Kaple Nejsvětější Trojice (Chlumec)
Kaple Nejsvětější Trojice v Chlumci v okrese Ústí nad Labem | |
---|---|
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0 Kaple Nejsvětější Trojice | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Ústecký |
Okres | Ústí nad Labem |
Obec | Chlumec |
Souřadnice | 50°42′4,89″ s. š., 13°56′32,26″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | ústecký |
Farnost | Chlumec |
Status | kaple |
Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
Zasvěcení | Nejsvětější Trojice |
Datum posvěcení | 1691 |
Architektonický popis | |
Architekt | Jan Baptista Mathey |
Stavební sloh | Baroko |
Výstavba | 1690–1691 |
Specifikace | |
Stavební materiál | kámen |
Další informace | |
Adresa | Chlumec (okres Ústí nad Labem) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kaple Nejsvětější Trojice je jednou z nejvýznamnějších sakrálních staveb Ústecka a výraznou dominantou Chlumce. Kaple stojí na vrcholu Horky.
Historie
Roku 1680 propukla v Čechách morová epidemie, která si vyžádala velký počet obětí. Propukla v Praze a rychle se rozšířila skoro po celé zemi. Velké ztráty si nemoc vyžádala například v nedaleké Krupce, kde jí podlehla více než třetina obyvatelstva. Jako výraz vděku, že rodina a jeho poddaní byly nákazy ušetřeni, nechal chlumecký hrabě Jan František Kolovrat-Krakovský, syn prvního z kolovratských majitelů panství, vystavět na Horce kapli Nejsvětější Trojice. Kaple byla vystavěna v letech 1690–1691 v barokním slohu podle návrhu architekta Jana Baptisty Mathey nákladem 17 000 zlatých.[1]
Od kostela svatého Havla sem vedou zastavení křížové cesty. Roku 1838 si podle dobového zvyku nechal chlumecký hrabě Josef Klement Westhalen-Fürstenberg vystavět pod kaplí rodinnou hrobku.
Pro svou strategickou polohu zde za bitvy u Chlumce nechal francouzský generál Vandamme zřídit svůj hlavní stan.
Po roce 1945 došlo opakovaně k násilnému vniknutí do hraběcí hrobky a to navzdory tomu, že byl vstup zazděn. Ke zvláště devastujícímu vniknutí došlo roku 1955, kdy se neznámí pachatelé prokopali do hrobky a rakve rozbili a vytahali. Navzdory opětovným snahám o zabránění vstupu do již prázdné hrobky se i nadále mnozí vandalové a zloději pokoušeli vstoupit a to dokonce i probouráním podlahy v kapli.[1]
Po roce 1989 byla opravena fasáda kaple, vyměněny dveře a pietně upraveno nejbližší okolí. Od roku 1958 je kaple chráněnou kulturní památkou.[1]
Architektura
Kapli tvoří italská barokní trojboká stavba (symbolický trojstěn zasvěcení Nejsvětější Trojice), uvnitř polygonální zaklenutá kopulí s lucernou. Vnější stěny jsou členěny nárožními pilastry, které lemují také mělké rizality na každé straně ukončené nízkým trojúhelníkovým štítem. Ve středu každého rizalitu je vchod. Nad hlavním vchodem se nachází mramorová socha Krista. Uvnitř kaple se nachází bohatá nástěnná výmalba z roku 1691 (obnovena 1901) znázorňující Te Deum. Zařízení kaple je novodobé, dřevěné sochy světců po boku Krista byly v 90. letech odcizeny.
Bohoslužby
V kapli se slouží příležitostné mše, především o Svátku Nejsvětější Trojice, pravidelně se zde o Velikonocích konají i poutě po křížové cestě.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c PETRŽILKA, Stanislav. Kronika obce vydávaná v Chlumeckém zpravodaji. Chlumecký zpravodaj [online]. [cit. 2016-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-06-18.
Literatura
- Kolektiv autorů: Telnice
- Jiří Souček: Obrazová rukověť obcí a církevních staveb v okrese Ústí nad Labem, Ústí nad Labem, 1999, 384 stran, ISBN 80-86067-41-6, strana 99.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaple Nejsvětější Trojice na Wikimedia Commons
- Pořad bohoslužeb v kapli Nejsvětější Trojice, Chlumec-Horka (katalog biskupství litoměřického)
- Kaple Nejsvětější Trojice na Horce na webu Hrady.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: