Kaple Matky Boží na Veveří
Kaple Matky Boží | |
---|---|
Kaple Matky Boží na Veveří | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Jihomoravský |
Okres | Brno-město |
Obec | Bystrc |
Souřadnice | 49°15′19,91″ s. š., 16°27′17,55″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | brněnská |
Děkanát | tišnovský |
Farnost | Veverská Bítýška |
Užívání | příležitostné |
Zasvěcení | Panna Maria |
Architektonický popis | |
Výstavba | 12. století |
Další informace | |
Kód památky | 26180/7-70 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kaple Matky Boží na Veveří, zvaná také kaple Matky Boží veverské, přesně kaple Nanebevzetí Panny Marie, je původně farní kostel ležící cca 400 m jihozápadně od hradu Veveří. Pochází pravděpodobně z 12. století, první písemná zmínka je z roku 1240. V okolí se rozkládala středověká vesnice, která tvořila předhradí hradu Veveří. Zanikla za husitských válek. Vesnice obklopovala zeměpanský dvorec velmi starého původu.
Kaple dnes leží v Brně, katastrálním území Bystrc, ale církevně spadá pod správu římskokatolické farnosti Veverská Bítýška. Z Brna je přístupna ulicí Rakoveckou (silnice II/384), po jejíž straně na náhorní rovině stojí a silnicí II/386. V současné době se v kapli konají bohoslužby nepravidelně, církevním účelům slouží pouze při některých křesťanských svátcích. Kaple Matky Boží je také oblíbeným místem církevních sňatků a pravidelných poutí. Kaple a její nejbližší okolí se nachází na území přírodního parku Podkomorské lesy.
Historie a popis
Jde o dvoulodní sakrální stavbu; původně románská kaple byla později částečně přestavěna v gotickém slohu. Věž byla zbořena Švédy během třicetileté války a do dneška se dochovala pouze malá věžička se dvěma zvony. Jižní románský portál je na tympanonu ukončen řeckým křížem se dvěma lvy a vede do boční, gotické lodi. Vstup do hlavní románské lodi vede přes gotický západní vchod. Na štítě na východní straně kostelíka je zřetelný pozdně gotický reliéf lidského obličeje.
Vnitřní vybavení kaple je strohé. Obzvláště cenný originál obrazu Madony Veverské, který je některými badateli připisován Mistru vyšebrodského oltáře činnému kolem roku 1350, byl odvezen v roce 1938 z důvodů restaurování do Národní galerie v Praze, již se nevrátil a byl vystaven několik desetiletí v tamní expozici. V prosinci 2015 rozhodl pravomocně městský soud v Praze,[1] že má být vrácen vlastníku obrazu - římskokatolické farnosti ve Veverské Bitýšce,[2] která jej zapůjčí do expozice Diecézního muzea v Brně[3]. Jde o dílo mimořádné umělecké i historické hodnoty. Jeho kopie byla z kaple ukradena v říjnu 1993.
U kaple stávala také poustevna, v roce 1797 byla však kvůli neutěšenému stavu zbourána a její základy rozebrány.
Hřbitov
Ve výklenku kůrového schodiště byl 27. února 1837 pochován sesazený švédský král Gustav IV. Adolf. Gustav IV. Adolf zemřel tři týdny předtím, 7. února v St. Gallen ve Švýcarsku. Do Veveří, kde na svém hradu sídlil jeho syn, korunní princ Gustav (Vasa), bylo tělo k pohřbu převezeno. O půlstoletí později, poté co byla jeho rodina částečně rehabilitována, byly jeho ostatky v roce 1884 vyzdviženy a přeneseny do mauzolea švédských králů Riddalskyrkan ve Stockholmu.
Prostranství okolo kaple sloužilo také jako hřbitov pro okolní vesnice. Například nebožtíci z Veverské Bítýšky zde byli pohřbíváni až do roku 1837, kdy byl založen nový obecní hřbitov. Poslední pohřeb se u kaple konal až v roce 1880.
Reference
- ↑ Národní památka Madona z Veveří patří církvi rozhodl soud, Novinky.cz 8. 12. 2015
- ↑ Farnost odmítla půjčit i nadále obraz Národní galerii. Brněnský deník 19. 2. 2016
- ↑ Madona z Veveří poputuje do Veverské Bítýšky, galerie má všechna stanoviska, Novinky.cz 19. 2. 2016
Literatura
- Karel Eichler: Paměti panství veverského [předmluvu sepsali Václav Štěpánek, Libor Jan a Zbyněk Kosík]. Obecní úřad Veverská Bítýška, 1995. Reprint původního vydání vytištěného vl. nákl. autora v Brně r. 1891. bez ISBN (část on-line na adrese http://www.obecveverskabityska.cz/prameny/html/d001/d001.html)
- SAMEK, Bohumil, Umělecké památky Moravy a Slezska 1, Praha, Academia 1994. ISBN 80-902253-1-4. s. 138
- Dalibor Hodeček: Hrad Veveří: stručné dějiny. Státní památkový ústav v Brně, 2001. ISBN 80-85032-81-3
- Jan Sommer: Veveří, hrad: architektonické detaily v bývalé kapli a v břitové věži. Jalna, 2003. ISBN 80-86396-12-6
- Milena Flodrová: Hrad Veveří vypráví. Šimon Ryšavý, 2002. ISBN 80-86137-69-4
- Milena Flodrová: Veverská kaple Matky Boží aneb kostelík Nanebevzetí P. Marie na Veveří. Šimon Ryšavý, 2002. ISBN 80-86137-61-9
Související články
- Madona z Veveří
- Veveří (hrad)
- Falc (hrad)
- Románská architektura
- Románská architektura na Moravě
- Románská architektura v Česku
- Církevní umění
- Zaniklé obce
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kaple Matky Boží na Wikimedia Commons
- Stránky farnosti Veverská Bítyška a Lažánky
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Dominik Matus, Licence: CC BY-SA 3.0
Letecký pohled na Kapli Matky Boží Veverské
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Brno-Bystrc - Kaple Matky Boží Veverské
Autor: JAn Dudík, Licence: CC BY-SA 4.0
kaple Matky Boží (kaple v Brně-Bystrci)