami. První, zřejmě poměrně rozsáhlý zásah, proběhl v roce 1852. Po něm musela být kaple znovu vysvěcena.

Na přelomu 60. a 70. let 20. století prodělala kaple důkladnou opravu. Dva kameníci – „památkáři“ – si u zdi hřbitova udělali kamenickou dílnu a kaple byla obestavěna dřevěným lešením. Postupně byly vyměňovány narušené části: celá kopule, deset sloupů ze dvanácti a všechny jejich hlavice a dvě horní řady střechy a průčelí.[3]

Další rozsáhlá oprava kaple proběhla v letech 1994–1996. Součástí oprav byl také restaurátorský průzkum, jehož předmětem byly především nalezené zbytky barokních maleb. Na přání městského úřadu byl proveden průzkum vnitřního inventáře kaple. K inventáři patřila socha Panny Marie Bolestné z roku 1770, dále socha sedícího anděla, velký svícen a barokní krucifix také z 18. století, krucifix a dvě kopí z 19. století a nástěnný oltářík z 19.–20. století.[4] Po restaurátorském průzkumu následovala oprava vnějšího povrchu kaple, především zamezení prosakování vody mezi kamennými kvádry, a také oprava vnitřku kaple, kde byla nejstarší vrstva malby očištěna, fixována, tmelena a neutrálně retušována. Převažující výzdobu hrobní komory tvoří mramorování v teple růžových tónech. Nynější obnovená barevnost je 50% rekonstrukcí.[4]

Zatím poslední opravou kaple prošla v letech 2018–2020.[5]

Vnitřní rozměry kaple

  • Síň: výška 357 cm, délka 304 cm, šířka 315 cm
  • Vchod do hrobky: výška 147 cm, šířka 82 cm
  • Hrobka: šířka 196 cm, délka 195 cm.

Odkazy

Reference

  1. kaple Božího hrobu - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-02-16]. Dostupné online. 
  2. PAVLOVSKÝ, Pavel. Vyprávění o Voticích. Praha: Maroli, 2000. ISBN 80-902513-9-0. S. 53. 
  3. PAVLOVSKÝ, Pavel. Vyprávění o Voticích. Praha: Maroli, 2000. ISBN 80-902513-9-0. S. 54. 
  4. a b PAVLOVSKÝ, Pavel. Vyprávění o Voticích. Praha: Maroli, 2000. ISBN 80902513-9-0. S. 55. 
  5. Benešovský deník, reportáž ze 3. 3. 2021

Literatura

  • ŘEPA, Tomáš. Kaple Božího hrobu v Čechách a na Moravě v období baroka. Brno, 2010 [cit. 2015-04-24]. Diplomová práce. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Martin Pavlíček. s. 115–124. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Votice, boží hrob.jpg
Autor: Juandev, Licence: CC BY-SA 3.0
Boží hrob na hřbitově ve Voticích. Okres Benešov, Česká republika.
Vaclav Jansa - kaple Boziho hrobu, Votice (1891).jpg
jeruzalémská kaple Božího hrobu na votickém hřbitově (1891) Ottovy vlastivědné edice Čechy, díl VIII.: Táborsko, str. 118, Praha 1892
Kaple Božího hrobu ve Voticích.JPG
Autor: Standa Sojka, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: