Kaple Božího těla (Jilemnice)
Kaple Božího těla | |
---|---|
Kaple Božího těla po rekonstrukci | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Liberecký |
Okres | Semily |
Obec | Jilemnice |
Souřadnice | 50°36′7,02″ s. š., 15°30′44,08″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | Římskokatolická |
Provincie | Česká |
Diecéze | Královéhradecká |
Vikariát | Jilemnický |
Farnost | Jilemnice |
Status | kaple |
Datum posvěcení | 5. června 1904 |
Architektonický popis | |
Architekt | Viktor Rosenberg |
Stavební sloh | novobaroko |
Výstavba | 1903 - 1904 |
Další informace | |
Adresa | Roztocká, Jilemnice 514 01 |
Ulice | Roztocká |
Kód památky | 51102/6-6202 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kaple Božího těla je pseudobarokní zděná kaple čtvercového půdorysu s vybranými nárožími, pocházející z počátku 20. století. Nachází se v Jilemnici v ulici Roztocká.
Historie
Na místě kaple původně stál filiální kostel Božího těla. Ten je zakreslen na Grauparově mapě[1] z doby kolem roku 1770, jako převýšená zděná podélná stavba obklopená hřbitovní zdí. Kostel stával při pravém břehu potoka Jilemný (dnes Jilemka), jihovýchodně od města a západně od nádraží. Kostel byl zbořen v roce 1803, hřbitov u něj zrušen v roce 1811 a roku 1818 jej proťala nová silnice.[2] Na místě zaniklého kostela byl zakreslen na mapě stabilního katastru kříž. Po těchto událostech zbyla na místě jen provizorní dřevěná zvonička.
Zvon dřevěné zvoničky pukl v roce 1902, což zadalo důvod k výstavbě důstojnějšího místa. Nová kaple byla postavena v roce 1903 jilemnickým stavitelem Josefem Pošepným na návrh architekta Viktora Rosenberga.[3] Náklady na stavbu čítaly 1626 Korun a 90 haléřů, přičemž velká část nákladů byla pokryta dary občanů. Například jistý Višňák slíbil zdarma kámen i s dovozem, Petr Šimek daroval písek, štukování provedl zdarma jistý Mlejnek.[4] Kaple byla vysvěcena 5. června 1904.
Dne 18. června 2017 byl zvon v kapli automatizován a od té doby zvoní v poledne a v 18 hodin klekání. Instalaci automatického elektrického zvonění inicioval a financoval Jiří Machek, práce provedla olomoucká rodinná firma Elektrozvon.[5]
Současnost
Každý rok je u kaple Božího těla v neděli po slavnosti Těla a Krve Páně sloužena za doprovodu dechové hudby poutní mše svatá. Je jedinou jilemnickou kapličkou u které nebyla tato tradice nikdy přerušena.[6]
Zasvěcení
Kaple nemá svého svatého patrona, ale je zasvěcena jednomu z nejvýznamnějších římskokatolických svátků, slavnosti Těla a Krve Páně, známější pod kratším názvem Boží tělo. Pro tento svátek je typický liturgický průvod, dodnes živě provozovaný např. na Moravě nebo v Polsku. Je to pokračování tradice po zbořeném kostelíku Božího těla.
Popis
Vnější
Kaple je čtvercová zděná stavba s vykrojenými nárožími. Střecha je konická s vystouplým jehlancovým zakončením se zvoničkou a křížem na špici. Střecha je krytá bobrovkami, zvonička naopak plechem. Hlavní průčelí se vstupem s jednoduchým pískovcovým ostěním je orientováno do ulice. Před vstupem stojí dvě vzrostlé lípy. Nad vstupem je nápis ve štukové kartuši:
SpasiteLI
MoDLÍCÍCh
oChraňuj!
Na severozápadním a jihovýchodním průčelí je jedno okno se štukovou šambránou a zvýrazněným klenákem a vitráží dělenou na zkosené čtvercové pole.[3]
Vnitřní
Obraz nad obětním oltářem (Ježíš s kalichem a chlebem) pro kapli namaloval akademický malíř František Karel Hron z Prahy, který v Jilemnici rád pobýval. Cena obrazu byla 100 Korun a zaplatil ji jilemnický radní Krause.
Odkazy
Reference
- ↑ VALENTA, ALEŠ, 1964-. Grauparova mapa velkostatku Jilemnice : doba a okolnosti vzniku, otázka autorství, analýza obsahu. Vrchlabí: [s.n.] 176 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7535-023-7, ISBN 80-7535-023-5. OCLC 949215317
- ↑ webcache.googleusercontent.com [online]. [cit. 2020-03-10]. Dostupné online.
- ↑ a b kaple Božího těla - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Z historie: Co možná nevíte o jilemské kapli. Jilemnický zpravodaj. Jilemnice, 2018, XLI(1), 48.
- ↑ Krkonoše a Jizerské hory: Zobrazení článku. krkonose.krnap.cz [online]. [cit. 2020-03-10]. Dostupné online.
- ↑ WWW.OHORNIG.CZ, Ondrej Hornig. Kaple Božího Těla v Jilmu. Vikariát Jilemnice [online]. [cit. 2020-03-10]. Dostupné online.
Související články
- Jilemnický hřbitov
- Kostel svatého Vavřince
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaple Božího těla se zvonem na Wikimedia Commons
- Vikariát Jilemnice
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Jiří Honců, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: