Kaple Narození Panny Marie (Borovy)

Kaple Narození Panny Marie
Místo
Stát	Česko Česko
Souřadnice	49°31′27,89″ s. š., 13°17′57,41″ v. d.
Další informace
Kód památky	27061/4-2764 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaple Narození Panny Marie je hodnotná^[1] venkovská klasicistní mešní kaple ve vesnici Borovy v okrese Plzeň-jih. Pro kapli zasvěcenou svátku Narození Panny Marie^[2] je charakteristické ojedinělé členění průčelí portikem.^[1] Kaple náleží pod římskokatolickou farnost Merklín vikariátu Plzeň-jih v plzeňské diecézi, pravidelné bohoslužby se v ní nekonají.^[3] Kaple je od roku 1964 chráněnou kulturní památkou České republiky.^[4][5]

Umístění

Kaple Narození Panny Marie byla vystavěna na jihozápadním okraj vsi, pro rozvoj vesnice se v současnosti nachází přibližně ve středu jejího intravilánu, v nadmořské výšce 364 m. Společně s památnou Borovskou lípou stojí v těsném trojúhelníku, který je vymezen na východě silnicí I/27 z Plzně do Klatov, na jihu korytem Borovského potoka a na severozápadě místní komunikací vedoucí do jihozápadní části vsi. Několik desítek metrů od kaple na západ prochází také Železniční trať Plzeň – Klatovy – Železná Ruda.

Historie

Původní kapli na dnešním místě nechal roku 1703 vystavět Martin Falout.^[6] Podle kroniky písmáka Tomáše Vovese přišel Martin Falout z Bavorska a na své cestě v Borovech těžce onemocněl.^[2][7] Jako nemocný v horečkách slíbil, že pokud se uzdraví, postaví v Borovech kapli. Uzdravil se a svůj slib splnil postavením malé dřevěné kapličky.^[7][2] Stránky obce Borovy však uvádí jinou verzi, podle které byla kaple vystavěna ve stejném roce nákladem vikáře Jana Tiebla a mnoha dalších dárců.^[8]

Do dřevěné kaple umístil Martin Falout sochu Panny Marie,^[6][7] která byla údajně vytvořená dle sochy pořízené biskupem Schaffgotschem do kostela svatého Jana Křtitele ve Vřeskovicích.^[2] Socha byla doplněna latinským nápisem, který by se do češtiny přeložil takto: „Ty, jenž tudy jdeš, poklekni a Zdrávas Maria řekni.“^[7] Za sochou přezdívanou Panna Maria Borovská začali chodit místní, neboť věřili, že přímluva v nemoci od borovské Madony je jistá.^[7] Později se přidali lidé z okolí a brzy ke kapli hojně putovali věřící,^[6] zvláště od poloviny 18. století, uváděni jsou i poutníci z Bavorska^[9] a zastavovali zde i formani.^[2] Vděční prosebníci pořídili Panně Marii s Jezulátkem zlatem vyšívané šaty a korunovali ji korunkou s drahokamy.^[9] Z jejich darů byla kaple vystavěna z cihel,^[7] v roce 1764 omítnuta zvenku i uvnitř.^[6][2] K této původní kapli byla v roce 1768 na východní straně přistavěna předsíň, v níž se na kapli prvně objevily čtyři sloupy.^[6][2]

Chatrná dřevěná kaple však nedokázala zastavit zloděje, který sošku ukradl, sebral její roucho a samotnou sochu zahodil do řeky. Doplavala ke stavidlům mlýnského náhonu, kde ji našel mlynář. Když se pobouření obyvatel Borov uklidnilo, vybrali Borovští mezi sebou peníze a vystavěli novou kapličku. Nového roucha a korunky se dočkala i socha.^[9]

Soudobá podoba kaple pochází z roku 1834, kdy byla kaple zcela přestavěna.^[2][1][6] Nově vysvěcena byla 8. září 1835^[1][6] vikářem Janem Augustem Bieblem, který v ní sloužil první mši svatou.^[2] V roce 1840 (podle historie obce až v roce 1847^[8]) získala kaple řádnou mešní licenci, což podpořilo slávu kaple. K ní pak putovala procesí, nejčastěji 8. září,^[8] a to z Přeštic, Lukavice, Nezdic, Horšic, Kbela, Předslavi, Klatov, Chudenic, Merklína, Vřeskovic a Dnešic, připojili se i němečtí obyvatelé Černotína a Přestavlk.^[2] Procesí k borovské kapli provázel zpěv i hudba, v Borovech byla všechna procesí vítána a později vyprovázena.^[2][10] Kázání k procesím se obvykle odehrálo venku pod lípami.^[10]

Interiér byl přemalován v roce 1941^[6] přičiněním děkana Smetany.^[2] Díky darům obyvatel Borov se kaple dočkala výrazné opravy v roce 1955.^[6] V roce 1960 byla v menším rozsahu poškozena ohněm.^[2] Poslední větší oprava zahrnující i osazení nové věžičky proběhla v letech 1999–2000.^[7]

V 90. letech 20. století byla obnovena tradice procesí jako součást poutní slavnosti Narození Panny Marie Borovské.^[11][12] Procesí vychází např. od borovského Prokopova mlýna a směřuje ke kapli.^[12][11] Procesí samotného se účastní okolo 150 lidí, nejvíce atraktivní jsou desítky družiček v bílých šatech, mnoho dalších diváků přihlíží či čeká u kaple.^[11][13]

Popis

Exteriér

Klasicistní, přesněji empírová kaple je vystavěna na obdélném půdorysu s neodsazeným trojbokým závěrem.^[6] Průčelí dominuje otevřený portikus v celé šíří kaple, ve kterém čtyři toskánské sloupy nesou stlačené obloučky, římsu a štít.^[6] Průčelí je ukončeno nízkým trojúhelníkovým štítem s nezdobeným tympanonem.^[6] Průčelí vlastní kaple prolamuje v její hlavní ose umístěný obdélný hlavní vchod s půlkruhovým nadpražním nástavcem. Hlavní vchod je osazen dvoukřídlými dveřmi s prosklenými poli. Motiv toskánského řádu se opakuje v podobě nárožních polosloupů, které rámují průčelí vlastní kaple.^[1] Boční vchod je umístěn v pravé stěně kaple, jeho vzhled včetně světlíku odpovídá hlavnímu vchodu,^[1] osazené dveře se však liší. V levé stěně je umístěno obdélné okno s půlkruhovým zakončením, stejnou podobu mají i dvě okna v bočních stěnách presbytáře.^[1] Nároží presbytáře jsou zvýrazněna pilastry, zadní stěna má naznačené okno umístěním odpovídající ostatním.

Sedlová střecha navazuje na štít hlavního průčelí.^[1] Je krytá taškami bobrovkami a na jejích obou stranách jsou umístěny malé vikýře ve tvaru volského oka.^[1] V zadní části střechy nad kněžištěm je na hřebenu umístěna šestiboká zvonice s oplechovanou jehlancovou věžičkou.^[1] Věžička zvonice vrcholí kovovým latinským křížem, jehož křížení je nahrazeno mariánským monogramem MARIA v kruhu se svatozáří.

Interiér

Předsíň je dlážděna keramickou dlažbou s hrubým povrchem, nad jejím rovným stropem je umístěna kruchta.^[6][1] Nad lodí je placková klenba.^[6] Kněžiště je odděleno půlkruhovým vítězným obloukem na pilastrech.^[1] Samotné kněžiště je zakončeno trojbokým závěrem s valenou klenbou se štukovými žebry a trojúhelníkovými výsečemi.^[6][1] Stěny a strop jsou zdobeny malbami, na levé straně ve štukovém zrcadle.^[1] V Soupisu památek z roku 1907 je uváděn barokní oltář se sochou Panny Marie a sochami sv. Barbory a sv. Kateřiny po stranách.^[14]

Zvony

Soupis památek z roku 1907 zmiňuje ve věžičce dva zvony:

• Větší z roku 1851, který odlil plzeňský zvonař Václav Perner.
• Menší z roku 1761 s průměrem 32 cm a výškou 25 cm. Jeho plášť byl ozdoben plaketkou s Pannou Marií a další plaketkou snad věnovanou svatému Jakubovi. Pod ornamentálním páskem je nápis OBECZ BOROWSKA DALA MNIE LITI LETHA PANIE a pod ním I • G • K – 1761.^[14]

Galerie

• 

  Průčelí

• 

  Hlavní vchod

• 

  Boční vchod

• 

  Závěr kaple

• 

  Detail věžičky

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaple Narození Panny Marie na Wikimedia Commons