Kaple Nanebevzetí Panny Marie (Hoštka)
Kaple Nanebevzetí Panny Marie v Hoštce | |
---|---|
Pohled na kapli od jihovýchodu | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Ústecký |
Okres | Litoměřice |
Obec | Hoštka |
Souřadnice | 50°29′12,93″ s. š., 14°20′4,9″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | litoměřický |
Farnost | Hoštka |
Status | kaple |
Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
Současný majitel | město Hoštka |
Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | baroko |
Výstavba | 1756-1762 |
Specifikace | |
Stavební materiál | zdivo |
Další informace | |
Kód památky | 35490/5-2042 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kaple Nanebevzetí Panny Marie se nachází na tzv. „Malé Straně“[1] v Hoštce v okrese Litoměřice. Je to velká barokní sakrální stavba, která někdy kvůli svým rozměrům bývá považována za kostel. Stavba stojí poblíž levého břehu říčky Obrtky. Kolem kaple, chráněné jako kulturní památka, vede silniční průtah Hoštkou.[2]
Historie
Kaple byla postavena v letech 1756–1762 za přispění roudnické lobkovické vrchnosti, která stavbou kaple řešila nedostatek prostoru ve farním kostele sv. Otmara. Na konci 18. století (zřejmě z roku 1796) se v objektu severně od kaple nacházel také špitál. Jednalo se původně o dva patrové pavilóny s užším spojovacím křídlem, které byly na půdorysu mělké pravoúhlé podkovy.[1] K důkladné opravě kaple došlo naposled v devadesátých letech 20. století.
Architektura
Stavba je podélná s trojbokým závěrem, který je orientovaný k severu. Loď se v bocích rozšiřuje oblými rizality. Na západní straně je vysoký přístavek sakristie s oratoří v prvním patře, přístupnou vnějším schodištěm. Nad hlavním portálem je osazen knížecí erb Lobkoviců, ostatní výzdoba fasád je poměrně střídmá. Stavba má lizénové rámy, okna s odsazenými půlkruhovými záklenky, portál v pilastrové edikule s rokajovými kartušemi, štít s vykrajovanými boky a členitou římsou. Nad štítem hlavního (jižního) průčelí je vztyčena oplechovaná věžice s ozdobnými mřížemi v okenních otvorech. Uvnitř se nachází placková klenba s freskovou malbou Nanebevzetí Panny Marie z roku 1765 jejímž autorem je J. Czech z Litoměřic.[1]
Vybavení
Hlavní oltář i oba boční oltáře Panny Marie a sv. Terezie jsou s rokaji, andílky a plastikami. Jedná se o rokokové dílo z roku 1765. Nachází se zde plastiky sv. Prokopa, sv. Vojtěcha, sv. Vavřince a sv. Štěpána. Obraz Madony v zrcadlovém rámu je kopií malba Q. Reniho. Soška Piety a Krista Trpitele jsou pozdně barokními pracemi z konce 18. století. Dřevěná polygonální kazatelna je z roku 1843. Na triumfálním oblouku je v zasklené skříňce umístěna soška Panny Marie s Jezulátkem. Jedná se o pozdně gotickou práci z období kolem roku 1500.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Kapitola Hoštka /Litoměřice/, s. 448.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-04-23]. Identifikátor záznamu 147277 : Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Hoštka. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: