Kaple Narození Panny Marie (Zásmuky)

Kaple Narození Panny Marie
Místo
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice49°58′8,08″ s. š., 15°2′7,66″ v. d.
Architektonický popis
Stavební slohnovogotika
Výstavba1681, 1867
Další informace
AdresaU Kapličky, Zásmuky
Kód památky102364 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaple Narození Panny Marie v Lípách se šternberskou hrobkou se nachází na samotě v ulici U Kapličky v severní části Zásmuk v okrese Kolín. Neogotická hřbitovní kaple pochází ze 60. let 19. století, má však barokní jádro z roku 1681. Od města ke kapli vede podél ulice Nádražní stará lipová alej. Podle ní se kapli říká v Lípách.[1][2][3] Na severovýchod od kaple leží nevelký obdélný lesní hřbitov, kde byli pohřbíváni zaměstnanci panství, se zděnou neogotickou panskou hrobkou. Kaple i hřbitov jsou od roku 2007 památkově chráněné.[4]

Historie

Šternberkové získali Zásmuky v roce 1637, kdy je Jan Rudolf ze Šternberka (1601–1638) koupil od Václava Michny z Vacínova († 1667).[5]

Adolf Vratislav ze Šternberka (1627–1703), syn Jana Rudolfa a pozdější nejvyšší purkrabí Českého království, nechal kapli postavit v roce 1681 jako poděkování za odvrácení moru.[3][1] Kaple byla opravena v roce 1783.[2][6] V roce 1867 ji nechal v novogotickém stylu upravit Jaroslav ze Šternberka (1809–1874) a na severu k ní nechal postavit nízký obdélný přístavek, který slouží jako vchod do krypty.[4][6][3] Kaple byla opravena v roce 1968 z daru paní Kostelecké ze Svojšic a v roce 2004 na náklady majitelky zásmuckého zámku Franzisky Diany Sternbergové Phipps (* 1936), prapraneteře stavebníka šternberské hrobky Jaroslava.[6]

Architektura a interiéry

Hranolová kaple s okosenými nárožími je na čtvercovém půdorysu o délce vnitřní strany 5,3 metru. Nahoře je zakončena atikou s cimbuřím a fiálami. Fasády zdobí pilastry, v rozích byly původně umístěny sochy svatých.[4][7][6] Na jižní straně je vstup do kaple, na západní a východní straně jsou lomená okna a na severu vstup do hrobky.

Uvnitř kaple se nachází dřevěný pseudogotický oltář bez sochařské výzdoby a tři řady dřevěných lavic. Na oltáři bývaly ještě na počátku 20. století sošky Panny Marie uprostřed, Ježíše Krista nahoře a po stranách sošky světců.[3] Za hlavním oltářem jsou zbytky barokní nástěnné malby.[6]

Seznam pohřebných

V kryptě byly pohřbeny tři osoby. Náhrobní kameny ve stěnách kaple připomínají, že je zde pohřben Jaroslav ze Šternberka, jeho žena Eleonora a jejich vnuk Karel Hohenlohe-Bartenstein, který zemřel záhy po narození.[6]

Chronologicky podle data úmrtí

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[8]

PořadíGene-raceJméno pohřbenéhoDatum a místo narozeníOtecDatum a místo sňatku, choťPohřeb a uložení do hrobkyPoznámky
Datum a místo úmrtíMatka
1.Eleonora Orczy de Orczi16. 5. 1811Josef Orczy de Orczi28. 4. 1835 Budapest
Jaroslav ze Šternberka (č. 2)		Dáma Řádu hvězdového kříže (1841), palácová dáma.
20. 12. 1865 PadovaFrantiška Pejácsevich de Veröcze
2.18.Jaroslav ze Šternberka11. 2. 1809 ZásmukyJosef Leopold (Leopold I.) ze Šternberka
24. 9. 1770/1776 Praha[9] – 18. 2. 1858 Vídeň		28. 4. 1835 Budapest
Eleonora Orczy de Orczi (č. 1)		C. k. komoří (1845), tajný rada (1867), major, dědičný člen rakouské Panské sněmovny, majitel majorátních statků Častolovice a Zásmuky.
18. 7. 1874 PrahaMarie Karolína z Walseggu
19. 1. 1781 Vídeňské Nové Město – 2. 6. 1857 Vídeň
3.Karel Maria z Hohenlohe-Bartensteinu27. 7. 1862Karel z Hohenlohe-Bartensteinu
2. 7. 1837 Haltenbergstetten – 23. 5. 1877 Haltenbergstetten		Vnuk Jaroslava ze Šternberka (č. 2) a Eleonory (č. 1). Jeho mladší sourozenci Jan (1863–1921), 8. kníže z Hohenlohe-Bartensteinu, Marie Jindřiška (1861–1933) a Eleonora (1864–1945) se dožili dospělého věku.[10]
27. 7. 1862Rosa Karolína Leopoldina ze Šternberka
16. 3. 1836 Gyöngyös – 15. 5. 1918 Vídeň

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ a b JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 175. Dále jen Šternberkové. 
  2. ↑ a b POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech (4) T/Ž. Praha: Academia, 1982. S. 341. 
  3. ↑ a b c d PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království Českého. Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v království Českém. Řada první: Arcidiecése Pražská. Díl IV. Vikariáty: Kolínský a Rokycanský. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1910. Dostupné online. S. 149. 
  4. ↑ a b c Památkový katalog: Kaple Narození Panny Marie s hřbitovem a hrobkou [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-02-16]. Dostupné online. 
  5. ↑ Šternberkové, s. 172
  6. ↑ a b c d e f Kaple Narození Panny Marie [online]. Cesty a památky [cit. 2021-02-21]. Dostupné online. 
  7. ↑ MÁDL, Karel Boromejský. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Politický okres kolínský. [s.l.]: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1897. Dostupné online. S. 112. 
  8. ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 361. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017. 
  9. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Sternbergů 6 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2021-02-21]. Dostupné online. 
  10. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Hohenlohe 7 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-01-30 [cit. 2021-02-21]. Dostupné online. 

Související články


Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Památná lipová alej v Zásmukách1.jpg
(c) Zp, CC BY-SA 3.0
Památná lipová alej u města Zásmuky