Kaple Bolestné Panny Marie (Beroun)
Kaple Bolestné Panny Marie a studniční stavení | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Souřadnice | 49°58′17,35″ s. š., 14°3′37,03″ v. d. |
Architektonický popis | |
Výstavba | 1893 |
Další informace | |
Kód památky | 37669/2-2984 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kaple Bolestné Panny Marie je novogotická stavba na kopci Průhon nad Berounem v okrese Beroun. Nahradila dřívější poutní kapli u údajně léčivého pramene. Spolu s kapličkou nad studánkou (studničním stavením) je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
V r. 1723 spatřil místní ovčák u studánky poutníka, který si omýval zraněný bok, ale zjevení vzápětí zmizelo. Mezi lidmi se rozneslo, že to byl svatý Ivan, studánce začala být připisována zázračná moc a někteří nemocní se skutečně uzdravili. Místo pojmenovali U Boží vody. R. 1724 zde nechal berounský děkan Jiří Procházka postavit kapli Panny Marie Bolestné a vztyčit dubový kříž. Kopec pojmenoval Kalvárie, ale název se neujal. Později byla zřízena křížová cesta, byly sem pořádány i poutě. V blízkosti byly postaveny chaloupky pro dva poustevníky a svíčkovou bábu, která prodávala svíčky a obětiny. V letech 1786-87 byly kaple i poustevny josefínskými reformami zrušeny. Kaple zchátrala a byla stržena. V letech 1893-95 byla opodál postavena nynější novogotická kaple podle projektu známého architekta Josefa Mockera. Věhlas studánky i kaple však začal upadat a procesí se přestala konat. Dnes je pramen nepřístupný, ukrytý v uzamčené kapličce.[2]
Architektura
Kaple v novogotickém slohu je postavena z režných cihel, typických pro díla Josefa Mockera. Skládá se z předsíně, lodi a trojbokého presbytáře, po straně je připojena sakristie. Vysoká sedlová střecha se strmým štítem a sanktusovou vížkou podtrhuje její výškovou orientaci. Poblíž kaple stojí studniční stavení, kryjící studánku - drobná obdélníková stavba ze světlých cihel s výraznou valbovou střechou.[3]
Zajímavost
S poutním místem je kromě léčivé vody spojován i jiný "zázrak". Když se v roce 1744 na Beroun chystalo zaútočit pruské vojsko, na kopci U Boží vody se objevila zářící koule. Lidé, kteří se modlili k Panně Marii, v ní viděli obrys ženské postavy. Zjevení prý trvalo celou hodinu. Prušáci záři považovali za signalizaci rakouské armády a dali se na ústup. (Pravděpodobně však Prušáci ustoupili proto, že když velitelé z návrší obhlíželi případné bojiště, uviděli za městem u Králova Dvora rakouské vojsko, které mělo zřejmou přesilu).[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-02-28]. Identifikátor záznamu 149597 : Kaple Bolestné Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b DVOŘÁK, Otomar. Tajemná tvář krajiny mezi Berounkou a Brdy. Beroun: Knihkupectví U radnice, 2001. 131 s. [cit. 2018-02-28]
- ↑ Památkový katalog - 1000149597 - kaple Bolestné Panny Marie "U studánky". pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2018-02-28]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kaple Bolestné Panny Marie a studniční stavení na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Gampe, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: